Hodně často si při nákupech všimnu, že muži útočí na své manželky a pobízejí je k rychlejším nákupům. Hlavně, aby už byli pryč. Když se k těmto scénám přimotají ještě jejich malé a brebentící děti, není výjimkou vidět mezi regály scénky jak vyšité.
Proto jsme se zeptali:
Jakpak probíhají u vás společné nákupy?
Soňa, 29 let, s manželem 3 roky:
To je dobrá otázka. Řešíme toto stále dokola a já jsem z toho už nešťastná.
Pokaždé je to totiž stejné. Vyrazíme na nákup a manžel je už na parkovišti nervózní, když není volné místo hned na kraji. Pak mě u každého zboží pobízí, ať to vezmu a můžeme už jít. Nechápe vůbec, že si chci vybrat. Já vím, že by to šlo rychleji, ale nákup si užívám a z nabídek mnoha druhů stejného typu zboží si chci pořádně vybrat. Máme tříleté hyperaktivní dítě, které do toho většinou řičí a poskakuje ve vozíku. Tyto situace jsou často tak napjaté, že vše skončí hádkou... Já, že jsem si v klidu nenakoupila, a on, že tam trpěl tak dlouho…
Blanka, 43 let, s manželem 6 let:
Naše nákupy probíhají celkem klidně. Můj muž jde nejdříve se mnou a volně se ode mě odpojí u elektroniky. Probírá se tam cédečky, kabely a kdo ví čím ještě, a potom mě vždycky nějak najde. Když se ho ptám, jak mě vždy tak rychle v rozlehlých halách hypermarketu vyčmuchá, říká, že je na mě spoleh. Prý se zaseknu vždy na stejných, osvědčených místech…
Milena, 50 let, s manželem 20 let:
O tom mi vůbec nemluvte. Mám netrpělivého a nervózního manžela a trvalo nám dlouho, než jsme se ohledně nákupů dohodli. Léta jsme se v obchodech hádali, až jsme konečně našli řešení. Na nákupy jezdím sama, nákup naložím do auta, a když přijedu před dům, akorát na muže zatroubím. Nákup vynese a uklidí. Teď už jsme oba spokojeni.
Zorka, 34 let, s manželem 7 let:
Vyprávěním o společných nákupech s mým mužem obvykle bavím celou společnost. Můj manžel nákupy nemá rád, to se jistě dá pochopit. Ale co v prostorách hypermarketů vyvádí, již kde kdo nepřejde jen tak.
On se totiž odreagovává. Například se vozí na nákupních vozících jako na koloběžce. Pěkně se odrazí a projíždí mezi regály. Při jeho výšce necelých dvou metrů a váze přes sto kilo, je vozítko s ním vcelku rušivým elementem.
Pak také hází lidem do vozíku zboží, velmi oblíbeným artiklem pro tyto hrátky, je třeba velké balení prezervativů. Číhá potom u pokladen a dívá se na ty překvapené výrazy ženských, které vysvětlují pokladním, že nechápou, kde se to v jejich vozíku vzalo.
Chodit s mým mužem na nákup, je opravdu dřina. Ale už jsem si zvykla..
Napište nám, jak se chová ten váš muž v obchodech.
Ať všechny víme, že jsme na tom vlastně stejně... To člověka uklidní, ne?
Nový komentář
Komentáře
no tak sex mezi regály mně taky pobavil - aspoň si to dělejte v kabinkách, tam je to super . Jinak lidi chovejte se v těch marketech trochu aspoň jako lidi - některý ty lidi jsou fakt trapný.
Ema: neboj, nenechá mě před pokladnou stát bez peněz a starej se :o))) Prostě jen se trhne a hned je zpátky, ale ten prvotní pocit bezradnosti, když to na mě prvně vybalil Můj EX nechodil nikdy nakupovat, ten žije ještě s představou, že chleba je za 3,90, takže s novým přítelem se učím i novým věcem...třeba užívat si srandiček, jako malá holka. Vždyť život není jen o povinnostech, život se má užívat a takové malé pošťuchování a legrácky, to je takové zpestření.
