Sdružení Spravedlnost dětem vyhlásí v úterý sedmou vlnu žalob proti českému státu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Sdružení se zaměřuje na ochranu práv dětí, rodičů a prarodičů a nabízí praktickou pomoc při podávání žaloby.
Sdružení trvale upozorňuje zejména na systematickou diskriminaci otců ze strany českých soudů. „Předmětem žalob je neochota a neschopnost českých soudů a dalších státních orgánů zajistit otcům nezletilých dětí základní lidská práva na výchovu svých dětí a uchování rodinných vztahů s dětmi i po rozvodu a rozchodu rodičů,“upozorňuje na svých webových stránkách sdružení.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku neblahý stav českého soudnictví podle sdružení vnímá rovněž jako závažný a rozsudky o porušení práva na rodinný život českým státem jsou již běžnou součástí jeho agendy.
Pomoc ze strany sdružení již zafungovala v řadě případů. Kupříkladu Jaroslav Pavelka podal stížnost do Štrasburku před dvěma lety. Soud v Česku totiž svěřil jeho sedmiletou dceru raději do péče osmdesátileté babičky, namísto jemu, ačkoliv zákon o rodině výslovně stanoví, že rozhodující úlohu ve výchově dítěte mají rodiče, nikoliv prarodiče. Po podání žaloby ke štrasburskému soudu český soud své rozhodnutí přehodnotil a dcera nyní žije se svým otcem a jeho rodinou.
Myslíte si, že jsou otcové u soudu diskriminováni? Kdo by podle vás měl po rozvodu rodičů pečovat o dítě?
Nový komentář
Komentáře
Oni jsou i tatínci, kteří mají své děti zájem skutečně vychovávat. A těm jsou pak házeny klacky pod nohy.
no jo, tak to bejvá. Člověk musí dětem přizpůsobit celý svůj život, což se mnohým pánům nechce...
Pak se diví, že soudy většinou dávají děti do péče matkám.
myše — #6 Kolegyně si namluvila ženáče se dvěma dětmi. Nebyl rozvedený a už splolu bydleli. Jeho manželka mu každý 2. víkend nechala oba kluky, o které se musela starat právě moje mladá kolegyně. Byla z toho hotová, protože její vyvolený měl hospodu, kde byl od vidím do nevidím a dopoledne se musel vyspat. Alespoň si jeho manželka mohla v klidu nalézt přítele a dát se rozvést.
mysak — #3 Myšáku, ono to nefunguje ani naopak, víš? Já bych taky někdy chtěla volný víkend bez dětí - a ono to nějak nejde - taťka je prostě na celý víkend nechce (ps. je jim 10 a 14, péči by se svou ženou zvládli, jen chtít...
)
znám několik chlapů, kteří se při rozvodu všemocně snažili o svěření dítěte do své péče, ale když došlo na lámání chleba, tak se přišlo na to, že jim ani tak nešlo o to, že se chtějí celodenně a každodenně starat o své potomky, ale že tím hlavně chtěli ublížit své budoucí ex
A ja bych se mu pomstila a schvalne pozadala o svereni pripadnych deti do jeho pece. Tim bych draheho naprosto odrovnala, protoze uvarit umi tak maximalne caj a michana vajicka a take by musel zanechat sveho podnikani, kdy obcas odchazi z domu ve 4:00 a obcas se vraci v 22:00 a skoro kazdy den pracuje 12hod, s tim by deti do/z skolky ani skoly vodit/vyzvedavat nemohl. Samotna a nestresovana bych pak lovila zajicky a jednou za 14 dni si uzivala deti.
Palu — #2 Nejde jen o to, komu jsou svěřovány do péče, ale spíš o to, že otec (matka) mají soudem stanovené, jak často mohou děti vídat nebo si brát k sobě, ale druhý jim to neumožňuje a děti svévolně nevydá, a to i dlouhé roky. A soudy to adekvátně nevymáhají.
Souhlasím,že problematiku nelze paušalizovat, vždy přece záleží na konkrétních lidech, konkrétních situacích a pokud přece jen jsou děti více svěřovány matkám, vypovídá to mimo jiné o často bližších, silnějších vazbách mezi dětmi a maminkami, zejména v útlém věku. Po shlédnutí dokumentu v televizi o hnutí otců snad s názvem K213 jsem nabyla dojmu, že u některých otců se jedná více o prestižní záležitost než o zájem dětí. Na druhé straně to bývají častěji ženy, které si přes děti vyřizují účty s bývalým partnerem, aniž by si uvědomovaly, že více ubližují právě křehkým dětským duším než dospělému, který se může bránit. Nejlépe je vždy si zamést před vlastním prahem - výběr parnera jako rodiče, schopnost dohody, kompromisu když soužití nevyjde, a ne všechno svádět na diskriminaci a zvůli institucí.
V případě p. Pavelky postup soudu nechápu. Ale nedá se generalizovat o tom, komu soudy nadržují a komu ne, je to případ od případu.
Velmi často to je tak, že matka svým dětem přizpůsobuje svůj život i práci, zatímco otec žije pro svou karieru a co zbyde tak možná věnuje dětem (nebo svým koníčkům). Pak době rozvodu dochází ke sporům a vyhrožování typu "děti ti nedám" apod.
Asi nejlepší pro dítě je střídavá péče -ale zase - to se musí umět oba dva domluvit absolutně na všem, aby dítko nebylo ve stresu ještě víc...
Sama mám děti ve své péči, k tátovi můžou kdykoli chtějí, jenže hlavně, kdy se tátovi chce... Což vystihuje "stavte se v neděli po obědě..."