Milá redakce,
při čtení článku "Sáhla jsem si na samé dno" jsem si vzpomněla na svého tatínka - velkého sportovce. Já sama dávám přednost sportům lážo-plážo, tzn. těm, u kterých se nenadřu. Ale můj táta je přesný opak.
Jakmile jsme se s bratrem naučili chodit, tatínek schoval saně jako nesportovní a dostali jsme lyže. První vzpomínka na lyžování jsou lyže KANDAHAR, co padají z bot, a křik "stromeček" a "obloučky". Jak nás to nebavilo...
V 10 letech jsme dostali pořádné lyže a přeskáče a doufali, že výcvik skončil a my si konečně pořádně zalyžujeme. Omyl, vlek byl zavržen jako nesportovní (protože to prý umí každý) a my opět šlapali stromek UFFF.... a to až do 14, to už jsme se kousli, že buď vlek, nebo nic. A táta povolil. Jenže to jsme netušili, co na nás chystá.
K Vánocům jsme dostali běžky. Bratrovi to kupodivu šlo dobře, jen já v předtuše výcviku jsem se výletu s tátou 2 zimy úspěšně vyhýbala. A pak to přišlo. Mně bylo 16 a nohy zvyklé na přeskáče se mi chvěly jako sulc. Dokud jsme jeli po rovině, tak se mi jen zvrtávaly kotníky, do kopce mi to podklouzávalo a už jsem nadávala jako špaček. Pak přišel kopec dolů. A ne ledajaký! Prudký, úzký a ohraničený stromy. Polil mě ledový pot. Táta mě začal přesvědčovat, jaká je to pohoda, že to zvládne každý. Zkusila jsem to.... Po 2 metrech jsem sebou sekla, lyže jsem měla namotané za krkem a vzteky jsem viděla rudě. Když mě rozmotal, řvala jsem na něj, že takovou blbost může vymyslet jen on a že se na ty pitomý lyže už nepostavím a že jdu pěšky... V ten moment mě můj drahý rodič zvednul, jako štěně hodil si mě přes koleno a seřezal mě bambusovou holí..... Došla mi řeč a ten kopec jsem i sjela.... Zadek jsem měla modrej ještě týden a od té doby jsem na běžkách nestála....
Vloni táta ukecal moji desetiletou dceru na bezva výlet na běžkách. Přijela nafučená jak papuč a že s dědou už nikdy, že musela sjet kopec....... Tak možná to v zimě s berunkou zkusíme spolu - pojedeme po rovince, budeme se u toho kochat, co chvíli budeme svačit a URČITĚ nepolezeme na kopec!!!!
Sportu zdar! macasev
Milá macasev,
mám pocit, že lásku k lyžování v tobě tvůj tatínek zcela jistě neprobudil. Trošku mi to připomíná situaci, kdy ti někdo cloumá rameny, div z tebe nevytřese duši a řve: "Já to s tebou přece myslím dobře!!!"
Moc ti děkuji za příspěvek.
A připomínám, že právě probíhá soutěž o krásnou letní tašku. Dnes je ale změna - soutěží se jen do 15:00 hodin.
Stále mi můžete psát své sportovní příběhy na redakce@zena-in.cz a na stejný e-mail rovněž zasílejte fotografie svých mužských úlovků v rámaci naší akce Chlap-in.
Krásné pondělí všem přeje dnešění editorka
Nový komentář
Komentáře
Kdo ví, jestli děda seřezal bambusovou tyčí i vnučku
Super článek
. Já jsem jednou vytáhla svého 
na běžky na Čertovo jezero na Šumavě. Dodnes mi nemůže zapomenout, jak se při cestě z kopce pořád válel po zemi. A jen tak mimochodem. Přezkáče jsou se Z od toho, že jsou na nich přezky, nebo v nich někdo něco přeskakuje 
?!
Chudinko malá:-)Mě brali rodiče na pohodové výlety na běžkách, takže mě to moc bavilo, i když jsem byla často na zemi a chodila domů s modřinama:-))
I teď ráda chodím na běžky, žádné sportovní rekordní výkony, ale pohoda, přítel se se mnou "projde" a pak si jde sám zaběhnout pořádně:-)Ale nevadí mu to:-))