schizofrenie-seznam.jpg
Foto: Shutterstock

Schizofrenii řadíme mezi psychotická duševní onemocnění. Projevuje se jako rozštěp osobnosti, a to v oblasti myšlení, vnímání okolního světa i v oblasti emocionální. Svůj název dostala podle řeckého slova schizein, které by se dalo přeložit jako rozštěp. A právě odtud pochází mylné vysvětlení, že schizofrenie se vyznačuje rozdvojením osobnosti. Ve skutečnosti se jedná o rozštěp mysli.  

Jak a kdy se schizofrenie projeví?
Nemoc může propuknout kdykoliv mezi 15. a 35. rokem. Často se objevuje s nástupem mladé dospělosti. Poměr muži a ženy je u postižených schizofrenií poměrně vyrovnaný. Není zcela jasné, jak schizofrenie vzniká, ale je jistá určitá genetická predispozice. Pokud tedy váš rodič trpí schizofrenií, existuje přibližně 10% šance, že zdědíte predispozici pro toto onemocnění. Neznamená to tedy ovšem, že musí nutně propuknout. Pokud jsou rodiče oba schizofrenici, zvyšuje se pravděpodobnost až na 40 %.

Schizofrenie propukne často vlivem silné životní události – trauma, silný stres, velká životní změna. Ovšem může ji odstartovat i radostná událost. Například svatba či narození dítěte.

Příznaky schizofrenie
Abnormální projevy, které s sebou tato nemoc nese, má na svědomí nestandardní hladina hormonu dopamin. Ten je v našem mozku zodpovědný především za třídění informací. Zkuste si mozek představit jako velkou linku ve výrobně na které jedou různé produkty – tedy informace a vjemy, které se k nám dostávají. Dopamin pak může představovat pracovníka třídící linky, který má za úkol vyhodnotit, co je podstatné a co ne a roztřídit informace do kategorií. Jenže pokud tento dopamin nefunguje dobře, jako tomu je u schizofreniků, má pak mozek tendenci špatně fungovat a přisuzovat důležitost objektivně nedůležitým věcem. Uvedeme si to na příkladu.

Zdravý člověk, který jde po ulici, vnímá jen určité množství podnětů. Například to, že kolem letí malé bílé peříčko může jeho mozek vyhodnotit jako nepodstatnou informaci a nepřikládá tomu žádnou váhu. Schizofrenici často takovým věcem přikládají význam a dostávají se tak do výrazné duševní nepohody. Zjednodušeně řečeno – všemu, co se kolem nich děje, připisují konkrétní významy. Například někde zaslechnou zvolání na člověka se stejným jménem a hned je napadne, že se může jednat o jakési znamení či spiknutí. Projevů a příznaků schizofrenie je ovšem mnohem více:

  • Bludy (mylná a nevyvratitelná přesvědčení) – Mnoho schizofreniků se například domnívá, že je někým jiným, svatým nebo vyvoleným. Často také žijí v pocitu, že jejich život a vše kolem nich je jedno velké spiknutí či simulace. S tím souvisí sklony k paranoidnímu smýšlení.
  • Sluchové, zrakové a další halucinace – Slyší hlasy, vidí neexistující postavy, vnímají objektivně neexistující bolest.
  • Zmatené myšlení a řeč – Často se projevují takzvaným slovním salátem. Mluví, ale obsah jejich slov nedává posluchači smysl.
  • Neúčelné jednání – Pod vlivem svým bludů jednají podivně a bezúčelně.
  • Nedostatek vůle – Často mohou i několik týdnů trávit nicneděláním.
  • Neschopnost prožít radost.
  • Obtížné navazování sociálních kontaktů.
  • Depresivní stavy.

