Nešetrným zacházením s dítětem, nejčastěji kojencem, které si nemusíte uvědomovat, mu můžete způsobit syndrom třeseného dítěte. Jde o poranění hlavy, které může vyústit i v úmrtí.

Poranění nejčastěji vzniká v případě, kdy dítě držíte za trup a třesete s ním prudkými pohyby dopředu a dozadu. Krční svaly, zatím slabé, nejsou schopné pohyb kontrolovat a mozek přitom naráží na lebeční kost. Možnou příčinou je i náraz na nějakou překážku. Podle primáře Dětského oddělení Nemocnice Kyjov Milana Tauše je takové třesení dítětem jeho hrubým týráním.

Poškození mozku

„Důsledkem takového násilí je poranění mozkové tkáně, nervových či cévních struktur mozku. Pro syndrom je typické krvácení pod nebo mezi mozkové pleny, obraz akutní encefalopatie, tzn. difuzní poškození mozku s otokem mozku či difuzní axonální poškození mozku a krvácení do sítnice,“ popisuje primář možné komplikace.

Projevy mohou být různé, záleží na míře poškození mozku. Dítě může upadnout do bezvědomí, do svalových křečí, do šoku nebo zemřít. Časté jsou i méně nápadné příznaky, jako je a přílišný klid (apatie), neklid, podrážděnost, zvýšené svalové napětí, nechutenství, zvracení, problematické sání a polykání, obtíže s dechem, svalové křeče, asymetrie zornic, poruchy vědomí.

„Některé důsledky třesení se mohou projevit až s nástupem do školy. Jde o příznaky mentální retardace, rozvoj epilepsie, poruchy sluchu, opožděný vývoj řeči, poruchy zraku, problémy se spánkem, s učením a jemnou motorikou,“ uvádí Milan Tauš.

Desítky ročně

V Česku neexistuje statistika případů syndromu třeseného dítěte, ale podle primáře se odhaduje, že se týká desítek dětí ročně. Často jde o důsledek snahy utišit plačící dítě.

Pláč trvající i několik hodin je u malých dětí zcela běžným jevem. Jde totiž o prostředek, kterým komunikují se svým okolím. Hodně se týká předčasně narozených dětí, které bývají plačtivější. Pláčem mohou strávit klidně i pět hodin denně.

„Za pláčem se často skrývá běžná nespokojenost dítěte, je to signál k přebalení, projev pocitu hladu nebo naopak přeplněného bříška při přepíjení. Také ho může způsobit vzedmuté bříško při plynatosti, narušený stereotyp spánku a bdění, nezvyklá teplota prostředí, příliš nebo málo světla, abnormální hluk. Přitěžující okolností může být i samotná nervozita rodičů. Rodiče se musí naučit vnímat pláč dítěte podobně jako řeč dospělých,“ uvádí pediatr Milan Tauš.

Pozor, kdo vám hlídá dítě

K utišení dítěte mohou pomoci jiné metody, než je třesení. Je to například dudlík, přizpůsobení teploty, aby dítěti nebyla moc zima ani teplo, hlazení, zpívání, mluvení klidným hlasem nebo chůze s dítětem přiloženým na hrudi.

Neméně důležité je poučit také osoby, které se o dítě nárazově starají. Chůva nemá k dítěti mateřský vztah, a proto si mnohdy dovolí víc, než je zdrávo. 

Čtěte také:

Reklama