„Hledají se lidi s odvahou a chutí zahrát si muzikál.“
Přesně takhle začínala výzva, která se před pár měsíci objevila v Kutné Hoře.
Původně se mělo jednat o pouhé přikrášlení desetiletého výročí založení místního církevního gymnázia, ale celý projekt se pořádně rozrostl.
Tisknou se trička, připravuje se CD, přemýšlí se o turné po republice a především tu je skupina lidí s obrovským nadšením.

Začátek seznámení s pomyslným otcem muzikálu.
Zbývalo mi pár hodin do odjezdu nočního vlaku a najednou mi zvoní mobil, opravdu v pravou chvíli.
Slovensky celkem rozumím, ale hlas v telefonu na mě chrlil proudy slov. Děs. Jen jsem dokázala sdělit, ať se ozve za týden. Tehdy jsem ještě netušila, že mě tenhle umíněný Slovák jen tak nepustí.
Nepustil. Přesvědčil mě, že se musíme sejít.

Tak mě jednoho horkého večera čekal umíněnec a tři mladí lidé.
Zašli jsme na pivo a mně začínalo docházet, že jestli ten umíněný něco umí, tak strhnout. Měla jsem před sebou kvítko celé školy, pěknou mladou dívku, kterou bych očekávala všude jinde, jen ne na přípravě muzikálu, a mladíka, který působil dost flegmaticky.
To vše byl jen první dojem, snad jen umíněnec zůstal umíněncem.
Jistě, má jméno, Martin Lanži. Původně z něj měl být kněz, ale nějak se to zvrtlo.
Jak sám říká, byl až příliš nezvladatelný.
Přesto vystudoval teologickou fakultu a byl poslán do Kutné Hory.

Tam bylo jen krůček k adolescentům a psaní muzikálu. Původně se prý jen nudil, tak začal tvořit muzikál.
Proč zrovna Samuel? Má vůbec smysl vytahovat příběh starý několik tisíc let?

„Podobně jako dnes, tak i v době proroka Samuela (1 000 let př. Kr.), lidé hledali a chtěli něco víc. I dnes lidé hledají, nemyslím si, že existují nevěřící, každý v něco věří a hledá svou pravdu. To, že nejsou členy nějaké církve, je i naše vina,“ odpovídá Martin, zapaluje si cigaretu a já pozvedám svůj půllitr s pivem.

Pročítám si pozvánku na představení.
Stojí tam: „Třináct studentů gymnázia Vás zavede do doby 1 000 let př. Kr. a pokusí se ozřejmit, jak to bylo se založením jednoho z nejznámějších království světa, izraelské monarchie. Příběh proroka a soudce Samuela vyobrazuje život a postoje muže, který i navzdory osobnímu nesouhlasu pomazal izraelskému lidu jeho prvního krále. Děj stránek bible přenesený na divadelní pódium není naší době vůbec vzdálený. Už v té době lidé chtěli, aby nad nimi vládl „král místo Boha.“

Není pro mě lehké klást otázky, naši společníci se hlásí o slovo.
„Najednou jsem uslyšel: Novotný, Pulkert do ředitelny! Vstali jsme a šli. Na chodbě jsme uviděli dva neznámé lidi, ale aspoň jsme se vyhnuli písemce z němčiny,“ popisuje svou cestu k muzikálu David Pulkert, představitel titulní role Samuela.
Ironií osudu je, že představitele Samuela hledal Martin několik měsíců, snažil se lákat katolíky a nic, musel přijít až „grázl“.
„Nejdříve jsem Martinovi nevěřila, že to vůbec dá dohromady. Ale postupně před námi vznikalo dílo. Celé je to skvělá zábava,“ nadšeně vypráví Zuzana Eliášová, ztvárňující postavu Božího posla.
Drobné dívce najednou září oči. Přesto mi to nedá a ptám se, jestli mezi nimi nejsou nějaké spory.
„Jistě, že se občas zlobím. Jako autor mám své představy a ne všichni mi je vždy naplňují,“ odpovídá Martin.

Avšak i nad ním stojí pomyslný šéf. Tím je Pavlína Štorková, studentka DAMU a zároveň režisérka celého představení.
Naše setkání končí.
Únava, která na mě padala během dne, je pryč. Když nic jiného, poznala jsem opravdu nadšené lidi radující se ze své práce.
Náboženství šlo velmi lehce stranou.

Těším se na další setknání s nimi, už brzo. Premiéra muzikálu Samuel je 2. září t.r. v Kutné Hoře.    

      
Reklama