Chcela by som tiež pridať jednu veselú maturitnú príhodu s ruštinou:
Manžel mal na gymnáziu spolužiaka, dobrý žiak, ale na jazyky antitalent.
Jeho odpovede na maturitnú otázku prebiehali v čistej slovenčine s ruským prízvukom.
Ale komisia mala zľutovanie a maturitu na 3 urobil.
Keď šťastný opúšťal miestnosť, chcel sa ešte na rozlúčku poďakovať.
Vypustil zo seba slovo "sabaka" /pes - pre mladšie ročníky/
namiesto slova spasiba /ďakujem/.
Komisia ho odmenila veľmi začudovanými pohľadmi :o).
Iveta
Takových příběhů už jsem slyšela - místo chorošo (dobře) můj spolužák dokola opakoval chacharo. Ale vzpomínáme na to s úsměvem.
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Znám asi pět lidí, kteří mi tenhle příběh nezávisle na sobě vyprávěli, a vždycky šlo o jejich spolužáka
Asi sde to dělo běžně...
Slovo sabaka mi připomnělo jednu příhodu. Náš soused na chatě je Polák, jeho sourozenci tam žijí, ale on je trvale v Česku už spoustu let. Jeho nejstarší dceři tehdy bylo asi 15 a mě asi 22, když přijela jeho osmnáctiletá neteř z Polska. Jednou jsme jí vyprávěly vtip, kde figuroval vlk. Nemohly jsme si vzpomenout, jak se to Polsky řekne a tak nás napadla "sabáka v lese". A ejhle, ona pochopila, neboť i ona se učila Rusky. Mimochodem ten vlk se polsky řekne vilk. Hodně velký rozdíl od Češtiny, že?
No tak tenhle příběh znám od spousty lidí a taky to byli jejich spolážáci. Ale jeden můj kamarád tohle dával v plén právě pro zasmání. A jak to tolikrát vykládal, byl už z toho tak dokonale zblblý, že v Rusku v jedné bance to SABÁKA opravdu řekl. No samozřejmě si to hned uvědomil