Nedalo mi to a začala jsem se vyptávat svých přátel a bývalých spolužáků, jak nabírají síly a kolik času tomu věnují. Inspirací mi byl nedávný sraz po 15 letech.
Překvapilo mne, když mne někteří vehementně ujišťovali, že na nějaké lenošení a povalování nemají čas, jako kdyby relaxace byla totéž co nuda a nicnedělání. Prakticky nikdo z lidí mnou oslovených nepraktikuje například autogenní trénink či jiné techniky, kdy se tělo a mysl krok po kroku zbavují fyzického a duševního napětí a na jeho konci nastává přirozené uvolnění.
To, co je pro jednoho skvělé odpoutání se od starostí a běžného stereotypu, což vede k osvěžení, je pro druhého často nepochopitelné, nudné nebo příliš namáhavé. Uvedu pár příkladů:

Renata, 37 let, pracovnice peněžního úřadu, Praha:

"S kamarádkou máme takový fígl, jak se zbavit napětí a odpočinout si. Domluvíme si místo, kde se v Praze sejdeme, ale pokaždé je to někde jinde, a pak zalezeme do první slušné restaurace nebo hospůdky, kterou máme při cestě. Když se nabízejí hned dvě najednou, tak se při výběru demokraticky střídáme.
Necháváme se unášet prostředím, takže někdy si dáme malé pivko, jindy nějakou specialitku nebo dvě deci výborného vína, podle toho, kde jsme. Nejlepší na tom je, že předem nic neplánujeme a jen si užíváme přítomnosti. Skvělé, mohu doporučit. A samozřejmě pomáhá doma sex s manželem :-)" 

Martina, 36 let, pracovnice sociálních služeb, Praha:

"Možná to někomu může připadat "ujeté", ale já si nejlíp odpočinu a odpoutám se od starostí, když zajdu do několika obchodů s oblečením. Upozorňuji, že nemusím hned nakupovat a utrácet. Baví mne probírat se jednotlivými ramínky, prohlížet si oblečení, v duchu to kombinuji s tím, co mám doma, pár věcí si zkusím, přemýšlím, k čemu by se mi to hodilo.
Hodně ráda chodím jak do luxusních a značkových obchodů, tak klidně i do sekáčů. Záleží nejvíc na tom, jaká je tam prodavačka. Pokud je hodně aktivní a chce si povídat nebo všechno komentuje, tak mi to vadí a jdu pryč."

Stanislav, 37 let, momentálně bez práce, Náchod:

"Asi nejlíp si odpočinu, když dávám na chalupě do pořádku starý nábytek po prarodičích. Ovšem jenom za předpokladu, že na to mám dost času. Jakmile je času málo, je pro mne jakákoli rukodělná práce spíš stres, pokukuju po hodinkách a radost se vytrácí. To mne baví hlavně v létě.
Když je zima, tak relaxuji u hry scrabble,nebo když si zahraju se známým šachy."

Hana, 36 let, účetní, Hradec Králové:

"Baví mne ruční práce. Pletení ale i háčkování. Naštěstí teď se pletené věci znovu dostávají do módy, tak pletu pro dceru a její kamarádky jednu šálu za druhou. Odpočinu si u toho ale jenom tehdy, když vím, že mám doma uklizeno a je pořádek, jinak mne to znervózňuje. Teď před Vánoci se k tomu asi moc nedostanu."

Iva, 35 let, na mateřské dovolené, Brno:

"Mám čtrnáctiměsíčního syna, takže o odpočinku si mohu nechat jenom zdát. Ale když malý usne a nemusím být tolik ve střehu, tak si samozřejmě uvařím kafe nebo čaj, sednu si k televizi nebo si vezmu do ruky knížku a jsem šťastná, že v tu chvíli nic nemusím a že mám zdravé dítě. To mi bohatě stačí. Malý mi dává jinak dost zabrat."

Jana, 36 let, výtvarnice, Karlovy Vary:

"Nejlíp si odpočinu při jakémkoli pohybu. Jízda na kole, plavání, v zimě běžky. Dobře se u toho odreaguji a když se vrátím domů, mám sil na rozdávání. Baví mne to mnohem víc než posedávání s kýmkoli kdekoli."

Metodu, kdy si v klidu najdeme někde v přítmí ve vyvětrané místnosti svůj kout, kde nás nikdo neruší, kde si sedneme a postupně uvolníme tělo a mysl, což mnozí pojmenovali jako autogenní trénink, mí spolužáci příliš nepraktikují, s výjimkou Ivy. A proč?

Renata, 37 let, pracovnice peněžního úřadu, Praha:

"Jsem temperamentní typ a představa, že si někde sednu, vypnu mobil, aby mne nerušil, a přesvědčuji samu sebe, že levá noha je těžká a teplá, mi připadá absurdní. U mě by to nefungovalo. Ztráta času. Ale neříkám, že je to špatná metoda. Někomu určitě vyhovuje."

Martina, 36 let, pracovnice sociálních služeb, Praha:

"Nemám moc pevnou vůli a tyhle metody nejspíš vyžadují určitý cvik a pravidelnost. Já bych v tom viděla spíš povinnost a těch mám během dne už takhle hodně."

Stanislav, 37 let, momentálně bez práce, Náchod:

"Jsem člověk, který má rád společnost lidí. A když už jsem sám a kutím, tak jsem rád, když vidím nějaký výsledek, hotovou práci, a tady bych to asi považoval za ztrátu času."

Hana, 36 let, účetní, Hradec Králové:

"Kdysi jsem to zkoušela, ale nic jsem na sobě nepozorovala. Možná jsem relaxovala špatně. Nevím."

Iva, 35 let, na mateřské dovolené, Brno:

"Já mám s relaxací dobré zkušenosti, jisté alternativní metody a pohledy na svět mi nikdy nebyly cizí, ale teď momentálně se relaxaci nevěnuji, chce to pravidelnost a určité soukromí, a to já díky Denískovi nemám. Ale nestěžuji si!"

Jana, 36 let, výtvarnice, Karlovy Vary:

"Ne, děkuji, to není nic pro mě, jsem spíš adrenalinový typ člověka."

Poznali jste se v Janě, Renatě, Ivě nebo Martině? Nebo považujete za nejlepší relaxaci ještě jiné, bláznivější aktivity, nebo naopak sáhnete po klasických, osvědčených způsobech? Oslovil vás autogenní trénik? Jak odpočíváte? A umíte to vůbec?

 

Reklama