Základem bohatství a slávy rodiny Sacherů se stala vyhlášená vídeňská delikatesa, tmavý dort  lehce potřený meruňkovou marmeládou a politý tou nejkvalitnější čokoládovou polevou. U jeho zrodu ale nestála Anna, nýbrž její tchán Franz Sacher. Psal se rok 1832, když si kancléř Metternich objednal u svého šéfkuchaře nějakou specialitu pro své mlsné hosty, před nimiž se chtěl jako obvykle ukázat. Jenže šéfkuchař onemocněl, a tak musel zaskočit tehdy šestnáctiletý cukrářský učeň Franz Sacher. Ten nezaváhal, využil příležitost a připravil dort podle svého nového receptu.


Věhlasná lahůdka, která proslavila rodinu Sacherů

K dnešní dokonalosti ale otcovu kulinářskou specialitu vylepšil až prostřední z jeho tří synů Eduard. Ten se narodil v roce 1843 ve slovenských Želiezovcích. Proč zrovna tam? Za všechno mohl rod Esterházy, který si zde postavil své venkovské sídlo. A když hraběnka Rosina Esterházy hledala nějakého schopného kuchaře z Vídně, doporučili jí právě Franze Sachera. Ten se tam s rodinou přestěhoval a pracoval u ní v letech 1842-43.



Vlastní luxusní Grand hotel Sacher si Eduard Sacher založil v roce 1876 na prestižní Philharmoniker-Straße vedle své restaurace a v blízkosti Vídeňské opery či Albertiny. V roce 1880 se za něj provdala Anna Fuchsová (1859–1930).

Anna pocházela z početné rodiny vídeňského řezníka Johanna Fuchse a brzy se vedle manžela vypracovala ve schopnou obchodnici a hoteliérku. Přesto ji nečekaná smrt jejího manžela v roce 1892 silně zaskočila. Na velké truchlení ale nemá moc času. Rozhodne se ujmout vedení hotelu, i když to není pro ni, matku tří malých dětí, zpočátku vůbec snadné. Vždyť nebývalo zvykem, aby v čele takového podniku stála žena!
Odrazují ji všichni, včetně jejího stále ještě žijícího tchána Franze. Ten se usadil v malém městečku Baden u Vídně, kde žije spokojeným životem rentiéra, a nemíní už na tom nic měnit. Veškeré zkušenosti předal svým synům, kteří se všichni stali úspěšnými hoteliéry.
 
Anna to ale nevzdala. Tato výstřední dáma známá svou slabostí pro francouzské buldočky byla ráznou šéfovou, kterou nebylo vidět jinak, než s cigaretou v ruce. Znala se s kdekým a díky ní získal hotel Sacher renomé jednoho z nejlepších hotelů na světě.



Nebývale prosperoval až do vypuknutí první světové války. Po pádu monarchie se mu ale přestalo dařit. Anna totiž nedokázala pružně reagovat na nově vzniklou situaci. Ač sama pocházela z obyčejných poměrů, odmítala v hotelu ubytovávat zbohatlíky bez rodokmenu. Postupně se dostávala do finančních potíží, protože v hotelu nechávala bydlet zchudlou aristokracii na dluh. V roce 1929 Anna odstoupila z vedení hotelu a následujícího roku v pokoji svého hotelu umírá. Jejího pohřbu se účastní půlka Vídně.



A jaké byly další osudy hotelu? V roce 1934, čtyři roky po Annině smrti, se dostal do takových dluhů, že jej odkoupila rodina Gürtlerů spolu s Josefem a Annou Sillerovými, podnikajícími v gastronomii. Po smrti Josefa Sillera získává v padesátých letech 20. století Hans Gürtler podíl Sillerových, a tak se rodina Gürtlerových stává jediným vlastníkem hotelu Sacher, jemuž ponechává původní jméno.
Ke znovuvzkříšení dřívější slávy hotelu dochází po roce 1971, kdy se stává majitelem tohoto vídeňského skvostu mladý právník Peter Gürtler.
Od roku 1990 hotelu opět šéfuje žena, inženýrka ekonomie Elisabeth Gürtlerová. Stala se jí díky závěti jejího již bývalého manžela Petera Gürtlera, který spáchal sebevraždu, a hotel překvapivě přenechal své exmanželce a nezletilým dětem. Ta už jim pomalu vedení hotelu předává...
Foto: Wikipedie, Shutterstock

Ve volném seriálu o zajímavých ženách jste si mohli také přečíst:

Reklama