Naučit dítě samostatnosti nelze ze dne na den, ani na to není jeden správný, zaručený recept. Přesto existuje plno osvědčených rad psychologů i zasloužilých rodičů, jak a z čeho mozaiku výchovy k nezávislosti poskládat. Tak, abyste doma měla samostatného, sebevědomého a odvážného jedince, který se v dospělosti prosadí.
Foto: Shutterstock
- Jistota pomáhá v rozletu
Dítě potřebuje především jistotu a tu představují rodiče. Pokud je mu nade vše jasné, že se na ně může v případě nouze spolehnout, rostou mu křídla, získává odvahu. Kdykoli vás potřebuje, měli byste být s ním. Proto funguje přesně opačně například metoda ponechání dítěte takzvaně „vyplakat“ v postýlce, aby se naučilo usínat samo. Ono se to skutečně naučí, ale až poté, co zjistí, že vás volá marně. Takže rezignuje a ztichne. Odnese si ale ponaučení, že ne vždy se může na vaši podporu spolehnout. A právě to v něm může probudit nejistotu, úzkosti a obavy, které si ponese životem. - Nelitujte svého času
Děti dokáží plno věcí samy, jen k tomu ne vždy dostanou prostor a čas. Pokud je to jen trochu možné, dovolte jim činnost, po níž touží. Odemykat, krájet, míchat, oblékat se… Třebaže víte, kolik u toho udělají nepořádku a jak zdlouhavé a nekvalitně odvedené to bude. Nejde totiž o výsledek, ale o samotný proces činnosti. Samostatnosti při různých činnostech se naučí jen poctivým tréninkem. Jde o to neprošvihnout ten správný moment, kdy se do dané věci touží pustit. Už by nemusel znovu přijít. - Nechtějte příliš
Maminky nejlépe vědí, na co jejich děti stačí. S požadavky se to totiž nevyplácí přehánět. Pokud požadujete něco, čeho ještě nejsou schopny, jen srazíte jejich sebedůvěru a chuť pouštět se do něčeho nového. I neúspěchu se musí naučit, jen ne v něčem, na co evidentně zatím nestačí. - Dejte mu důvěru
To ještě neumíš. Nesahej na to. Nechoď tam sám. Spadneš. Takové věty vypouštíme z úst ve snaze udržet dítě při zdraví a životě často. Správně to je i není. Měly bychom to dělat jen u skutečně nebezpečných aktivit. Jinak bereme dětem odvahu i chuť učit se něčemu novému. A také sebedůvěru. Když si i maminka myslí, že na to nemám… Je těžké zavřít oči a nechat dítě, ať si třeba i trochu natluče (za použití zdravého selského rozumu). Když ale uvidí, že v ně věříte, bude odvážnější a více toho dokáže. Vždy je ovšem třeba, aby znalo i možné důsledky svého jednání. Ty jdou se samostatností a důvěrou ruku v ruce. - Dopřejte mu volnost
Věnovat se dítěti je bohulibé, ovšem ne nonstop. Potřebuje prostor i pro samostatné aktivity. Kromě rozvoje kreativního myšlení si vštípí, že se kolem něj netočí svět. A naučí se vyrábět si zábavu samo. - Nechte ho rozhodovat
Jestliže nechcete vychovat člověka, který se nechá vést jako loutka a ochotně přijímá rozhodnutí druhých, dejte dítěti možnost rozhodovat. Samozřejmě ve věcech, kde to je možné. Co si vezme na sebe? Kam půjdete na procházku? Co bude k obědu? Získá pocit vlastní důležitosti, možnosti rozhodovat se podle svého. - Zvětšujte rádius odloučení
Drží se vás dítě za ruku a nechce se vzdálit? Pojměte to jako hru. Kdo bude první u toho stromu? Chytneš toho motýla? Skvěle fungují i společné nákupy. Pokud není mezi regály zrovna páteční frmol, pošlete ho pro určité zboží, které je od vás na dosah, pak na dohled a postupně i v další uličce.
Každé dítě je jiné, takže ne všechny rady budou fungovat i na to vaše. Řadu z tipů si tak musíte přizpůsobit k obrazu svému. A samozřejmě při nich používat zdravý rozum a mateřskou intuici.
Nový komentář