Když jsem dělala rozhovor s paní Konarovskou (odbornicí na podprsenky a prádlo vůbec), řekla jsem si: Když novou podprdu, tak jedině u ní. A věřte, byl to opravdu zážitek.

V březnu jsem od redakce dostala opravdu luxusní dárek k narozeninám. Poukázku v hodnotě tří tisíc korun do Le Chaton. Jiná by běžela ještě za tepla nakupovat. Já jsem to nechala na poslední chvíli, jak je mým dobrým zvykem. Půl roku platnosti? Není kam spěchat. Jenomže ten půlrok utekl jako voda a mně málem utekla příležitost koupit si konečně tu vysněnou podprsenku. Samozřejmě se vší parádou a za asistence paní Konarovské.

prádloOtevřela jsem si stránky Le Chaton, abych měla přehled o sortimentu a cenách. Věděla jsem, že nejsou zrovna lidové, ale našla jsem si prádlo, které by se do tří tisíc vešlo. S vypsanými čísly několika favoritek a v doprovodu přítele jsem vyrazila na nákup. Má představa, že v butiku předložím seznam, abych zbytečně nezdržovala, se ukázala jako naivní.

„Tak pojď sem, nítěnko, jakou máš velikost? Nevíš!“ Nakoukla mi do výstřihu a nadiktovala asistentkám údaje, podle kterých měly najít tu správnou. Zaslechla jsem Bé. Já a béčko? Vždycky jsem měla A. Pak něco o sundávacích ramínkách.
„Bez ramínek nechci,“ zaprotestovala jsem.
„Nemel, to je základ,“ uzemnila mě.

Potom vybrala ještě několik rajcovních modelů a koukla na přítele. „Je ten tvůj spíš divoch, nebo romantik?“ Nečekala na odpověď a přihodila ještě červenou. Zřejmě ho pasovala na divocha.

Nacpaly jsme se do kabinky. Pomohla mi obléknout první podprsenku. Má na to svůj fígl, takže ňadra vypadají kulatější s pěknou „soutěskou“ uprostřed. „No vida, máme prsa, i když jsme si mysleli, že žádná nemáme.“ Musela jsem uznat, že je to fakt paráda, a hned jsem podprsenku (černou, základní, kterou jsem dřív nechtěla), dala stranou, že si ji vezmu. Vyzkoušela jsem ještě asi sedm dalších a zamilovala se do vzoru džungle. „Máte k ní také kalhotky? Že se ptám. Ale tanga nechci!“
„Srabe!“ dostalo se mi něžné odpovědi.

Podala mi tedy žádané hot pants a bylo rozhodnuto. „Vezmu si tyhle tři kousky,“ řekla jsem vítězoslavně u pokladny a podala dárkový poukaz. Byla jsem zvědavá, kolik budu doplácet. Bylo mi jasné, že se nemůžu do tří tisíc vejít.
„Tak vás poprosím ještě o tři tisíce devět set korun,“ řekla pokladní a mně se protočily panenky.

Summa summarum sedm „litrů“ za dvě podprdy a jedny kalhotky. Uf! Ale co, jednou za život si takový výstřelek můžu dovolit, ne?

Čtěte také:

Reklama