Šedý zákal: Jak ho poznáte a jak se léčí?

Při šedém zákalu tedy dochází ke zhoršení vidění vlivem zakalení čočky, kdy postižený vidí zastřeně, jako by hleděl přes zamlžené sklo.

Co je šedý zákal?
Čočka má schopnost akomodace (přizpůsobení), čímž umožňuje sledování blízkých i vzdálených objektů. Slouží též jako přirozená ochrana před UV zářením. Při šedém zákalu dochází k zakalení oční čočky.

Při šedém zákalu tedy dochází ke zhoršení vidění vlivem zakalení čočky, kdy postižený vidí zastřeně, jako by hleděl přes zamlžené sklo. Probíhají zde změny bílkovin tvořících čočku, kdy se tkáň běžně průhledné čočky začne zneprůhledňovat (kalit). Problém postupem času nabývá na intenzitě a v nejhorších případech může vést až k úplné slepotě, vysvětluje MUDr. Vadim Fridman, MBA, FEBO, vedoucí lékař oftalmologie Canadian Medical.

V současnosti však bývá operačně odstraněn mnohem dříve, než by mohl způsobit slepotu. Rozsáhlý šedý zákal je na oku patrný jako zbělení či zešednutí prostoru zornice. Některé pacienty pak trápí druhotný neboli sekundární šedý zákal, což je zakalení pouzdra čočky. Obecně se katarakta dělí na následující druhy:

• Subkapsulární katarakta – obvykle se vyskytuje na zadní ploše čočky. Nejvíce ohroženi jsou pacienti s diabetem a pacienti užívající vyšší dávky kortikosteroidů.
• Nukleární katarakta – vzniká v centrální zóně oční čočky. Bývá spojena se stárnutím a může značně ovlivnit počet dioptrií.
• Kortikální katarakta – vyskytuje se v kůře čočky (kolem centrálního jádra). Zde jsou typické bílé, klínovité sklivcové zákalky, které začínají na periferii čočky a postupují až do jejího středu.

Foto: Freepik.com

Příčiny vzniku šedého zákalu
Katarakta se objevuje hlavně v souvislosti s postupujícím věkem – jde o přirozený proces stárnutí lidského oka a oční čočky (senilní katarakta). Nejčastěji se začne projevovat zhruba ve věku nad 65 let, ovšem objevit se může i později. Průzkumy poukazují na fakt, že šedý zákal postihuje přes 75 % populace ve věku nad 70 let.

Skutečná příčina vzniku šedého zákalu však není dosud zcela známá. Ačkoliv bývá nejčastěji diagnostikována zmíněná senilní katarakta, kromě věku se na rozvoji nemoci mohou podílet i následující faktory:

• dědičné předpoklady,
• pohlaví – šedý zákal častěji postihuje ženy,
• rasa – vyšší výskyt je u Afroameričanů,
• systémová a metabolická onemocnění (např. cukrovka),
• jiná oční onemocnění (zánět oka či duhovky, nádor oka, zelený zákal…),
• úrazy či závažnější poranění oka (traumatická katarakta),
• užívání některých léků (kortikoidy, cytostatika apod.),
• dlouhodobé používání některých očních kapek,
• silnější dioptrické vady či nitrooční operace – mohou rozvoj nemoci urychlit,
• nevhodné složení stravy,
• kouření a užívání drog,
• nadměrné působení infračerveného a ultrafialového záření,
• míra znečištění ovzduší,
• radiační působení.

Někteří pacienti se s šedým zákalem narodí – tzv. kongenitální katarakta neboli vrozený šedý zákal. V takových případech hraje důležitou roli zejména dědičnost. Pokud se šedý zákal rozvine u novorozence, může být na vině též infekce, kterou matka prodělala během těhotenství. Obecně se šedý zákal rozvinutý v nízkém věku označuje jako juvenilní katarakta.

Foto: Freepik.com

Příznaky šedého zákalu
Jak se projevuje šedý zákal? Zpočátku onemocnění nemusí vidění nijak ovlivňovat, zakalení však postupně sílí a zrak se zhoršuje. Jak již padlo, dochází zde k zakalení běžně čiré oční čočky, což zabraňuje průchodu světelných paprsků na sítnici a snižuje její průhlednost.

Pacient přitom netrpí podrážděním očí ani bolestí či jinými potížemi. Pociťuje však nepříjemné změny, mezi něž patří:

• zastřené vidění,
• rozostřený obraz,
• vyšší citlivost na světlo,
• odlišné vnímání barev,
• dvojité vidění,
• narůstající krátkozrakost,
• narůstající astigmatismus,
• omezování zorného pole,
• při nepodchycené léčbě úplné oslepnutí.

Šedý zákal častěji postihuje obě oči. Zkalení čočky se postupně zintenzivňuje, přičemž teprve rozsáhlý zákal je na oku patrný i zvenčí. Rychlost rozvoje nemoci je individuální – trvá měsíce, až roky a může vést až k úplné slepotě. U nás však bývá šedý zákal včas operačně odstraněn. Vhodné načasování operace se přitom řídí konkrétními obtížemi pacienta, rozsahem zhoršeného vidění či nálezem při vyšetření.

