Podle dostupných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky, které jsou nyní k dispozici za rok 2013, zůstávaly dlouhodobě nejčastější příčinou pracovní neschopnosti nemoci dýchací soustavy, jejichž podíl na všech příčinách PN činil téměř 40 %, což bylo o 7 % víc, než rok před tím. Podle nejnovějších údajů České správy sociálního zabezpečení pak onemocnělo nemocemi dýchacího ústrojí za první pololetí roku 2015 již 392 186 pacientů, přičemž naprostá většina se týkala akutního onemocnění horních cest dýchacích.

Pro tyto respirační nákazy je typický výskyt v chladnějším období roku. Obvykle tyto infekce souhrnně označujeme jako nemoci z nachlazení. Akutní onemocnění horní části dýchacích a polykacích cest se řadí mezi častá a ekonomicky poměrně závažná onemocnění ve vyspělých státech světa. Udává se, že až 90% těchto infekcí je virového původu. Do této skupiny patří např. chřipka, akutní rýma, virové záněty hltanu a hrtanu projevující se bolestí v krku a často i chrapotem a kašlem. Pouze asi 10% infekcí je původu bakteriálního. Do této skupiny patří i akutní bakteriální angína. Z toho faktu plyne nutnost střídmého užívání celkových (systémových) antibiotik, neboť ta jsou v případě virového zánětu neúčinná a zbytečně zatěžují organismus nemocného.

angína

Mezi nejvýznamnější rizikové faktory respiračních onemocnění patří zvýšený pobyt v uzavřených kolektivech, protože se onemocnění šíří zejména kapénkovou cestou nákazy (tzn. kašláním a kýcháním), ale i přímým kontaktem s nemocným jedincem. Velmi snadno se proto onemocnění šíří v dětských kolektivech, ale též v místech s vysokou koncentrací lidí jako jsou obchodní centra, dopravní prostředky, restaurace atd. Dalším rizikovým faktorem je prochlazení, ke kterému může v chladnějších obdobích roku dojít snáze. Zejména v podzimních a jarních měsících, pro které je typické rychlé střídání venkovních teplot s ranními mrazíky a odpoledními teplotami šplhajícími se i ke 20°C. V těchto ročních obdobích se často přidává i oslabení organismu a nedostatek vitaminů.

Akutní angínou označujeme bakteriální, méně často virové postižení lymfatické tkáně hltanu. Zpravidla jsou postižené krční (patrové) mandle, vzácně mandle jazyková či nosohltanová. Bakteriální angínu nejčastěji způsobuje pyogenní streptokok a nejvyšší incidence onemocnění je u dětí mezi 6-15 lety, naopak u kojenců, batolat a starších lidí se s bakteriální angínou setkáváme poměrně zřídka. Inkubační doba bakteriální angíny obvykle netrvá déle než 4 dny. Z virů se zejména u dětí a mladších dospělých setkáváme s infekcí způsobenou virem Epsteina-Barrové, a poté ji označujeme jako infekční mononukleózu. V tomto případě se inkubační doba pohybuje kolem 3 týdnů. Rozdíl mezi bakteriálním a virovým zánětem není vždy jednoduché odlišit pouze na základě vyšetření v ordinaci. Toto rozhodnutí je vždy na Vašem lékaři. V případě diagnostických rozpaků Vám pravděpodobně bude proveden odběr krve k vyšetření hladiny CRP a počtu bílých krvinek, které se zvyšují zejména při bakteriálních infekcích.

Klinicky se zánět hltanu bakteriálního i virového původu projevuje bolestí v krku, která je často zhoršovaná polykáním a může vystřelovat do uší nebo do úhlu dolní čelisti. Z celkových příznaků jsou typické vysoké teploty, zimnice a třesavky, únava, malátnost a bolesti svalů a kloubů. Projevy onemocnění jsou mnohdy v případě bakteriálního onemocnění závažnější. Při vyšetření nemocného dominuje zánětlivé zarudnutí a prosáknutí nejčastěji v oblasti krčních mandlí, na jejichž povrchu nezřídka ulpívají bělavé až šedavé povlaky. Reaktivní zvětšení lymfatických uzlin na krku je u virových i bakteriálních zánětů téměř pravidlem.

Léčbu nekomplikovaného onemocnění vede zpravidla praktický lékař, není však chybou vyhledat ambulanci otorinolaryngologa. Lékař po Vašem vyšetření rozhodne, zda se jedná o bakteriální či virové onemocnění. V případě bakteriální infekce nemocnému předepisujeme celkově podávaná antibiotika. Virové onemocnění se naopak obvykle antibiotiky neléčí. Vždy je však nutné léčebný postup uzpůsobit závažnosti stavu nemocného. Důležité je taktéž dostatečně ovlivnit bolest a lokální příznaky zánětu. Ty, ale i horečku dobře snižuje např. Paralen nebo Panadol. Lokálně uleví antiseptické pastilky a spreje nebo výplachy dutiny ústní desinfekčními ústními vodami, doporučujeme též zvýšený příjem tekutin a vitaminů. Mezi osvědčené léčivé přípravky patří lokálně působící antibiotikum (Bioparox), které působí pouze lokálně svým antimikrobiálním účinkem, navíc má i mírný analgetický a antiflogistický (účinkující proti bolesti a zánětu) účinek.  Protože působí pouze lokálně, je ho možné – na rozdíl od celkových antibiotik – zakoupit v lékárně i bez lékařského předpisu. Ke zlepšení stavu dochází v případě bakteriální angíny během 48-72 hodin, u infekční mononukleózy obvykle do 1-2 týdnů. Onemocnění byste nikdy neměli přecházet. Rozhodně neodmítejte pracovní neschopnost a onemocnění řádně vyležte. V opačném případě může dojít k rozvoji velmi závažných komplikací, které si mohou vynutit i dlouhodobou hospitalizaci. Navíc samozřejmě ohrožujete nákazou i blízké spolupracovníky v zaměstnání. V případě nelepšení nebo horšení stavu nemocného, ale i při trvajících jednostranných obtížích je nutné neprodlené vyšetření na specializovaném pracovišti.

Jako prevenci všech těchto onemocnění lze doporučit dostatečný přísun vitaminů a racionální životosprávu, dostatek spánku a relaxace, vhodné je i pravidelné otužování a pohybová aktivita. Zejména v epidemiích je nutností časté mytí rukou a větrání v místnosti. 

MUDr. Petra Bruthansová