Jestli vám připadá hydroponie jako velká věda, pak čtěte dál. Existuje totiž možnost, jak vyměnit hlínu za něco lepšího, a to celé je navíc velmi jednoduché.

Základem tohoto stylu pěstování je substrát, tj. expandovaný jílový granulát, který vzniká při vysokých teplotách z westerwaldského jílu. Obsahuje malá pórovitá zrna, která zadržují větší množství vody, než je jejich váha, a podle potřeby ho mohou rostlinám znovu uvolňovat. Takto lze vynechat 2-3 zálivky. Substrát má takovou strukturu, která neslehává, kořeny rostlin tedy stále mají dostatek vzduchu. A lze je takto pěstovat po mnoho let. V seramisu můžeme pěstovat cokoliv – od kaktusů, palem až po orchideje. Bez problémů lze v seramisu i řízkovat a sít semena.

Celý systém seramis zahrnuje tři kroky:

1)       již zmiňovaný jílový granulát

2)       hnojivo vybírané dle druhu rostlin (zelené nebo kvetoucí)

3)       vlhkoznak

Třetí zmiňovaný vlhkoznak je zapíchnutý v zevním balu květináče, jeho spodní část umožňuje kontakt mezi kořenovým balem a tkaninou, která přenáší zprávu o stavu vlhkosti do horní části, kde toto signalizuje změna zbarvení. Je-li kořenový bal vlhký, je okénko modré. Stejně jak vysychá bal, tak se barva mění na červenou. Až když je vlhkoměr celý červený, je to čas pro zálivku.

Barevné změny fungují na optickém principu, vlhkoznak proto neukazuje množství vody, které je třeba dodat, ale pouze dobu, kdy je třeba zalívat. Záleží ještě na kvalitě vody, tvrdá voda způsobuje zanášení barevného pole a to časem zhoršuje jeho funkci.

Rostliny pěstované tímto způsobem lze normálně přesazovat, ale přesazování se zde omezuje na dobu, kdy je květináč už prostě malý.  Lze sázet do jakékoliv libovolné nádoby, která nepropouští vlhkost. Je to velká výhoda, a jelikož nejsme omezováni ani drenážním otvorem, ani nádobou na hydroponický roztok, můžeme se opravdu vyřádit a sázet třeba do porcelánového servisu.

A jak na to?

Staré rostliny vyjmeme z květináče a očistíme kořeny od přebytečné hlíny na kořenovém balu. Bal ovšem  ponecháme, nečistíme je dočista jako v případě přechodu na hydroponii. Novou nádobu do jedné třetiny naplníme seramisem, vložíme rostlinu a lehce zasypeme. Optimální je poměr „hmot“ 2/3 seramisu, 1/3  kořenového balu rostliny. Ovšem větší množství seramisu není na škodu.

Délku vlhkoznaku volíme dle velikosti květináče. Zapíchneme ho do zemního balu rostliny, u velkých rostlin až po odečítací okénko. Znovu jej z půdy nevyndávejte, poškodil by se textil, který odečítá vlhkost a vlhkoměr by již nefungoval tak, jak má.

Doporučuje se zalévat objemem odpovídajícím zhruba jedné čtvrtině dané nádoby. Výživu rostlinám dáváme při každé zálivce. Pro většinu rostlin použijeme koncentraci dodávaného hnojiva 0,2 % (2 ml / 1 l vody) a v období růstového klidu nebo v případě citlivé rostliny hnojíme poloviční koncentrací.

(Lze také použít dlouho působící hnojivo LEWATIT HD5. Při přesazení nasypeme hnojivo na dno nádoby. Při dalším hnojení nasypeme hnojivo na povrch a dobře propláchneme na dno vodou.)

Je to vlastně takové klasické pěstování rostlin v lepším substrátu a s lepší „obsluhou“.

Jdu se potom mrknout do obchodu...

P.S.:Ještě v polovině dubna mohu říct, že jsem neúspěšná a nesehnala jsem…

Foto zapůjčeno s laskavým svolením z www.living.cz

Reklama