Děkujeme za další příspěvek na dnešní téma. Jak řeší oblékání svých tří ratolestí naše čtenářka s nickem Ula?

Děti, vás je lepší šatit nežli živit... říkávala vždycky moje máma, když jsme vyjedly lednici, vypily všechno, co teklo a ještě dál šilhaly hlady a čekali třeba na to, že nám mamina upeče např. v neděli bábovku. Při třech dorůstajících puberťácích to ani jiné nebylo.

ula

Dostávám se do věku, kdy to začínám říkat taky, a uvědomuji si, jak si je člověk s těmi rodiči v určitých letech podobný.

Se svými třemi dětičkami, co se týče oblečení, začíná být trošku problém. U roční Lucinky to s oblékáním neřeším, prostě co je vyprané, vyžehlené a hodí se k určité příležitosti, tak obleču raz dva. U dvouletého Radimka musím při oblékání zaujmout např. debatou o tom, co budeme celý den dělat a snažím se ho co nejrychleji navléct do věcí, které má oblíbené.

deti

Teď se mění počasí, odložili jsme zimní věci, ale malý ráno (když člověk nejvíce pospíchá) vyžaduje tu svoji zimní bundu a čepici, jinak řve, řve a řve... tak to jsou docela boje. Pak si zvykne na další věc a jinou nechce. Včera mi zrovna vytáhl z pračky špinavé punčocháče a chtěl je na sebe... nakonec jsem měla ve skříni ty samé, tak jsem ho oblbla těmi druhými a byl připraven „na venek“.

Čtyřletá Julinka se začíná jako každá ženská parádit, takže ráno jí připravím do školky věci, obléknu a pak si vzpomene, že chce jiné tričko, jiný svetr, jinou sukni... když je ale dobře vyspaná, tak to „nechá na mě“ a je pohoda.

Značkové věci kupuji pouze „z druhé ruky“ a není vůbec pravidlo, že děti do těchto věcí oblékám. Musí se mi to líbit a značka nerozhoduje. Neuznávám, když se roční chlapeček válí v písku a bahně v „adidaskách“, rodiče hogo fogo a berou to tak, že kdo není ve značkovém, není in. Život není o tom, co nosíme, ale o tom, jak ho prožíváme, což si ještě docela dost lidí neuvědomuje a kastují se podle toho.

A historka na závěr? Naše holčička nosí ráno do školky taštičku, kde má každý den jiné hračky. Občas to zkontroluji, aby netahala mezi děti nějaké kraviny. Minulý týden jsem v tom fofru ráno zběžně koukla do taštičky a tam se válela MOJE nepoužitá menstruační vložka. Tak jsem to rychle vyndala a schovala, nic jí neřekla.

Když se odpoledne vrátila z MŠ, kroutila hlavou, kde má tu dečku pro panenku. Náš dvouletý chlapeček zase nedávno štrachal v ložnici v šuplíku a za chvíli přišel do obyváku za návštěvou a v ruce držel lahev Bořek Stavitel - otočil jí a vysypal na stůl asi 20 ks menstruačních tamponů. Návštěva koukala, co to ten kluk přinesl. Pěkný trapas.

Asi si to začnu všechno postupně psát a až budu v důchodu sedět v ušáku a přemýšlet o tom, jak ten život rychle utekl, tak budu mít na co vzpomínat.

Hezký den. Ula

A že si vaše děti oblíbily zrovna hygienické potřeby?

A co vy, milé ženy-in, máte také nějakou veselou příhodu? Jak řešíte dětské oblékání vy? Máte na to svoji diplomatickou metodu? Jak přesvědčíte dítě, aby si obléklo to, co chcete vy? Už máte odrostlejší potomky? Shodujete se s nimi ve vkusu? Líbí se vám, co s oblibou nosí, nebo to raději nekomentujete?

Napište nám na: redakce@zena-in.cz

Dnešní soutěž: Džíny