
Foto: Shutterstock
To ráno byla cestou na pohovor trochu nervózní, a tak se rozhodla zvýšit si sebevědomí flirtem s pohledným mužem, který seděl v kupé naproti ní. Měla úspěch. Zabral na první dobrou. Pořádně to mezi nimi jiskřilo a nakonec si i vyměnili telefonní čísla. To Juditu nabudilo a její ego vystřelilo do nebeských výšin. Teď už dokáže všechno, říkala si.
„Ten kluk, Radek se jmenoval, byl vážně moc pěkný, sympatický. Když jsem dokázala okouzlit jeho, s personálním to taky určitě půjde easy! A kdyby ne, jeden úspěch už dnes mám – třeba z toho nečekaného setkání bude něco víc!“ libovala si Judita. S Radkem se u vlaku rozloučila, protože spěchal do práce, a sama si šla dát do pekárny snídaní a šálek kávy. Do pohovoru zbývalo něco přes hodinu, takže si mohla udělat hezké ráno a doplnit pár poznámek, čím by se před potenciálním zaměstnavatelem ještě pochlubila.
Když se pět minut před domluvenou schůzkou dostavila na recepci, vůbec nepociťovala nervozitu. Cítila, že je na všechno skvěle připravená. Jenže se zmýlila. Asistentka ji uvedla do zasedací místnosti, kde seděli tři lidé. Personalista, jeho asistentka a… Radek, kterého potkala ve vlaku! Představil se jí jako vedoucí oddělení, kde se o místo ucházela.
„Nikdy mi nebylo tak trapně. Při flirtování jsem se pořádně odvázala. Však mi zpočátku přece o nic nešlo, než jsem zjistila, že je vážně fajn, a mohlo by z toho být i něco víc. Teď jsem si najednou připadala jako největší rajda ever, co balí chlapy po vlacích. Přitom jsem na pohovoru chtěla působit uvědoměle a profesionálně. To už ale nešlo. Uculoval se na mě a já byla rudá až za ušima! Vyšponované sebevědomí kleslo až někam k podlaze,“ přiznává Judita. Ačkoli se snažila, pohovor nedopadl přesně podle jejích představ. Mohla být mnohem lepší, kdyby jí nebylo tak stydno.
„Rozloučili se se mnou s tím, že se brzy ozvou. Já ale už asi tuším, jaký bude jejich verdikt. Přece si mě do svého týmu nevybere chlápek, který se mnou má úplně jiné úmysly, než mi zadávat ke zpracování projekty! A i kdyby jo, bylo by správné nastoupit pod šéfa, se kterým jsem tak žhavě flirtovala? Vůbec nevím, jestli bych tu práci případně mohla vzít. Ani jak se pak chovat. Dělat, že se to ve vlaku nepřihodilo? Nebo si s ním něco začít, přestože by to byl můj nadřízený? Ani nevím, jestli se to u nich ve firmě smí. Zase na druhou stranu, kdyby mě přijali, což byl můj sen, asi by bylo dost nerozumné takovou práci odmítat,“ není si jistá správným rozhodnutím Judita, a tak verdikt čeká jako na trní.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Každá osobní zkušenost, zvláště ta nepříjemná, nebo trapná, nám v životě nastavuje zrcadlo a má potenciál nás něčemu naučit. Judita se střetla s dopadem své teorie, že osobní kouzlo a přitažlivost je všemocná. Flirt, jako pomocný ventil nervozity je pochopitelný, ale s profesní kompetencí nemá mnoho společného. Osobní sympatie samozřejmě hrají v pracovních pohovorech důležitou roli, ale dovednost koketerie do ní rozhodně nepatří. Pokud se tedy jedná o seriózní zaměstnání …
Judita teď reálně hodnotí dopady dojmu, který u přísedícího Radka vlastně vyvolala… Otázka, zda práci vzít v případě úspěšného pohovoru, je zcela na místě.
Rozehrála partii, ve které se může od Radka dočkat očekávání recipročního chování-neboli něco za něco. Což může mít později negativní dohry. Další otázkou je, zda by se Judita spokojila s myšlenkou, že své vysněné pracovní místo získala díky jeho přímluvě v rámci jeho osobní motivace, a nikoli dle svých profesních předpokladů.
Otázkou je zde i postoj Radka, který mohl situaci s flirtem vyhodnotit nejen svým egem, ale i profesionálním zhodnocením Juditiny motivace u pohovoru uspět.
Zda je její zájem o post ve firmě jen lehkovážným pokusem, který si nezasloužil přiměřenou míru předchozího soustředění na budoucí pohovor. Dále, zda Judita není typ ženy, která příliš sází na ženské zbraně, které domněle otevírají všechny dveře.
Je to otevřený příběh, který nabízí mnoho různých variant možného pokračování. V této situaci by byl asi ideální konec jako z pohádky - Judita si najde jinou práci a s Radkem bude žít šťastně až do smrti…
|
|
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.



Nový komentář
Komentáře
Smyšlená pohádka pro pipinky na žena-in.cz
Už se neozvou.
Nestahuj kalhoty, když je brod ještě daleko... No bože, nevezmou tam vezmou jinam. Na druhou stranu bys zase mohla s Radkem chodit, když se ti líbí, kdyby tě nepřijali, protože jak tušíš, nastoupit pod šéfa se kterým chceš flirtovat by správné nebylo. Takové věci se stávají. Já jsem byla kolem 40let na pohovoru. V čekárně dvě slečny, tak jsem si taky sedla. Z kanclu vystrčil hlavu chlap, sjel nás pohledem a potom jsme slyšely, jak na někoho řve, ať mu tam neposílá ty mladé telata. Slečny byly rozpačité, já jsem se smála. Potom byl rudý až za ušima on a já jsem měla dobře placený vedlejšák, jeho jsem viděla už jen jednou, můj šéf nebyl.
Slušná dívka se má ve vlaku chovat ctnostně!
Nedělala bych z toho drama. Mladá holka flirtovala, protějšek to opětoval, zápletka jak z filmu, komu se takový vývoj poštěstí? Tak buď práce bude a slečna bude muset nasadit profesionální chování, nebo bude jiná práce a tady s frajerem může chodit. Určitě bych to nekombinovala, v žádném případě. A upřímně, za sebe, osobně bych nejspíš odmítla, pokud by přišla pozitivní odpověď. Toto není dobrý start. Život je i o náhodách a tady ta byla docela ironická :). Slečna je mladá, vzdělaná, má všude dveře otevřené, stojí na začátku kariéry, tak přeji hodně štěstí a ať i dál flirtuje, člověk se nesmí toho života bát.:)
Je docela vtipné, že pipky se ohánějí vysokoškolským diplomem a přitom i obyčejná holka co má jen základní vzdělání a dělá servírku nebo hospodskou má více rozumu. Vysoká škola má něco do sebe, ale na běžný život vás nepřipraví.
Proč se ve vlaku, před neznámým mužem "tak odvazovala"? Z neznámého se vyklubal šéf ve firmě. Příště se odváže a z neznámého se vyklube podvodník nebo sadista? Tady je jasně vidět, že vysokoškolské vzdělání nezaručuje vysokou sociální inteligenci. Lidově řečeno - hloupá nána s diplomem na stěně.
Takže týpek je nějaký šéf zeměkoule a jezdí vlakem, to bude asi trochu punk, ne? Nevím, proč z toho dělá takové drámo, mohla rovnou při pohovoru zmínit, že se znají z vlaku a on je taky odvážný kavalír, když radši dělal, že ji nezná.