Nyotaimori: to jsi dobrá - já pro jeden rohlík musím poslat manžela, když tam jdu já, tak si vzpomenu, že už určitě dochází i sýr a malá nemá jogurty k snídani atd. a vždycky tam nechám nejmíň stovku.
u nás jezdí nakupovat na velký nákup manžel. jede autem, já mu dám seznam. Chodí do jednoho obchodu, takže už ví, co kde je.napíšu mu to vždycky jak to je v obchodě pořadě.nesnáší hledání různých věcí. stejně většinou kupujeme to samé.
někdy jedeme všichni, třeba o víkendu i s dětmi. mě nakupování baví. Koupíme potraviny, on se pak jde podívat do elektra a nářadí, já na módu. lepší je, když nakupuje sám, to nakoupí obvykle jen to, co je na seznamu. Když jdeme spolu, tak prohlížíme, vybíráme, přihazujeme do vozíku. a pak ta strašná suma u pokladny. Ty vozejky mě vadí, většinou to jede do strany, těžko se s tím manipuluje. Takže vozík veze obvykle manžel.
ad.astra: tak na takové srandičky - nechat mě u pokladny bez peněz-nejsem, to bych ho asi "probodla "pohledem a víc s ním nakupovat nešla.
Nákupy v noci mi taky nevadí, nesnáším plné supermarkety, spoustu lidí kolem.
Sex mezi regály mě pobavil.
zatím jsem nečetla příspěvky, ale musím vám napsat naše nákupy. Obvykle si už během dne napíšu, co potřebuju, to víte, skleroza :o) Během dne na papírku stále přepisuju, abych měla nákupní seznam přesně, jak jedem po regálech v obchodě. Ještě spokojeně sedím, nejsem oblečená a je zaveleno k odchodu " tak jedém"? Nákup probíhá celkem pokojně a většinou muž platí u pokladny kartou. A v tom to přijde, najednou jde od pokladny pryč s tím, že počká u auta, srandičky, ví, že svoji kartu nemám sebou :o)) Kolikrát mě tím pěkně rozhodí, teď to parkrát vyzkoušel i na moji dceru , strčíme ji vozík do ruky a řeknem, že čekáme u auta. Už jsem si na to celkem zvykla, ale z počátku jsem byla ochotná nechat plný vozík před pokladnou a dál se k němu neznat (k tomu nákupu) Nejraději chodíme nakupovat v noci, je tam klid, pokladny celkem volné a někdy tam spolu užijem docela legraci. Občas má celkem ulítlé nápady, třeba co takhle sex mezi regálama :o))
U nás je to naopak, já jezdím nakupovat z nutnosti. Manžel by se zdržel déle, rád zkoumá speciální extra pálivé omáčky, koření a přísady. Já bych nejradši vše hodila do vozíku a rychle pryč.
Nejdéle se zdrží v oddělení pro domácí mazlíčky - máme veliké akvárium s terčovci. Někdy mám pocit, že "žerou" lépe než my.
Zato vykládání nákupu z auta a vynášení do patra bytostně nesnáší. A roztřídění doma je už jen na mě.
Nejlepším řešením je, když napíšu seznam, manžel nakoupí a já si doma udělám pořádek.
zuzí: To máš podobnou taktiku jako já. Můj má nejraději obchody, kde mají něco na sezení a já mu před vstupem koupím časopis, případně ho "odkládám" u regálu s knížkami a časopisy
Nakupovat jezdíme proto, abychom nakoupili a ne se pobavit Přijedeme, nakoupíme co potřebujeme, když nám padne do oka něco, co ani tak moc nepotřebujeme, tak koupíme i to a hotovo
Žábina: jo tak obcházení obchodů za účelem zjištění nabídky a cen, to taky není nic pro . Jít, vidět a koupit, to jo. Proto tak trochu hlídám ceny, protože se mi nechce koupit něco, co v druhým obchodě stojí někdy i třeba polovinu
PS: dneska jsem viděla petrklíče v supermarketu za 15,- a vedle v květinářství za 45,- a vypadaly úplně stejně.
Můj chlap byl dřív typický znechucenec, co útrpně tlačí vozík, zatímco já jsem nakupovala, ale teď když se sejdeme doma jenom na víkend, chodíme do hypermarketů a nákupy probíhají v zájemném souladu. Samozřejmě podle seznamu, a tu a tam se jeden nebo druhý zastaví u něčeho, co ho zajímá.
Zorka z článku
Můj manžel nakupuje docela rád, spíš mně občas nadává, že jen tak stojím u košíku a bojkotuju to.
