„Muže svého života, jak jsem si tedy alespoň myslela, jsem našla ve třiceti a ve dvaatřiceti jsme se vzali. Je také věřící, takže s tím, že se sexuálním stykem počkáme až po svatbě, neměl absolutně žádný problém. Když konečně nastal den D, bála jsem se a těšila zároveň, jenže výsledek mě pěkně zklamal,“ popisuje Jana.

64f98602a852bblobid0.jpg
Foto: Shutterstock

Podle ní to bylo velmi nepříjemné, bolestivé a trapné, necítila ani trochu vzrušení, i když její manžel si to podle všeho užil. Jana doufala, že tak hrozné to bude jen napoprvé, takže se sebezapřením absolvovala jeden styk týdně. Už je to půl roku, sex jí sice už tolik nebolí, ale nepřináší jí absolutně žádné potěšení.

„Nechápu, co na tom všichni mají a při představě, že tohle budu muset dělat ještě řadu let, aby byl manžel spokojený, se mi ježí všechny chlupy na těle. Lituju toho, že jsem se sexem čekala až do manželství, protože kdybych věděla, jaké to je, nikdy bych se ani nevdala. Manžela mám ráda, ale necítím žádnou sexuální touhu, ani napětí. Bláhově jsem si myslela, že to přijde po svatbě, až se sexem začnu, že se to třeba musí trénovat, co já vím, ale vypadá to, že ne. Asi mě muži prostě sexuálně nepřitahují a nevzrušují,“ zoufá si Jana.

Zdroj: respondentka Jana

Čtěte také: