Foto: Shutterstock
Zamilujte se do sebe
„Za nešťastnou ženou mnohdy stojí minimální úcta k sobě samé a nulová sebeláska. Ale proč? Žádná z nás není dokonalá, každá máme něco, díky čemu jsme vlastně unikátní a svým způsobem krásné. Je potřeba si uvědomit, že vše začíná sebeláskou. Mějme se rády,“ sděluje mentorka Denisa Jedličková a dodává. „Zkuste se do sebe zamilovat. Postavte se před zrcadlo a řekněte si nahlas, co na sobě doopravdy máte rády. Poté si dané věci zapište a napište k nim i proč to tak je. Každý den to opakujte a po měsíci si přečtěte, co vše jste o sobě krásného napsaly.“ Kromě toho buďte na sebe méně přísnější, a to co se vám nelíbí změňte. Začněte se hýčkat a dopřejte si péči o samu sebe. Když budete odpočatější, budete spokojenější a tudy vede cesta k té opravdové sebelásce. Dovolte si na sebe udělat čas, dopřejte si kosmetiku, navštivte wellness s kamarádkami, až to samozřejmě bude možné, anebo si jděte zaběhat. Dělejte vše, po čem vaše srdce touží, abyste se cítily lépe a zamilovaly se samy do sebe.
Nastavte si hranice
Když postupem času začne mít člověk rád sebe sama, najednou si začne více všímat toxických a negativních lidí ve svém okolí. „Jste ve vztahu, kde vás partner omezuje, nepodporuje a nenaslouchá? A co v něm ještě děláte? Pokud se nechce změnit a pracovat na sobě, neztrácejte čas. To stejné platí o zaměstnání. Dělejte to, co vás baví a naplňujte. Vydejte se třeba cestou svého vlastního podnikání a snu. Obklopujte se správnými lidmi,“ doporučuje Jedličková. Nastavte si své hranice, aby bylo jasné, co si k vám může dovolit váš manžel, šéf nebo rodina. Nenechte si ubližovat, mějte svoji hodnotu a pracujte na lásce k sobě samé. Ta je klíčem ke všem krásným věcem v životě.
Táhák k sebelásce, doplňte si dle libosti:
Nejraději na sobě mám…
Moje nejlepší vlastnosti…
Nejlépe se cítím když…
Nejvíce si odpočinu…
Nejspokojenější jsem…
Nejraději se odměňuji…
Můj největší sen je…
Splním si ho…
Nový komentář
Komentáře
No jo, ale ono to obvykle funguje jen v tom zrcadle. Jak člověk vyleze z koupelny, narazí tyto myšlénky na ten stupidní svět venku, který to ne a ne pochopit, tu úžasnou dokonalost a krásu.
Citace z článku: "Jste ve vztahu, kde vás partner omezuje, nepodporuje a nenaslouchá?" - no a vy to děláte? Při té své dokonalosti? Mno... možná by taková osoba mohla být ráda, že má vůbec nějaký vztah. Že s ní někdo vydrží. Ono taky proč máte podporovat někoho, kdo už je vrchol vší krásy a moudrosti? Proč mu máte naslouchat, když miluje jen sám sebe a od vás chce, abyste se měnili a pracovali na sobě, ačkoli sám nic takového dělat nehodlá - proč taky, vždyť on je krásný a dokonalý, takže chyba může být jedině v partnerovi, že.
No, za mě - ať se každý miluje sebeláskou největší, a dá mi s tím svatej pokoj, nejsem na to zvědavá. 
Omlouvám se, ale ty řeči kolem sebelásky už mi lezou na nervy. Milují se dámy, trpící monstrózní obezitou, milují se všechny, které trpí tělesnými vadami, milují se protě všechny, co nějak vybočují z průměru. Já uznávám, že je fajn netrpět kvůli tomu, jak kdo vypadá. Ale dělat ze svého jinakého vzhledu nějakou přednost? Proč? Lidi jsou různí a různost nedává nikomu právo dělat z ní nějaký vzor, zásluhu. V každé historické epoše existuje ideál krásy. Kdo je krásný, má výhodu. Kdo není, prostě....není krásný. Vytahovat se tím, že krásná nejsem, mi připadá poněkud pomýlené. Kdo je jiný, má zas jiné přednosti, krásky po letech přijdou na to, že žít jen pro krásu se nedá..