„Za šest let, kdy potravinové sbírky probíhají, bude tato podzimní největší a nejrozsáhlejší. Do akce se zapojí největší počet obchodů, čímž budeme mít pokryty všechny oblasti České republiky. Navíc počítáme s účastí mnoha firem a dalších institucí, v nichž se budou konat interní sbírky,“ uvedla Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank.

Ta dále dodala: „Lidé mohou v jednotlivých prodejnách odevzdat zakoupené trvanlivé potraviny či drogistické zboží dobrovolníkům, které snadno poznají podle zelené zástěry s logem sbírky. Darované zboží se převeze ve spolupráci s firmou Raben Logistics Czech do skladů potravinových bank, odkud se následně rozveze potřebným. Sbírku potravin pomáhají po celém Česku organizovat tisíce dobrovolníků.“

Seniorky a samoživitelky

S předsedkyní Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věrou Doušovou i s lidmi, kteří pomoc potřebují, jsme se setkaly na kulinární akci, kterou naše redakce organizovala přímo v prostorech banky. Jak to vlastně v potravinové bance chodí?

O potravinovou pomoci si mohou zažádat lidé ve finanční tísni. To, zda ji opravdu potřebují, ovšem neposuzuje Potravinová banka, ale doporučení vydávají pracovní úřady, úřady práce a sociálních věcí nebo neziskové organizace. „Když k nám někdo přijde bez potvrzení s tím, že má hlad, tak samozřejmě dostane balíček, ale řekneme mu, kam se má obrátit, aby ho mohl dostávat každý týden,“ popisuje Věra Doušová. 

Nejčastěji využívají pomoc Potravinové banky osamělé seniorky a matky samoživitelky. „Jakmile seniorce zemře muž, je to hrůza, nezvládá sama utáhnou nájem, jídlo a všechny služby, obzvlášť v Praze je to těžké,“ komentuje Doušová. 


Alena je sama na čtyři děti

Jednou z žen, která pomoc banky využívá, je jedenačtyřicetiletá matka čtyř dětí Alena. Nejstarší dcera už z domova odešla, ostatním dětem je osm, šest a tři a půl roku. Alena se na Potravinovou banku obrací už rok. Pravidelně si chodí pro jídlo i hygienické potřeby. S otcem svých dětí nežije a má od něj jen minimální výživné, pohybuje se na hranici chudoby. Deset let strávila Alena na mateřské dovoleně, teď jí nejmladší syn nastoupil do školky a ona si aktivně hledá zaměstnání. Ráda by uklízela nebo doplňovala zboží ve skladu, ale se třemi dětmi, o které se musí starat, se jí zaměstnání hledá těžko. „Jsou tu úžasní lidé. Poradili mi, co mohu udělat ze zbytků, například špagety po milánsku nebo zeleninovou polévku, takže jsem se spoustu věcí přiučila. Za potravinovou pomoc jsem moc vděčná, dostaneme vše, co potřebujeme, jediné, co mi občas chybí, je maso. Ale chci se aktivně zapojit do pracovního procesu, nechci žít z dávek a potravinové pomoci,“ svěřila se Alena.

Konzerv je málo

Jednou týdně se potřebným vydávají banánové krabice se základními potravinami, jako je rýže, těstoviny, cukr, čaj či káva. Občas jsou mezi nimi i konzervy, ale ty řetězce moc nedávají, protože se tak rychle nekazí. Lidé mohou zažádat i o sunar pro děti, popřípadě o hygienické potřeby, kartáčky, pastu na zuby, mycí přípravky apod. Do Potravinové banky míří také pečivo a ovoce a zelenina.

„Máme krásnou zeleninu a ovoce, ale není o ni moc velký zájem. Ženy bohužel často neumí vařit a sebe i děti krmí konzervami a polévkami z pytlíku, proto pořádáme i různé worskshopy, kde se ženy učí jak zabránit plýtvání potravin a připravit levné recepty ze základních surovin. Mezi lidmi je o ně však zájem hlavně v případě, že se na nich dostává něco zadarmo,“ konstatuje Doušová.

Potřeba jsou i peníze

V čele Potravinové banky stojí Věra Doušová už deset let, což je po celou dobu její existence. Jde o největší organizaci svého druhu v České republice. Její předsedkyně ovšem přiznává, že situace není vůbec jednoduchá, provoz totiž nemůže stát jen na potravinách. 

„Je skvělé, že dostáváme potraviny, i když by jich mohlo být více, ale hodně velkým problémem je pro nás nedostatek financí. Náklady na pronájem našich tří skladů, auta a energie se šplhají do vysokých částek. Hrozně by nám pomohla finanční podpora. V jiných zemích dávají řetězce potravinovým bankám část peněz, které by jinak daly za likvidaci potravin, škoda, že to u nás nefunguje podobně,“ podotýká Věra Doušová. Ta tráví mnoho času tím, že žádá o menší granty a snaží se tak dát dohromady peníze na provoz.

V jarním kole sbírky se podařilo vybrat celkem 212 tun potravin a 23 tun drogistického zboží. Nejvíce darovali lidé v Praze a ve Středočeském kraji, následovaly Jihomoravský a Jihočeský kraj.

Foto: Shutterstock, Profimedia

Reklama