Asi nejsem jediná žena, kterou pořádně nadzdvihl článek ve včerejší MF DNES. Již samotný název mne opravdu šokoval: „Zaměstnavatel chtěl, aby ženy s menstruací nosily čelenky.“

 

Z článku vyplynulo, že jistý nejmenovaný obchodní řetězec chystal toto opatření pro své zaměstnankyně – pokladní. Ty by si měly během „svých dnů“ nasazovat na hlavu červenou čelenku,  a tím pádem by získaly privilegium častěji navštívit WC. Pod rouškou ohleduplnosti a pochopení by tak byly tyto ženy vystaveny nesmírnému ponížení.

 

Nevím, kdo toto opatření vymyslel a chtěl jej uvést v život, ale osobně si myslím, že to rozhodně nemohla být žena. Každá z nás si jistě dovede představit, jak by se cítila, kdyby měla být takto ocejchovaná. Navíc v pokladně supermarketu, všem hezky na očích. Každý zákazník by tak jen letmým pohledem získal povědomí o velmi intimní záležitosti prodavačky. Kdejaký adolescent by se mohl pochechtávat a nějaký nakupující chlípník by tak měl o zábavu postaráno, a třeba by chuděru pokladní obdařil i všelijakými peprnými hláškami.

 

Přiznám se, že práce pokladních v supermarketech si velice vážím. O její náročnosti jak fyzické, tak psychické jistě není třeba diskutovat. Nikdy nekončící řady přeplněných vozíků, stále jedoucí pás, ze kterého se valí další a další zboží. Každé je potřeba vzít do ruky, projet s ním přes kódovací zařízení ... a tak stále a stále po celý den. A k tomu nepohodlí, které způsobuje neustálé sezení či stání na jednom místě, a hlavně – nemožnost odběhnout si, kdykoli je to potřeba.

 

Není mi ale jasná jedna věc. Jak to strůjce tohoto nápadu myslel? Co kladného by tato čelenka ženám přinesla? Snad ne výhodu, že si může beztrestně dojít na záchod ve chvíli, když to potřebuje?! To by přece mělo být svaté a nezadatelné právo každého člověka, ne? A navíc – jak by měl asi s informací, kterou by hlásala nasazená čelenka, naložit zákazník?

 

Škoda, že se pravděpodobně nedozvíme, kdo konkrétně stojí za tímto skutečně světoborným nápadem. Mohli bychom ho pověřit, aby podobné označení vymyslel napříč spektrem všech zaměstnanců.

Začít by mohl třeba u sebe. V případě průjmu by se vylepšil hnědou čelenkou, při samovolném výronu semene by pak mohl nosit třeba bílou.

I na našich zákonodárcích by se takovéto cejchování docela vyjímalo: každý poslanec, který vypije v pracovní době byť jednu sklenku alkoholu, nechť se povinně označí zelenou čelenkou.

A vůbec, označit bychom se mohli všichni: nevěrníci, alkoholici, kuřáci, pejskaři, lidé by se dělili i podle výše dosaženého vzdělání, dětní, bezdětní ... jen ať máme mezi sebou jasno.

 

Jsem ráda, že ten bystrý inovátor nakonec nebyl vyslyšen a nápad s čelenkami byl zamítnut. Nicméně mne děsí představa, že mezi námi žije spousta takovýchto iniciativních blbců. Je asi jen otázkou času, kdy se někomu podaří něco podobně absurdního, jako jsou menstruační čelenky, prosadit.

Reklama