předchozí části rozhovoru jste zmínila, že je důležitá včasná diagnóza revmatoidní artritidy. Čemu může zabránit?
Klademe důraz na to, abychom pacienta diagnostikovali dříve, než dojde k nevratným poškozením kloubů. To znamená v době, kdy se objeví otok a bolest kloubu, ale klouby jsou ještě neporušené, na rentgenu není žádná změna tvaru, konfigurace kloubu. V takovém případě jde o velmi časné stadium. V této době ještě obvykle nebývá přítomno žádné orgánové postižení.

Proč se k vám pacienti ne vždy dostanou právě v tomto časném stadiu?
Pacienti obvykle zpočátku sami podceňují své obtíže, doposud zdraví lidé předpokládají, že obtíže samy odezní. Posléze navštíví praktického lékaře, který obvykle vyloučí všechny častější příčiny stavu, hlavně infekce. Poté se pacienti dostanou na ortopedii, kde se pátrá po mechanické příčině obtíží, tedy přetížení, úrazu.  A pokud je zatím postižen třeba jen jeden kloub, obvykle je doporučeno znehybnění v ortéze či sádrovém obvaze. Jenže to obtíže ještě zhorší. Pak pacienti projdou imunologií a různými dalšími lékařskými pracovišti. A než se dostanou k nám, tak to bohužel trvá třeba šest, devět měsíců. Během té doby jsou ale v pracovní neschopnosti, což ohrožuje jejich zaměstnání a vnáší to problémy i do partnerských vztahů. Mohou se dostat do ekonomické tísně, kdy nemohou plnit své finanční závazky, jakou jsou např. pravidelné platby za bydlení. Sociální aspekty hrají velkou roli, proto se nemocní často dostanou do těžké deprese, což je logické. A tomu všemu chceme včasnou diagnózou a léčbou předejít.

Je složité diagnostikovat revmatoidní artritidu?
Diagnostika většinou složitá není, ale má svá specifika. Hlavně je nutné na tuto chorobu při vyšetření myslet. Praktický lékař sice nemůže jistě stanovit diagnózu revmatoidní artritidy, ale je velmi důležité, aby k nám pacienta s podezřením na ni poslal co nejdříve. Proto máme ambulanci časné artritidy, kam má každý lékař možnost zatelefonovat nebo napsat a svého pacienta objednat.

Jaký je postup při diagnostice?
Každého pacienta vyzpovídáme a klinicky vyšetříme. Pak mu odebereme krev ze žíly a pošleme ji na laboratorní vyšetření včetně imunologického vyšetření. Dále provádíme rentgenové vyšetření kloubů a vyšetření ultrazvukem, které nám ukáže, zda je v kloubu přítomen zánět

Jaká pak následuje léčba onemocnění?
Léčebných možností naštěstí hodně přibylo. Zvláště za posledních dvacet let v našemu oboru došlo k jejich extrémnímu nárůstu, což je samozřejmě vítané. Lze říci, že pro naprostou většinu pacientů máme možnosti účinné léčby. Naším cílem už teď není jen zmírnit chorobu, ale během tří až šesti měsíců pacienta uvést do naprosté remise. To znamená, že při léčbě nemá žádné obtíže, vrátí se k původnímu stylu život před vypuknutím nemoci.

Čtěte také zajímavý rozhovor:

Rozhovor: „Revmatici teď mají šanci na lepší život,“ říká o revolučních změnách v úhradách léčby předsedkyně spolku Revma Liga ČR 

Nemoc ale nelze úplně vyléčit.
Choroba s pacientem zůstane už po zbytek jeho života. Zatím nemáme možnost, jak ji zcela vyhnat. Ale máme relativně hodně možností, jak ji zahnat do ústraní a tam ji nechat.

Každý pacient má tedy jinou léčbu?
Vždy jde o individuální přístup, individuální léčbu. Nikdy neléčíme chorobu, ale vždy konkrétního pacienta.

Doporučujete pacientům pohyb, sport? Nebo je třeba se ho naopak vyvarovat a šetřit se?
Kloub, aby byl zdravý, musí se hýbat. K léčbě tedy patří i rehabilitace a pohybová zátěž. Ale adekvátní postižení. Je to opět individuální. Snažíme se, aby naši pacienti, pokud jsou správně léčeni, neměli žádná omezení. Mohou se věnovat jakékoli pohybové aktivitě, která je žádoucí. Samozřejmě v momentě, kdy je choroba aktivní, a oni mají klouby oteklé a bolavé, je vhodný klid. Jestliže jsou ale právě bez potíží, je vhodné aby  měli dostatek pohybu. Samozřejmě nemám na mysli vrcholový sport nebo extrémní sporty.

Jak se díváte na léčbu homeopatiky a bylinkami?
K tomu nemám úplně právo se vyjadřovat, protože o této léčbě nic nevím. Nestudovala jsem ji, nemám k tomu žádné podklady. A musím se přiznat, že se na to ani nechystám, čistě proto, že tomu nevěřím. Ale to je můj soukromý názor.

Hraje ve zlepšení či zhoršení nemoci nějakou roli strava?
Pokud má pacient obecně špatné stravovací návyky, excesy jakýmkoli směrem, pak má úprava stravy pozitivní účinky. Nicméně to je naprosto obecný přístup. Není nic, co by bylo v případě jídelníčku konkrétně zaměřené na revmatická onemocnění. Pacient, který žije zdravě a racionálním způsobem, nemusí nic měnit. Pacientovi obéznímu, stravujícímu se ve fast foodech, se zvýšenou hladinou lipidů nebo vysokým krevním tlakem pak samozřejmě změna jídelníčku prospěje.

Trápí vás revmatoidní artritida? Doporučujeme vám zajímavé video

Život s revmatoidní artritidou je bolestivý a může vést až k invaliditě. Častá nemocnost, menší produktivita práce, absence v zaměstnání, nebo potíže doma. Lidé s tímto onemocněním se potýkají s řadou problémů, které si zdravý člověk dovede jen těžko představit.

Pacient pociťuje zvýšenou únavu, oteklé a bolestivé klouby znemožňující pohyb i drobnou motoriku.

Věci, které zvládal dříve bez omezení, jsou najednou problematické a poměrně rychle se dostává do situace, že není schopen zastat běžné úkony.

A navíc, nemoc není vidět, takže ji jeho okolí nevnímá, což je obrovská zátěž na psychiku nemocného.

Pokud se onemocnění revmatoidní artritidy týká vás nebo někoho z vašeho okolí, rádi vám chceme doporučit zajímavé video, které poukazuje na tuto problematiku.

V současné době žije na území ČR kolem 70 000 pacientů s revmatickou artritidou. V poměru se jedná o dvě třetiny žen.

Čtěte také:

Reklama