Foto: Shutterstock
„David (14) sice není kdovíjaký češtinářský génius, ale tohle pololetí se vážně snažil. Chce se dostat na školu, tak jsme mu zaplatili doučování. Plus se učil ještě se mnou. A musím říct, že je na něm znát výrazné zlepšení. Jenže lepší známky nosit nezačal. Přišlo mi, že si ho paní učitelka už dávno zaškatulkovala, takže ho neznámkovala spravedlivě. No a na vysvědčení se to bohužel potvrdilo. Opět přinesl z českého jazyka trojku. Je to jediná „dobrá“, která mu to kazí. Nevěřím, že si ji fakt zaslouží, i on je zklamaný, demotivovaný. Fakt dřel. A tak se chystám za paní učitelkou, abychom si to vyříkaly,“ zlobí se maminka Veronika (39).
Má na pochybnosti právo, nebo by se měla spolehnout na správný úsudek paní učitelky? To první je správně. I učitelé jsou jen lidé a známkování nemusí být vždy objektivní. „To v praxi znamená, že různí učitelé hodnotí stejného žáka různě. U jednoho učitele může být stejný žák excelentní, u jiného průměrný, u dalšího podprůměrný. Známkování často vychází ze subjektivních představ učitelů o tom, jaké znalosti nebo dovednosti mají žáci pro různé úrovně mít, učitelé si často vytvářejí různé druhy klasifikačních tabulek, které jsou však často metodologicky sestaveny zcela chybně a nesmyslně,“ popisuje ve své úvaze nad smyslem známkování blogger a vysokoškolský pedagog prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D., který má zkušenosti i s učením v prostředí základních a středních škol a ve školství aktivně působí přes 18 let.
Jak tedy řešit důvodné podezření, že dítě dostalo na vysvědčení horší známku, než si ve skutečnosti zasloužilo? Můžete požádat o jeho přezkoušení.
Přezkoumání výsledků hodnocení žáka má svá pravidla
Pokud jako zákonní zástupci žáka nesouhlasíte se známkou na vysvědčení na konci prvního nebo druhého pololetí, můžete požádat o přezkoumání výsledků hodnocení žáka. Dovoluje to školský zákon, který danou problematiku opravných prostředků zmiňuje v ustanovení § 52 a 53 (základní škola), a v § 69 (střední škola). Má to ale své podmínky. Žádost:
- musíte odevzdat do 3 pracovních dnů ode dne, kdy jste se o hodnocení prokazatelně dozvěděli, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení.
- je třeba adresovat ji k rukám ředitele školy. Jestliže je dotyčným vyučujícím daného předmětu právě on, putuje žádost na krajský úřad.
Následně pak ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka. To se musí konat nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti, případně v termínu s rodiči dohodnutém. Na žádost školy nebo krajského úřadu může poskytnout svou součinnost také Česká školní inspekce.
V odůvodněných případech pak může krajský úřad rozhodnout o konání komisionálního přezkoušení na jiné základní, respektive střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadů účastní i školní inspektor.
Řešit lze i známku z chování
Pokud je známkou, s níž nesouhlasíte, ta z chování, případně z jiných předmětů výchovného zaměření, i tady lze její oprávněnost přezkoumat. Ředitel školy, popřípadě opět krajský úřad, posoudí dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle ustanovení § 30 odst. 2 ve školním řádu.
„V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní. Pokud uvedená pravidla nebyla porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení vaší žádosti,“ popisuje dvě možnosti řešení JUDr. Barbora Pospíšilová z portálu Právo pro všechny.
Selhalo i přezkoumání?
V případě, že by ředitel školy nepostupoval v souladu s výše uvedenými pravidly, pak je možné řešit nesouhlas s jeho postupem stížností na ředitele školy u České školní inspekce. Ta prošetří, zda postupoval v souladu s právními předpisy. Výsledek šetření následně předá k dalšímu řízení zřizovateli školy, který je podle ustanovení § 174 odst. 4 školského zákona oprávněn stížnost vyřídit a přijmout případná opatření k nápravě.
Zdroj informací: Česká školní inspekce ČR, Zákony pro lidi, JUDr. Barbora Pospíšilová – Právo pro všechny, Doc. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D
Nový komentář