K léčbě schizofrenie se používají psychotika a v naprosté většině případů je nezbytný pobyt na psychiatrické klinice případně v psychiatrické léčebně. Někteří pacienti stráví na klinice pár týdnů, jiní i několik let. Prognóza se velmi špatně stanovuje dopředu, většina výzkumů uvádí, že jedna třetina pacientů prožije jednu ataku a poté se vrátí do stavu před propuknutím, jedna třetina prožívá opakující se ataky, které se střídají se stavy remise a jedna třetina se již nikdy nedostane do stavu v jakém byla před první atakou.

Čtěte také: Elektrošoky mají hororovou nálepku neprávem. Na počátku extrémně účinné léčebné metody stál rejnok

Velice účinnou léčebnou metodou je elektrokonvulzivní terapie (lidově řečeno léčba elektrošoky), která dokáže často zapůsobit mnohem rychleji než farmakologická léčba.

Mýty a nepravdy kolem schizofrenie
Kromě populárního mýtu o rozdvojené osobnosti a života na způsob Jekylla a Hyda je ve společnosti také drží dlouhodobý omyl, že schizofrenici často páchají násilnou trestnou činnost – například vraždí. Většina lidí trpící schizofrenií nikdy nespáchá násilný trestný čin. Pokud ano, jsou to většinou lidé neléčení nebo léčení nesprávně a konají pod vlivem psychózy v pocitu ohrožení vlastní osoby. Naopak lidé trpící schizofrenií bývají často oběťmi trestných činů zejména podvodů a krádeží. Ročně se spáchá v České republice cca 200 vražd, z toho spáchají nemocní schizofrenií cca dvě vraždy ročně. Což vzhledem k prevalenci onemocnění (jedno procento) ve většinové populaci odpovídá jednomu procentu všech vražd.

Kdo ze slavných lidí trpěl schizofrenií

Johanka z Arku – Kolem Panny Orleánské panuje po celou historii mnoho teorií. Faktem ovšem je, že Jana byla schopna slyšet podle svého svědectví hlasy svatých, kteří k ní promlouvali. Také je fakt, že poslechla jejich proroctví, že by se měla stát vojevůdkyní a na jejich radu si měla ostříhat vlasy a zbavit se všeho dámského oblečení. A toto jednání by se z pohledu dnešní psychiatrie dalo vyhodnotit jako příznak paranoidní schizofrenie.
Issac Newton – Opět dnes těžko dokážeme, že měl slavný fyzik právě tuto diagnózu, avšak podle psychotické rysy pravděpodobně vykazoval. Byl léčen s opakující se depresí, nedokázal navazovat mezilidské vztahy a nedokázal správně pochopit svět kolem sebe. „Jsem mimořádně rozrušen tím zmatkem a nespím a nejím už dvanáct měsíců a neudržel jsem si ani původní konzistenci své mysli," napsal v dopise svému příteli Johnu Lockovi.
Jan Masaryk – Asi nejslavnější potomek 1. československého prezidenta, jehož smrt je dodnes opředena mnoha nejasnostmi a dohady byl podle všeho také psychotik. Několik let pracoval v bridgeportské továrně v USA. Jeho chování se ale podle vedení závodu vyznačovalo psychickými výkyvy. Začal ho tedy léčit profesor Johnstone a stanovil diagnózu hebefrenní schizofrenie. Ta se vyznačuje především nekontrolovatelným až dětským chováním a neschopností se správně zapojit do společnosti.
John Nash – Geniální matematik a držitel Nobelovy ceny za svou Teorii her celoživotně trpěl paranoidní schizofrenií. Jeho život i choroba jsou mistrně spravovány ve filmu Čistá duše, kde si Johna Nashe zahrál Russel Crowe.

Čtěte také: 

Zdroj: Autorka článku - Centrum péče o duševní zdraví Královéhradeckého kraje, WHO, EUC, Národní zdravotnický informační portál, Kapitoly o zdraví, Vipharm, Časopis česká a slovenská psychiatrie, Kapitoly o zdraví, Wikipedie, Genetický výzkum schizofrenie, Schizophrenia - research