Zkoušet krajové speciality při cestování je podle mého povinnost. Pokud to totiž neuděláte, ochudíte se o mnohé chutě a zažitky. V Jižním Tyrolsku jsem objevila malý zázrak jménem Schüttelbrot. Úplně obyčejná chlebová placka, na které se můžete stát slušně závislí.
Tvrdý křupavý třepaný chleba je malý zázrak, chutný, díky vysokému podílu žitné mouky i zdravý, a hlavně neuvěřitelně praktický. Není totiž třeba si lámat hlavu s čerstvostí pečiva, on je tvrdý hned po upečení a neplesniví. Proto také vznikl v tomto horském regionu a dochoval se dodnes. Nasládlá větrová chuť fenyklu dává navíc plackám zvláštní šmrnc. Neuvěřitelně dobře chutná s tyrolským špekem či místními sýry. Zde opravdu platí – svůj k svému.
Měla jsem štěstí a navštívila jsem malé pekařství, kde se Schüttelbrot natřepává. A nedivte se tomu termínu, ono to jinak ani nazvat nejde. Placku těsta si dáte na tenké pomoučněné prkénko a pak se do toho pustíte. Necháte ho padat níže a současně prkénkem otáčíte. Na první pohled to u zkušeného pekaře vypadalo jako hračka, ale ve skutečnosti pěkná dřina. Tento zapeklitý pohyb třepání, který placku roztahuje a ztenčuje, umí už i stroje, ale placky údajně nejsou tak chutné. Někdy holt stroje lidské ruce nahradit nemohou.
Pokud byste chtěly placky ochutnat a do Tyrolska cestu nemáte, přináším vám recept.
Na deset placek budete potřebovat:
Kvásek:
- 250 g žitné mouky
- 250 ml vody 30 °C
- 20 g kvasnic
Těsto
- 500 g žitná mouka
- 250 g pšeničné mouky
- 850 ml voda 30 °C
- 20 g kvasnic
- 20 g sůl
- 5 g fenyklu
- 5 g kmínu
Nejprve si z mouky, kvasnic a vlažné vody připravíme kvásek. Po vykynutí smícháme na vále všechny suroviny a těsto necháme 10-15 minut odpočívat. Poté si těsto rozdělíme na bochánky, které by měly opět chvíli odpočívat, ideálně ve vlhkém prostředí. Následuje třepání placky, které bylo popsáno v článku. Placky pečeme zhruba půl hodiny při teplotě 220 stupňů. Čím tvrdší vaše placky budou, tím lépe. Vydržet by měly minimálně týden.
Naše tipy:
V Jižním Tyrolsku se vám bude líbit, určitě se tam vypravte! V zimě si zalyžujete v dokonalém horském středisku, na jaře se můžete toulat po horských cestách, v létě si užijete na kole a na podzim si můžete objednat s klidem tyrolské speciality a sklenku vína, protože sportu už bylo dost. Vítejte v ráji na zemi.
Od Prahy je vzdálen zhruba 600 kilometrů, které zdoláte zhruba za 8 hodin za volantem.
Více si můžete najít na: http://www.kronplatz.com/de nebowww.kamkam.eu
Zdroj fotografií: www.suedtirol.info a autorka
Nový komentář
Komentáře
Nevydržela jsem a odpoledne jsem to vyzkoušela. Vzala jsem ale všeho jenom polovic a i tak toho bylo pro nás děsně moc, půl vykynutého těsta jsem dala na příště na mrazák. No...hlásím, že těsto se šíleně piplá, ale musí zůstat řidší, takže je z toho v kuchyni binec. Recept jsem dodržela, ale postup ne, třepat to na desce nemám jak, tak jsem to napřed uplácala mezi rukama a pak na pečícím papíru dovytahovala ručně. Docela mě to překvapilo - povedlo se, chutná to dobře a pokusní králíci, kteří dostali na ochutnání, to chválili. I bez špeku. Je to bezva jídlo na cesty, placaté se krásně vejde i do kabelky.
Supeeer díky
catcat — #7https://www.youtube.com/watch?v=HbTWh03mTCo
já video nevidím
Vendula Kubalíková — #5Tak to je opravdu špica!! Už bych věděla jak na to, navíc je poznat, že těsto nesmí být tuhé, ale naopak. Někdy to zkusím, protože mám ráda křupavé věci. Tohle je pro mě absolutní novinka, děkuju.
gerda — #1Těsto opravdu necháváte padat na desku a zároveň jí otáčíte, těsto se pak svojí vahou ztenčuje. Našla jsem vám ještě video.
gerda — #1taky si to nedokážu představit
Ach jo, Jižní Tyrolsko, moje srdeční záležitost. Placky asi zkoušet nebudu, neměla bych na to trpělivost a bůhví, jak by to dopadlo. Podobně mě ale dostal bramborový chléb pico de gallo na Madeiře, podává se jako předkrm, kdy se placka chleba prokrojí, pomaže česnekovým máslem a rozpeče
Musela bych to vidět, podle popisu si "padání" těsta nedovedu představit.
To jako z výšky padá na desku a u toho se to ručně rozplácává?