Sedm smrtelných hříchů původně nebylo zas až tak smrtelných. Tedy ne že by se na ně nedalo při troše smůly umřít, ale za jejich špatnou pověst může chybný výklad.
Vezměme to od začátku. O nějakých sedmi hříších, natožpak smrtelných, není v Bibli ani slovo. Hříchů a lidských chyb je v Písmu sice vyjmenováno požehnaně, ale za „vytvoření“ sedmičky může až papež Řehoř Veliký. Byl to on, kdo v šestém století sepsal sedm „kapitálních hříchů“. Ono kapitální vzniklo z latinského caput – tedy hlava – a nebyly to hříchy nejzávažnější či nejstrašnější, ale nejčastěji se vyskytující jako hlavní příčina špatných činů. Řehoř Veliký přitom vycházel z učení Evagria Pontica ze čtvrtého století. Jenom v jeho osmičce pokušení vyměnil smutek za závist a sloučil marnivost a pýchu.
Pokud si náhodou nejste jista, jaké že hříchy to ohrožují vaši duši, tady je máte: pýcha (latinsky superbia, v češtině známa též jako marnivost), lakota (latinsky avaritia, též hrabivost), závist (latinsky invidia), hněv (latinsky ira, též zlost), smilstvo (latinsky luxuria, neboli chtíč), obžerství (latinsky gula) a lenost (latinsky acedia). A že se v tom při troše snahy najde prakticky kdokoliv? Inu, to bylo patrně účelem. |
Seznam sedmi hlavních hříchů býval využíván k výchově lidu v době, kdy Bible ještě nepatřila do rukou prostého člověka. Pravděpodobně kolem třináctého století došlo ke sloučení této koncepce s teorií o rozdělení hříchů na lehké – tedy takové, které snímá jakákoliv svátost, a těžké, které narušují život v milosti a vedou ke smrti duše. Těch se lze zbavit jen zpovědí a pokáním. A právě sedmička Řehořem sepsaných hříchů začala být označována za hříchy těžké, a tedy smrtelné.
Sedm smrtelných hříchů proslavil ve svém díle Božská komedie Dante Alighieri, který je použil jako podklad pro jednotlivé stupně v očistci. Duše se tam od hříchů očišťovala tak, že se musela naučit protikladné ctnosti: pokoru, štědrost, přejícnost, mírumilovnost, cudnost, střídmost a činorodost.
Řehoř Veliký ovšem také nebyl zas takový škarohlíd, sestavil i seznam sedmi ctností. Jsou jimi víra, naděje, láska, spravedlnost, moudrost, mírnost a statečnost.
Jaký ze smrtelných hříchů je i Vaší slabinou? A který Vás naopak vůbec netrápí? Jaký Vám nejvíce vadí na ostatních? A který podle Vás ani není hříchem? A máte i nějaké ze sedmi ctností?
Další obrázky stejné autorky najdete ZDE. Děkujeme Nyotaimori za odkaz :).
Nový komentář
Komentáře
Nikdo není dokonalý.
lenost
lakota
pýcha
chtíč
pokoru
Hřešit to je součástí života, bez toho by byl život nudný.
kdyby lidi nehřešili, byl by život nudný.
Hřešit občas ale opatrně.
Hřešit to je součástí života, bez toho by byl život nudný.
Hřešit je někdy moc krásné, patří to k životu, záleží na osobním zdůvodnění.
Obrazky jsou krasny - inspirace pro moji dlouhou chodbu, kde si chci udelat galerii s urcitym tematem
.
bundicka: Ne- co?
bundicka: a já?
Každý alespoň jednou v životě zhřešil.
Kouření a chlast, to je v pohodě.
záleží na nás, co necháváme vyhrávat jak v sobě tak i životě
stotožňuji se s Radkou27 že závist je nejhorší ze všech hříchů...
Myslim ,že hříchy má v sobě každej!
Jde o to aby se nic nepřehánělo!
všeho s mírou!
hřešili už ve starověku, tak proč my ne, jen se z toho nemusíme zpovídat
hmm, bez hrichu by byl zivot nuda
Člověk je bytost hříšná, každý hřeší, pokud tvrdí že ne , tak lže. Jde jen o to v jaké míře, nad tou by se měl každý zamyslet. Nejhorší je asi kombinace hříchů, zlost a závist může vést k hrůzným činům...
hřeším jako každý třetí nebo možná čtvrtý.
každý má své hříchy