Jiřina Šiklová se narodila v červnu 1935 v Praze v rodině lékaře a učitelky. Vystudovala filozofii a historii na Univerzitě Karlově, kde v polovině 60. let spoluzakládala katedru sociologie.

sik.jpg
Foto: Jiřina Šiklová
Petr Vilgus, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Jako členka KSČ se aktivně podílela na reformních snahách, které vyvrcholily Pražským jarem. Po sovětské invazi v srpnu 1968 ze strany vystoupila a podpořila studentskou stávku v listopadu 1969. V důsledku toho přišla o práci. Její kariéra byla v tu chvíli u konce, a tak se několik let živila jako uklízečka.

Svých životních rozhodnutí však nelitovala. „Myslím, že to byly časy, ve kterých byla cítit naděje, a říkala jsem si, že je velmi důležité, aby se kultura zachránila a pomohla lidem přežít. A věděla jsem, že mám schopnost (i když samozřejmě ne kvalifikaci) podnikat tajné organizační aktivity."

Ty Jiřině Šiklové přinášely velké uspokojení. Díky jejím přepisům a takřka špionážní činnosti dokázala do Československa propašovat stovky knih, časopisů i rukopisů ze zahraničí. Podporovala také české autory, kterým zařizovala možnost vydání jejich textů za hranicemi.

Po sametové revoluci v roce 1989 založila Jiřina Šiklová první katedru genderových studií v České republice. Pokračovala také ve své práci socioložky, přednášela na univerzitách a psala knihy a články. Její přátelé na ni vzpomínají jako na ženu, která se nikdy nezastavovala a sebelítost jí byla cizí.

Zdroje informací: Můj rozhlas, Paměť národa

Reklama