
Foto: Endorfilm
Česká filmová akademie letos poprvé změnila pravidla pro výběr kandidáta na Oscary. Prezidium nakonec vybralo tři tituly (Sbormistr, Karavan, Ještě nejsem, kým chci být), mezi nimiž se následně hlasovalo. Jako favorita označilo snímek Sbormistr o zneužívání v dětském sboru, což ale vyvolalo kritiku části filmařů kvůli netransparentnímu postupu a citlivému obsahu snímku. Někteří členové akademie upozorňovali i na etické problémy, protože ve filmu se bez souhlasu objevují lidé s osobní zkušeností s tématem. Po protestech filmařů prezidium ČFTA uznalo chybu, omluvilo se a své doporučení stáhlo, aby volbu nechalo na všech členech akademie. O českém zástupci pro Oscary tak rozhodlo nové hlasování, a nakonec byl vybrán dokument Ještě nejsem, kým chci být.
Formálně odvážný dokument o identitě, svobodě a vnitřním vzdoru sleduje život fotografky Libuše Jarcovjákové – výrazné umělkyně, která se navzdory době i okolí rozhodla být sama sebou. Z jejích soukromých deníků a tisíců analogových snímků vznikl originální snímek, jenž zachycuje underground 80. let v Československu, dramatický útěk do Západního Berlína i exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu. Ve světové premiéře byl snímek uveden v loňském roce na festivalu Berlinale a letos získal Českého lva za nejlepší dokumentární film.

Foto: Libuše Jarcovjáková
Slavnostní vyhlášení 98. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd se uskuteční 15. března 2026. Shortlist výběru 15 zahraničních filmů Akademie zveřejní 16. prosince letošního roku a nominace budou následně oznámeny 22. ledna 2026.
V loňském roce vybrali akademici jako kandidáta na Oscara za Českou republiku film Jiřího Mádla Vlny, který postoupil do užšího výběru. Ikonickou zlatou sošku americké Akademie filmového umění a věd zatím získaly pouze dva československé a jeden český film: Obchod na korze (1965) Jána Kadára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a Kolja (1996) Jana Svěráka. Šestice dalších filmů se pak probojovala do nominačního výběru: Lásky jedné plavovlásky (1966) a Hoří má panenko Miloše Formana (1968), Vesničko má středisková Jiřího Menzela (1986), Obecná škola Jana Svěráka (1991), Musíme si pomáhat Jana Hřebejka (2000) a naposledy Želary Ondřeje Trojana (2003). Do oscarového shortlistu byl v roce 2019 vybrán film Václava Marhoula Nabarvené ptáče a o dva roky později snímek Agnieszky Holland Šarlatán.
Zdroje: Tiskové materiály ČTFA, Radio Prague International, Deník N


Nový komentář
Komentáře
Tak ono tam není co poslat. Tyhle tři filmy jsem neviděla, a ani je vidět nechci, podle recenzí jsem o nic nepřišla a ani mě nezajímá to téma, možná trochu ta fotografka, ale ne dost na to, abych šla na dvě hodiny do kina. Pochybuju, že ty snímky mají na Oskara.
Nevím nevím zda je to dobré rozhodnutí - přece jen to připomíná doby (ne)dávno minulé ...
Nového "kandidáta" jsem neviděla, stejně jako 99,96% obyvatel ČR, neboť do kin na něj přišlo 4 546 diváků (vím, že to není ten nejzásadnější ukazatel, ale ...). A další otázka: poslat "formálně odvážný dokument o identitě" do kategorie "mezinárodní celovečerní film"? Ale ráda se nechám překvapit ...