S větrem o závod aneb Jak prosvištět Korfu na skútru

Představte si: Svěží vánek ve vlasech, šaty nad kolena, těsně se tulíte ke své drahé polovičce, která vás na skútru provází nádhernou krajinou, a vy se jen kocháte… no není to pohádka? Také milujete nezapomenutelné scény z kultovních Prázdnin v Římě? Nezůstaňte jen u snění a půjčte si při svých toulkách skútr, na svou dovolenou pak nikdy nezapomenete stejně jako já!

Jelikož nejsem typ, který by jakoukoliv svou dovolenou rád trávil jen na jednom místě, rozhodla jsme se, že letos si s partnerem půjčíme motorizovanou jednotku, která nám umožní objevit všemožná zákoutí ostrova Korfu, kam jsme se před nedávnou dobou vydali. Už od dětství miluju film Prázdniny v Římě a předně scény, kdy Anna s Joem poznávají věčné město z pojízdného sedla. Letos jsem se rozhodla jít svému snu naproti a na skoro celý náš čtrnáctidenní pobyt jsme si zapůjčili skútr, díky kterému jsme poznali celý ostrov. Nemusím snad dodávat, že zážitků mám neuvěřitelné množství, a tak se se mnou pojďte vypravit na nejsevernější Jónský ostrov a nechat se trošku inspirovat. Podzim je zde navíc mimořádně krásný, s příjemnými teplotami, které vám budou k poznávacím toulkám ladit!

Naše dovolená nezačala hladce, noční letecké přistání na jedné z nejkratších přistávacích drah Evropy v Kerkyře totiž bylo opravdu citelné a já jsem byla ráda, že jsem se po necelých dvou hodinách opět dotkla svými chodidly zemského povrchu (let doprovázely poměrně nepříjemné a četné turbulence). Ale to bylo opravdu jediné zadrhnutí, které nás po dobu našeho pobytu potkalo. Ihned po příjezdu do střediska Acharavi, kde jsme byli ubytováni, jsme se vydali na skvělou Musaku do restaurace Maistro, která je jednou z nejlepších na celém severním pobřeží.

Na druhý den jsme si v půjčovně ve středisku Roda, které se nachází na severu ostrova, vyzvedli skútr, jenž se stal už našim stálým společníkem a který jsme si opravdu zamilovali. Na ostrově jsou taktéž dosti oblíbené čtyřkolky, ale byli jsme poučeni, že manipulace s nimi je mnohem obtížnější a hlavně nevynikají, tak jako skútr či motorky, svou malou prostorovou předností. Se skútrem se totiž vejdete naprosto všude – titěrnými malými uličkami ve vnitrozemí je Korfu proslulé, a navíc vám k jeho zapůjčení bude postačovat řidičské oprávnění skupiny B.

Před předáním si pan provozovatel na cvičišti u své půjčovny vyzkoušel, zdali jsme vůbec schopni skútr řídit, ono udržet se na něm je někdy umění, stroj se různě kymácí do všech stran, a pokud jste na něm nikdy neseděly, doporučuji rozhodně nezanedbat pár cvičných projížděk, silniční lišej není nic příjemného. Přítel ovšem svým uměním přesvědčil, zaplatili jsme 200 € - na 10 dní (přičemž klasicky platí, že na čím delší dobu si skútr vypůjčíte, tím méně platíte), a už jsme vyrazili vstříc poznání…

Kopce, kopce a zase kopce!

Máte rádi hory? Pak budete Korfu milovat! Slyšíte dobře. Jistě, nečekejte, že budete zdolávat bůhvíjaká převýšení, nejvyšší hora Pantokrator měří něco málo přes 900 metrů, ale jelikož je předně na severu terén ostrova Korfu dosti kopcovitý s úchvatnými vyhlídkami na nádherné pláže a okolí, zamilují si jej i ti, kterým cesty horským terénem říkají pane. Navíc ani jediný váš pohled neupřete do míst, kde by nebyla zeleň.

Na ostrově se nalézá nesčetné množství olivovníků, cypřišů či palem, které vás v kontrastu s tyrkysovým mořem a zlatavými plážemi naprosto uchvátí. My jsme si předně oblíbili vnitrozemské vesničky Doukades, Zigos, Lakones či Pelekas, kde tamní Korfané den co den posedávají u svých domů, kde na každém rohu přechází přes vozovku pes (a rozhlíží se!!!) a kde se zastaví čas. Vy tak můžete všemi svými smysly vnímat harmonii barev, vůní a tlukot vašeho srdce. Rozhodně si udělejte zastávku a pobavte se s milými lidmi, kteří na vás ze všech stran volají „Jásas“, a navíc většina z nich (ano, i těch ze starší generace) oplývá slušnou znalostí anglického jazyka, ruštiny či němčiny. A pokud ne, pak hoďte jazykovou bariéru za hlavu. S radostí vás totiž všichni pohostí ve svých typických tavernách, kde zažijete opravdové gurmánské hody a oproti přímořským střediskům nasytíte své hladové žaludky za polovic.

