Foto: Shutterstock
„Když jsme se seznámili, pracoval Jirka pro jednu nadnárodn společnosti a upravený zevnějšek pro něj byl samozřejmostí. Jenže po čase zažil pracovní vyhoření a zjistil, že chce dělat něco úplně jiného. Došlo mu, že nechce pracovat hlavou, ale spíš rukama, a tak se začal živit jako hodinový manžel. Vždycky byl manuálně zručný, takže pro něj změna práce nebyla žádný problém, i když se musel některé věci samozřejmě naučit a pořád se učí,“ popisuje Veronika.
Ta je ale smutná ze skutečnosti, že se změnou zaměstnání se změnil i manželův vzhled. Najednou přestal chodit pravidelně k holiči a nosí delší neupravené vlasy, které mu doma Veronika občas zastřihne. Celé dny tráví v montérkách, a dokonce ani když jde s manželkou někam ven, nevěnuje péči svému oblečení. Nosí jen džíny, trička, na kterých jsou mnohdy díry nebo fleky, a vytahané mikiny. Na jeho dřívější oblečení se ve skříni jen práší, a když mu manželka koupí něco nového na sebe, stejně si to vzít nechce.
„Rozčiluje mě taky ta věčná špína, kterou má za nehty. Chápu, že pracuje rukama, ale přece je normální si po práci ty ruce pečlivě umýt a nehty si vyčistit. Když jdeme třeba někam do restaurace nebo na víno se známými, stydím se za něj. Jemu je to ale jedno. Řekl mi, že po letech v korporátu se konečně cítí svobodně a nehodlá na tom nic měnit. Jenže já jsem se zamilovala do muže, který o sebe dbal, a teď je to pro mě hodně nepříjemné,“ uzavírá Veronika.
O vyjádření jsme poprosili psycholožku a mentální koučku Pavlu Köhling:
Není se čemu divit, že Veroniku „zpustlý“ manžel už tolik nepřitahuje a v určitých situacích se za něj i stydí. Ženy některé věci vidí a vnímaji jinak než muži. A jednou z nich je i vzhled a zevnějšek.
Vztahy se vyvíjí, lidé se vyvíjí. Přichází nové životní kapitoly a nové situace. Fáze zamilovanosti ve vztahu obvykle trvá od šesti měsíců do tří let. Během této doby máme často „růžové brýle“ a vnímáme druhého jako dokonalého. Dokonalý a upravenéhý muž byl i Jirka. A právě to Veronice zaimponovalo.
Nastala nová situace. Jirka změnil svou práci a s ní i svoje návyky. Je logické, že při manuální a řemeslné práci se člověk zašpiní a nebude ji dělat oblečený do obleku a bílé košile. Chápu Jirku, že se při tom, co ho opravdu baví, cítí svobodněji a je vic sám sebou, když nemusí každý den řešit nepohodlnou kravatu. Chápu ale i Veroniku, že jí tahle změna ne úplně vyhovuje.
Říká se, že v partnerství jsou důležitější hodnoty než zevnějšek. Ale ruku na srdce, chceme přece mít vedle sebe partnera, který se nám líbí, voní a za kterého se nestydíme. Pokud totiž Jirkův vzhled ve Veronice vzbuzuje opakoveně i pocity studu, může být jejich vztah opravdu ohrožen.
Otevřený rozhovor na toto téma by byl určitě prospěšný. Možná by se Veronika měla pokusit partnerovi připomenout právě tu fázi zamilovanosti a zmínit, co pro ni bylo na něm tak přitažlivé. A když kvůli práci nejde denodenně být jako ze žurnálu, možná by se oba mohli pokusit vrátit zpět staré časy tím, že se hodí do gala, když jdou třeba v sobotu na večeři. To by určitě prospělo i jiným dlouhodobým partnerstvím nebo manželstvím.
A v neděli můžeme občas zůstat oba v pyžamech a s neučasanými vlasy. Protože i nám ženám se někdy nechce být pořád načančané. A to je úplně normální.
 Současně pomáhá v rámci koučingu s posilováním mentálního zdraví a osobnostním rozvojem dětem i dospělým. Vystudovala psychologii na Masarykově Univerzitě v Brně. Při práci se svými klienty využívá metod rodinné terapie, vychází ze systemického a narativního přístupu a uplatňuje také principy case managementu. |
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Ona do něj se "zamilovala" podle jeho tehdejšího zevnějšku. To byl jediný důvod k "zamilovanosti"? A co dál? Jsou svoji, mají děti, společnou domácnost, společné zážitky? Anebo jen tu vzpomínku, že on kdysi "vypadal" líp. Lidé se nemění. On byl pořád stejný, prostě nekultivovaný. Když se jí na něm líbily jen ty obleky, účes a manikúra, co k tomu říct? Ona je povrchní a on je nekulturní dobytek a vždy byl.
No tak jestli je ještě schopný se denně sprchovat a čistit si alespoň 2x denně zuby, tak to nebude až taková tragédie. Jestli odmítá jít k holiči, tak může koupit strojek na vlasy a hlavu mu buď zastřihnout nebo rovnou oholit. Co se týče oblečení, tak co se Verče nelíbí, tak ať vyhodí a koupí nové. A jestli se za něho až tak stydí, tak ať ho nechává doma a mezi přátele a do restaurace si chodí sama.... Sice nechápu co je tak ostudné když je chlap v monterkach, jako jestli je má špinavé, tak to přece vyřeší pračka...... Ale tak celkově jestli ji manžel nepřitahuje protože zpohodlněl a už o sebe nedbá jak dříve, tak ať si najde šampóna, který ji ani nepustí do koupelny než si udělá vlasy
Tak s ním nikam nechodím a najdu si milence, co s nějakou šmuckou...
Myslím, že i ti, kteří si hodinového manžela objednají ocení, když přijde upravený a čistý. Manželce se vůbec nedivím. Jestli on se o to nestará, ať mu hodí špínu do pračky a nachystá mu čisté. Ano, není malé dítě, ale sám se toho patrně nechopí. No, a následný rozhovor mezi čtyřma očima vedený diplomaticky, jakože aby o sebe dbal kvůli klientům a konkurenci v jeho nové práci by taky mohl pomoci. Zvlášť, když byl předtím v zaměstnání, kde byl příjemný vzhled podmínkou a ví jak na to.