V případě projevů naznačujících kataraktu je nutné neprodleně navštívit očního lékaře.

Léčba šedého zákalu
V případě projevů naznačujících kataraktu je nutné neprodleně navštívit očního lékaře. Ten prozkoumá rodinnou anamnézu a konkrétní zrakové komplikace pacienta. Následuje oční vyšetření pro potvrzení, či naopak vyvrácení diagnózy.

Lékař změří zrakovou ostrost a refrakci oka. Při vyšetření se pak zaměří na sklivec a přední část oka, ale centrem pozornosti bude čočka, oční pozadí a periferní sítnice. Při vyšetření se používají přístroje jako štěrbinová lampa či oftalmoskop. U nás v Canadian Medical vyšetřujeme klienty také OCT přístrojem (optické koherenční tomografie). Bývá zkoumán též zornicový reflex, pohyby očí, nitrooční tlak a obvykle také zorné pole pacienta, popisuje MUDr. Fridman.

Operace šedého zákalu
Kataraktu nelze odstranit za pomocí léků ani brýlí. U některých pacientů se však alespoň na jistou dobu podaří zhoršování zraku pomocí brýlí nebo kontaktních čoček korigovat. Jedinou možností léčby je tedy operace, při níž se zkalená oční čočka odstraní a nahradí umělou.

Umělá nitrooční čočka zůstává v oku natrvalo. Dokonale kompenzuje dioptrickou sílu původní čočky, takže volbou vhodného typu umělé čočky lze odstranit krátkozrakost i dalekozrakost. Pacient si může zvolit také multifokální čočku, která zlepšuje vidění na všechny vzdálenosti. Operaci vždy indikuje oftalmolog, probíhá ambulantně, je šetrná a nebolestivá.

Mezi typy operačních zákroků patří fakoemulzifikace ultrazvukem či odstranění zákalu pomocí femtosekundového laseru. A cena? Operace šedého zákalu včetně základní nitrooční čočky je plně hrazena všemi zdravotními pojišťovnami.

Hlavním důvodem k operaci je pokles zrakové ostrosti. Indikace je však velmi individuální a vždy je třeba brát ohled na potřeby a přání pacienta. Časná operace je vhodná u pacientů, kteří trpí zároveň zeleným zákalem.

Operace šedého zákalu a rekonvalescence
Jelikož se zákrok provádí ambulantně v lokální anestezii, měl by pacient bezprostředně po operaci katarakty zvládnout odejít domů, pochopitelně s doprovodem. Následná obnova vidění je celkem rychlá – k úplné stabilizaci zraku dochází v rozmezí 2 až 4 týdnů.

V prvních dnech po operaci může pacient vnímat pocit mírného řezání nebo slzení očí. Je-li však bolest silná a oči začervenalé, objeví-li se světloplachost či náhlé zhoršení vidění, je na místě okamžitá návštěva lékaře. K prevenci zánětlivé reakce se pak používají kapky na šedý zákal nebo tzv. umělé slzy.

V rámci pooperačního režimu je vhodné omezit aktivity, které oči unavují. Nosit sluneční brýle, vyhýbat se návštěvám sauny či bazénu, prašnému prostředí a chránit oko před poškozením. Také je třeba hlídat nitrooční tlak, zde se nedoporučuje např. hluboký předklon, spaní na břiše, zvedání těžkých předmětů, dále pak mnutí oka či líčení.

Pooperační komplikace
Riziko pooperačních komplikací je poměrně nízké. V brzkém období po operaci se ale může objevit např. zánět nebo krvácení, hrozí také změna nitroočního tlaku. Později může dojít např. k odchlípnutí sítnice, ke zkalení zadního pouzdra oční čočky, případně ke změně polohy nové čočky.

Existuje prevence šedého zákalu?
Reálná možnost prevence je sporná, přičemž brzkému nástupu šedého zákalu nelze zcela zabránit. Studie však ukazují, že je možné mu alespoň částečně předcházet – chránit zrak před UV zářením a dbát na vyváženou stravu bohatou na antioxidanty. Jídelníček by tak měl obsahovat vitamíny A, C a E, karotenoidy a potraviny obsahující omega-3 mastné kyseliny.

TIP: Dobrým zdrojem vitamínu E jsou slunečnicová semínka, mandle a špenát. Zdroj karotenoidů (luteinu a zeaxanthinu) je např. špenát, kapusta a další zelená listová zelenina.
Problémy spojené s šedým zákalem postupem času nabývají na intenzitě a v zanedbaných případech mohou vést až k úplné slepotě. Pokud se tedy u vás objeví příznaky, bez váhání vyhledejte očního lékaře. Obrátit se můžete také na odborníky z kliniky EUC.

Zdroj: www.euc.cz