Královna Elisabeth

Čekáte-li, že teď přijde na řadu pár slov o známé rakouské císařovně Sisi, která ostrov milovala a nechala zde vystavět letní palác s názvem Achillion, jste na omylu. Královnou mého srdce a řady dalších se totiž stala naprosto jiná Elisabetha. Elisabetha z Doukades. Malé vesničky, která se nachází nedaleko nejznámějšího korfského střediska Paleokastritsa, a kde zažijete něco neopakovatelného! V této malé vesničce, kterou jsme každý den projížděli, se totiž nachází vcelku nenápadná taverna s názvem Elisabeth. Několikrát jsme ji jen minuli a jeli vstříc plážím západního pobřeží. Udělali jsme ale obrovskou chybu!

„Vy jste se v Doukades nezastavili u Elisabethy? Tak to musíte napravit, ta ženská čaruje! Výborné jídlo, nejlepší na ostrově!“ dostalo se mi doporučení od Klárky, mé redakční parťačky, a jejího manžela Kuby, se kterými jsme se na ostrově, několik tisíc kilometrů od domova, sešli. „No tak to už jinde jíst teda fakt nebudeme, to zní libově,“ pravil přítel a hned druhý den jsme jeli rekognoskovat terén.

Vyhlášená rodinná taverna, v níž vaří samy majitelky (paní Elisabeth a její vnučka stejného jména) je trefou do černého. Nikde se vašim chuťovým buňkám nedostane takové péče jako zrovna tady. Elisabeth navíc vše vaří ze svých vlastních zdrojů a hlavně z čerstvých surovin. Sice musíte počítat s delším časovým zdržením, ale litovat rozhodně nebudete! O rodinném receptu na známý řecký pokrm Pastisada se mi zdá ještě dnes. Elisabeth navíc plynně hovoří anglickým a německým jazykem, je velmi hovorná, a vy se tak můžete těšit na jedinečný zážitek, na který budete vzpomínat do konce života.

„Podívejte se na naše rodinné album, to je babička a moje rodina,“ ukazuje nám Elisabeth, drobná černovláska, zatímco nám přináší další karafu domácího červeného vína. „Tak takhle dobře jsem se teda fakt dlouho nenajedl, zítra sem jedeme zase, akorát se bojím, že skútr tohle už neutáhne,“ zubí se na mě spokojeně přítel, kterému se dělají boule za ušima, a já jsem šťastná, však víte dobře samy proč…“

Pláže a všechny krásy hlavního města aneb Co nevynechat!

Abych se ale vrátila zpět ke své cestopisné činnosti. Jistě vás, tak jako mě, zajímá, které pláže jsou na ostrově nejkrásnější. Jelikož se už považuji za člověka, který Korfu zná poměrně dobře (tento rok to byla již má čtvrtá návštěva ostrova v životě), rozhodně vám doporučuji západní pobřeží. Jste-li vodním tvorem tak jako já, milujete-li zlatavé písčité pláže a vlny, rozhodně se vydejte do středisek jako Glyfada, Arillas a již zmiňovaná Paleokastritsa, kde si také můžete za 10 € půjčit například šlapadlo a vydat se vstříc moři.

Dále mě okouzlila pláž v Agios Gordis a Agios Georgios (kde je ale dosti studené moře, nejchladnější z celého ostrova). Východní pobřeží v lásce zrovna moc nemám, pro jeho přílišnou přeplněnost turisty a neúnosná vedra (daleko méně tam fouká), ale jste-li literární milovnicí, vydejte se do Kalami, kde svůj život prožili známí spisovatele bratři Durrelové. Všem obdivovatelům západů slunce radím rozhodně nevynechat Logas Sunset Beach na severozápadním cípu ostrova.

Máte-li dost cachtání v moři a romantických vyhlídek, vydejte se do hlavního města Kerkyry. My jsme výlet podnikli tentokrát bez skútru, ze všech středisek na ostrově se do Kerkyry a zpět dostanete pohodlně tamními autobusy (Roda-Kerkyra 3,30 €/os), které bývají večer přeplněné, ale nic nemůže být dokonalé, že. Navíc byste velmi litovaly, kdyby vám Kerkyra zůstala zapovězena.

Má kolegyňka Klárka se do ní zamilovala: „Veru, přijeďte za námi, díváme se, jak přistávají letadla a je to úžasný, dneska to lítá!“ chodily mi od Klárky zprávy. Nad hlavním městem totiž přistávají veškeré letecké spoje, a vy tak můžete jako na dlani sledovat neopakovatelnou podívanou. Navštívíte-li Kerkyru, ocitnete se navíc na největším balkánském náměstí Esplanade, či se budete moci procházet nádhernými prostory Staré pevnosti neboli starého Benátského opevnění. Více informací o hlavním městě naleznete zde.

Stále nemáte dost? Ani já a jistě tušíte, že bych mohla ve svém vyprávění pokračovat, ale víte co? Jeďte se na Korfu podívat samy a pozdravujte: JÁSAS!!!

Τα λέμε σύντομα, Elisabeth!!!