Foto: Shutterstock
Kdy je šedivění vlastně předčasné? Záleží i na genetickém původu. U lidí evropského typu se za předčasné považuje šedivění před 20. rokem, u Asiatů před 25. rokem a u lidí s tmavší pletí před 30. rokem života. Ve skutečnosti ale není několik šedivých vlasů ve dvaceti nic výjimečného ani automatický signál zdravotního problému. Největší roli hraje genetika. Pokud rodiče nebo prarodiče začali šedivět brzy, je velká šance, že se to objeví i u jejich dětí. Studie ukazují, že lidé mají několikanásobně vyšší pravděpodobnost předčasného šedivění, pokud se objevilo v rodině. Genetická výbava totiž ovlivňuje, jak dlouho budou melanocyty aktivní a jak rychle se jejich „zásoby“ vyčerpají.
Vedle genetiky ale existují i další faktory, které mohou proces urychlit. Velkou pozornost vědci v posledních letech věnují stresu. Dlouho šlo spíš o populární teorii než o potvrzený fakt, ale novější výzkumy naznačují, že dlouhodobý stres může skutečně ovlivňovat buňky odpovědné za tvorbu pigmentu. Některé studie ukázaly, že silný stres může poškodit kmenové buňky melanocytů, a tím urychlit ztrátu barvy vlasů. Neznamená to ale, že člověk zešediví přes noc. Vlas má svou barvu určenou už ve chvíli, kdy vyrůstá z folikulu, takže změny se projeví postupně.
Důležitou roli může hrát i životní styl. Kouření je jedním z faktorů, které jsou s předčasným šedivěním opakovaně spojovány. Chemické látky z cigaretového kouře zvyšují oxidační stres v organismu a mohou poškozovat vlasové folikuly. Podobný efekt může mít i nadměrné UV záření nebo časté zatěžování vlasů agresivními chemickými přípravky a vysokými teplotami.
Někdy mohou být šediny signálem, že tělu něco chybí. Nejčastěji se mluví o nedostatku vitaminu B12, železa, zinku, selenu nebo kyseliny listové. Pigmentové buňky totiž potřebují dostatek živin, aby správně fungovaly. Některé studie upozorňují i na souvislost s nízkým příjmem bílkovin nebo velmi restriktivními dietami. Pokud je příčinou právě nedostatek živin, může se po doplnění někdy proces zpomalit a výjimečně se část pigmentu dokonce obnoví.
Předčasné šedivění může souviset také se zdravotním stavem. Častěji se objevuje například u lidí s poruchami štítné žlázy, vitiligem nebo některými autoimunitními onemocněními. U alopecie areata, což je autoimunitní typ vypadávání vlasů, si lidé někdy všimají, že nové vlasy dorůstají právě šedé nebo bílé. Ve většině případů ale šedivění samo o sobě neznamená nemoc. Otázkou zůstává, zda šediny mohou signalizovat nějaká zdravotní rizika do budoucna. V minulosti se objevily teorie, že předčasné šedivění souvisí například s vyšším rizikem osteoporózy nebo srdečně-cévních onemocnění. Výsledky studií jsou ale zatím nejednoznačné a žádná jasná přímá souvislost potvrzena nebyla. Odborníci se spíš shodují na tom, že šediny jsou často kombinací genetiky, biologického stárnutí a životního stylu.
Zajímavé je, že šedivé vlasy se často mění i strukturou. Bývají hrubší, sušší a více se krepatí. Je to tím, že vlas bez pigmentu má jinou strukturu a hůře zadržuje vlhkost. Proto lidé se šedinami často sahají po hydratačních maskách nebo speciálních šamponech, které zabraňují žlutému nádechu. Ačkoliv se mnoho lidí snaží první šediny skrývat, pohled společnosti se postupně mění. Zatímco dříve byly šediny hlavně u žen vnímány negativně, dnes se stále častěji stávají součástí přirozeného vzhledu a někdy i módním trendem. Někteří lidé si je nechávají záměrně přiznat, jiní volí barvení nebo jemné tónování. Ani jedna cesta není správně nebo špatně, jde hlavně o to, jak se člověk cítí.
Zdroje: Health, Webmd, Clevelend Clinic, Health care
Nový komentář