Prováděním turistů si Helena Chmelířová před lety přivydělávala při studiu a k této profesi ji přivedl tatínek. Jako průvodce v posledních pěti letech pracoval i její syn, takže šlo o rodinný podnik po tři generace. Po dokončení vysoké školy ovšem Helena Chmelířová pracovala několik let v oboru geografie a k průvodcovství se vrátila až v roce 1994, kdy se rozběhl turistický boom. Začala tedy pracovat jako OSVČ.

Foto: archiv Heleny Chmelířové

Za svoji dlouhou kariéru dosud nezažila podobnou situaci jako je ta, která nastala v souvislosti s příchodem koronaviru. Ten přišel v době, kdy jí zbýval asi rok před odchodem do důchodu. „Ze dne na den, konkrétně od 14. března, kdy byly uzavřené hranice, jsem přišla o veškerý svůj příjem. Patřím ale k rizikové skupině šedesát plus, takže jsem na druhou stranu byla ráda, že nemusím mezi davy turistů ze zasažených oblastí, jako byla Itálie nebo Asie,“ uvádí průvodkyně.

Byrokratický zmatek

Helena Chmelířová měla ovšem v době uzavření hranic rozběhnutou a nasmlouvanou celou sezónu. Klienti tedy začali posílat storna, ona musela rušit objednávky, přeobjednávat některé na rok 2021 a vracet zaplacené zálohy. „Obávám se, že tento trend bude pokračovat, protože o průvodcovský výklad mají zájem převážně starší lidé, kteří mají větší obavy z rizika nakažení,“ upozorňuje.

Na začátku pandemie navíc žena udělala rozhodnutí, které se později ukázalo být jako ne zrovna šťastné. Pod náporem zákazů a nařízení už v březnu nahlásila přerušení činnosti OSVČ s termínem od 1. dubna a přihlásila se jako nezaměstnaná na úřad práce v domnění, že půjde o nejlepší řešení její situace. Záhy ovšem zjistila, že nebylo.

„Den na to byl vyhlášený kompenzační bonus pro OSVČ a na živnostenském úřadě mi řekli, že přerušení činnosti nelze vzít zpět, abych měla na bonus nárok. Předpisy se potom měnily tak rychle, že ani úředníci nebyli správně informovaní. Vypočítání a získání podpory v nezaměstnanosti trvalo dlouho a celý proces je velmi byrokratický a nepochopitelný. Podporu za období od 1. do 19. dubna jsem dostala až 15. května a její výše byla 3 941 korun. Netušila jsem, že podpora v nezaměstnanosti je pro OSVČ tak ubohá,“ říká průvodkyně.

Ta nakonec zjistila, že si může živnost nechat obnovit a mít tak nárok na kompenzační bonus. Díky němu tak měla do 8. června určité finanční zajištění, ale stejně musela žít převážně z úspor a díky podpoře rodiny.

Od historie ke kůrovci

„Nyní uprostřed července se začínají objevovat první klienti, a tak doufám, že se situace vylepší, ale i tak bude celkový příjem za tento rok nedostačující,“ říká průvodkyně.

V červenci podle ní trochu ožil příjezd turistů z Německa a její kolegové tak mohli začít alespoň v omezené míře znovu pracovat. V horší situaci jsou ovšem ti zaměření na anglicky mluvící turisty, protože v USA a v Anglii zatím není situace pod kontrolou.

„Někteří kolegové a kolegyně se rozhodli rekvalifikovat nebo provádějí na hradech, zámcích a v muzeích, popřípadě nastoupili do supermarketů za kasu nebo začali uklízet. Jiní odešli pracovat do ciziny, třeba do Rakouska. Další se od září stanou učiteli. Jedna známá pracuje v lese, kde označuje stromy napadené kůrovcem. V některých případech se kolegyně setkaly se zvláštní praxí zaměstnavatelů, spočívající v tom, že se jim započítá jen 1/3 praxe z doby, kdy se živily jako OSVČ. Tím se dostávají do nižší platové kategorie,“ upozorňuje žena, která dále podotýká, že většina jejích kolegů má vysokou školu, výborné jazykové znalosti a mnoho zkoušek. 

Podle ní se někteří zoufale snaží u své profese zůstat a zaměřují se na klientelu z řad Čechů. Jenže Češi cizince nenahradí, protože průvodců je poměrně hodně. „Situace kolem koronaviru je navíc stále nejistá a cestovní ruch velmi trpí,“ hodnotí Helena Chmelířová.

OSVČ za trest

Ta považuje za problematické, jaké postavení mají v Česku lidé pracující jako OSVČ. „Vláda by se měla zamyslet a buď OSVČ úplně zrušit, nebo je postavit do srovnatelných podmínek, jaké mají zaměstnanci. Zahraniční turismus léta přináší pěkné peníze do státní poklady, a tak by měli mít průvodci nárok na adekvátní podporu,“ domnívá se průvodkyně.

Na koronakrizi ovšem dokáže najít i pozitivní stránky. Tím, že se ocitla bez práce, mohla trávit více času na chalupě s rodinou a kultivovat tamní zanedbaný sad. „Je vidět a slyšet, že kolem pracuje víc lidí. Opravují se zanedbané domy apod. Alespoň český venkov bude možná z koronakrize profitovat tím, že bude lépe vypadat,“ uzavírá.

Na služby Heleny Chmelířové se můžete podívat zde

Čtěte také: 

Reklama