Pokud nemá náladu, tak se to urychlí, ale jinak problém není. Spíš chodí a říká - tak si něco kup, co támhleto, a tak...
my nakupujeme spolu s o víkendu, ale když něco sháníme, jdu raději sama, oblíhdnu kde co mají a pak teprve vyrazíme spolu...jinak bychom se zabili
Tak tohle mám jednoduché, vždycky jsem nakupovala sama, i jako vdaná. Tatínek byl doma s dětma. Po rozvodu už byly děti velké a klidně mohly být doma samy, nebo kdekoli jinde, nemusely chodit se mnou. Teď mám přítele, ale protože se vidíme jen o víkendech, snažíme se nekazit si je nákupem, radši jdeme do přírody.
To my když si jeden na něco vzpomene, tak odběhne, nebo když ho zaujme něco, co tomu druhýmu nic neříká, tak se ten druhej zase koukne na něco jinýho. Ale vždycky je důležitý si to říc o sobě vědět, abychom se nehledali Ale na velký nákupy jezdíme s rodičema, takže jsme 4 a 1 vozejk, takže šance, že se najdem je větší
Nakupování máme rádi přibližně oba stejně, u nás to probíhá v pohodě a klidu...
Parkoviště díkybohu řešit nemusíme
Chodíme všude spolu, žádné "odpojování v oddělení elektroniky" neprobíhá , všechno skoukneme a probereme společně Od joysticků až po antiperspiranty
Hlavně nepovažujeme nákupy za druh sportu nebo relaxace, prostě nakupujeme, protože něco potřebujeme.
Já znám taky chlapy, kteří nakupují radostně a vesele, mnohem radostněji než já. Protože neznámý supermarket, kde musím lítat jak motorová myš, abych zjistila, kde mají kmín, nebo tak něco, to absolutně NE
u nás nakupování probíhá rychle a organizovaně ...doma si napíšu lejstro co nakoupit a pak to s proběhneme... je to jednou za měsíc (myslím velký nákup)tak to bereme jako nutné zlo a za odměnu si zajdeme na zpáteční cestě na oběd ...ostatní věci nakupuje v jednom malém obchůdku u nás kde je milá obsluha a vždy čerstvé salámy a výborné pečivo tam chodí nakupovat můj manžel většinou sám a rád
Můj je zlatej. Jdu si koupit bundu, on vletí do obchodu, strhne první, na kterou narazí a vrazí mi jí do ruky, a už stojí u kasy . V hyper a super to jde, nakoupíme co potřebujem, pak si dáme na půl hoďky rozchod (on autokosmetika, já drogerka), hadry a elektro proběhnem spolu a mizíme ke kase, kde zjistím, že v košíku je půlka regálů . Zato můj devítiletý synek je na zabití - u všeho stojí dvě hodiny a jít s ním kupovat oblečení to je očistec na zemi. Všechno se mu líbí, ale...na všem je něco - barva, nápis, obrázek - který se mu nelíbí, a nakonec např. koupíme zimní bundu za 700 a druhý den v sekáči za 150 adidasku, a ta za 700 visí doma na věšáku a on jí na sebe nevezme a nevezme. Takže radši s , než s mladým pánem
Super a hyper nemám ráda. Nakupuji průběžně a bohužel jsem tak "ověšená" taškami téměř každý den. Do hyper tak 1x za dva měsíce. Nejlépe se mi osvědčila varianta: muž, mladší syn a já. Muž nás odveze a čeká v autě. Syn má hyper zmáknutý, ví přesně, kde co je. Já jedu a hlásím ze seznamu a on nosí do vozíku. Potom máme rozchod - on jde na CD, kola apod. a já obhlédnout, co je nového na trhu. Sraz u pokladen. Kluk naloží zboží na pásy, vyrovná vzorně, že ho i pokladní chválí. Potom odebírá, cpe do tašek a vozíku. Zaplatíme, dáme si poblíž zmrzlinu a vyrazíme k autu. Tam si sice většinou vyslechneme od manžela, že jsme tam byli strááášně dlouho. Kluk naloží vše do auta, vrátí vozík a doma zase vyloží. Potom je trochu honím, aby psí a kočičí zásoby a vody nanosili do sklepa, ale většinou po několika urgencích se tak stane. No a zase mám konto o pár tisíc tenčí a na delší dobu pokoj od nákupů.