Otevřeně mluví o tom, jak její pověst fungovala proti ní (například poté, co se objevilo její neslavně proslulé intimní video s Tommym Lee, které jí zničilo kariéru) i naopak v její prospěch, proplétá poezii a prózu se zamyšleními o rodičovství nebo zneužívání a přidává spoustu pikantních historek nejen z večírků v sídle Playboye a odhalení pozlátka bohatých i slavných.
Pamela Anderson se v knize S láskou Pamela poprvé dělí o svůj skutečný životní příběh: příběh děvčátka z malého města, které se zamotá do vlastních snů.
Řekněme, že tato cesta byla... terapeutická.
Zapřela jsem se a trvala na tom, že tu knihu napíšu sama.
Žádní profesionální spisovatelé,
žádní spolupracovníci
ani poradci.
Bylo to, jako bych křičela v duchu (i nahlas),
jen mě nechte vyprávět můj příběh
mým vlastním způsobem.
Prosím.
Byla to pro mě opravdu otázka života a smrti.
Musím napsat vlastní knihu,
nebo zemřu.
Drama...
Svět ji objevil vlastně náhodou během kanadského fotbalového zápasu a rychle se stala superhvězdou, oblíbenou dívkou z obálky Playboye a symbolem hollywoodského půvabu a sex-appealu. Přesto Pamela Anderson, o níž si myslíme, že ji známe, „vznikla“ spíše náhodou, než že by vyrostla pečlivou kultivací. Vyrůstala na ostrově Vancouver, byla dcerou mladých, divokých rodičů, prožila těžké dětství. Nakonec ale překonala svou přirozenou plachost a nechala se pohánět svou bujnou fantazií k životu, o jakém se málokomu může snít; v Hollywoodu a v sídle Playboye. Jak její hvězda stoupala, stala se stálicí bulváru.
Být celebritou bylo jako mít
Podivnou nemoc
Jíž se nešlo zbavit.
V knize vzpomíná, jak se Pobřežní hlídka stala hitem, který rezonoval po celém světě, a její postava C.J. Parker fenoménem. C.J. neboli Casey Jean byla poměrně věrným otiskem Pamely samotné. V době, kdy se seriál začínal natáčet a producenti řešili jeho obsazení, účinkovala Pamela v jiném seriálu, který je známý i českým divákům – Kutil Tim. V něm hrála postavu Timovy asistentky, ale i přesto, že neměla zrovna příležitost prokazovat své herecké umění, zaujala i tým od Pobřežní hlídky. Aby jí dokázali, jak moc o ni stojí, dotvářeli postavu C.J. podle ní. Dlouze si povídali o jejím dětství, o dědečkovi, který Pamelu učil o oceánu, zvířatech i rybách, o tom, jak ona sama miluje krystaly a jak dokáže cítit energii. Právě taková pak byla i její postava: bohémská svobodná duše, která milovala kadidlo a svíčky, byla léčitelkou a zaříkávačkou zvířat.
Postava C.J. si rychle získala fanoušky a obdivovatele po celém světě. Produkce Pobřežní hlídky si samozřejmě uvědomovala potenciál seriálu a jeho tváře vysílala na „turné“, kde se potkávaly s fanoušky a propagovaly seriál. Na jednu takovou cestu vzpomíná Pamela v knize: „Musela jsem mít osobní ochranku. Její přítomnost se ukázala jako nezbytná – což jasně dokazovala má návštěva v Punta del Este, bohatém letovisku v Uruguayi, kde mě skoro ušlapali k smrti. Během plánovaného vystoupení jsem začala procházet davem, abych se dostala až na pódium, když se dav náhle začal houfovat. Cítila jsem všechny ty ruce, co se mě dotýkaly, chytaly se mě – bylo jich víc a víc. Šest policistů mě obklopovalo, aby mě chránili, ale lidé se na mě mačkali ze všech stran. Začali házet kamení a klacky, začínalo se to měnit v pořádný chaos. Jeden kámen mě strefil do hlavy, zatímco dav řičel: Milujeme tě, Pamelo! Začínala jsem mít strach. Můj osobní strážce Brian si mě přehodil přes rameno a protlačil se davem, aby mě dostal do dodávky. Okénka byla vymlácená a dav dodávkou kolébal a houpal, až ji málem překotil. Kam až šlo dohlédnout, stáli dospívající kluci. Byly jich tisíce. Strhli pódium, na kterém jsem měla stát. I mé šaty byly úplně rozedrané. Měli jsme štěstí, že jsme odtamtud vyvázli. Kamery zaznamenaly celý ten incident a dostalo se to do mezinárodních zpráv. Máma se zrovna dívala na CNN a pomyslela si: Chudák holka. A pak jí došlo, že jsem to já…“
Všechen zájem veřejnosti a tlak médií vyvrcholil samozřejmě v nechvalně proslulé kauze sexuální nahrávky Pamely a jejího manžela Tommyho Lee, kterou odcizil jeden řemeslník z jejich sejfu. I tomu se ve své autobiografii S láskou Pamela věnuje a vysvětluje, proč se nakonec rozhodli, že bude lepší celou věc nechat být, a otevřeně vypráví o pocitech, které musela jako těhotná zažívat:
„Vysvětlili mi, že nemám žádné právo na soukromí, protože jsem se objevila v Playboyi. Pak přicházela jedna invazivní otázka za druhou – o mém těle, sexuálních pozicích, sexuálních preferencích, místech, kde jsem měla sex – a narážky, že si nejspíš tento druh pozornosti užívám. Pomyslela jsem si: Co má všechno tohle společného s tím, že nám někdo odcizil a prodal náš soukromý majetek? Ed mi řekl, že na jejich otázky nemusím odpovídat, ale všechno se to zdálo tak přitažené za vlasy, že jsem jen stěží udržela ústa zavřená. V ochranitelském gestu jsem si držela ruku na těhotenském bříšku a byla odhodlaná zůstat klidná."
Celé dny jsem musela snášet obtěžování ze strany právníků a toho šmejda, bezcitného distributora té nahrávky, sedícího na konci stolu, ubohého a maličkého. Tommy mezitím přešlapoval venku na chodbě a okusoval si nehty. Nakonec jsme ho museli přestěhovat do oddělené místnosti, abychom zajistili, že se na chodbě s těmi idioty nepotká, nebo na ně nenarazí na toaletách. Bůh chraň.“
Svět si ji právě tak zaškatulkoval – jako ženu, která svou sexualitu ukazuje všem. Ona to ale cítila jinak:
My se nikdy nenatáčeli při sexu.
Vždycky jsme jen natáčeli jeden druhého
a žili sexy vášnivý život:
sladký život novomanželů.
Jen
zamilovaný
bláznivý, nahý pár.
S rolí, jakou jí přiřkla média, aniž by ji doopravdy kdokoliv poznal, se Pamela Anderson nejen vyrovnala a smířila, ale naopak ji dokázala využít. A to nikoliv ve svůj osobní prospěch, ale pro dobrou věc. Pomocí své nadace totiž pomáhá na mnoha místech i v mnoha odvětvích. Často jí lidé říkají, že si zaslouží mnohem větší úctu, než jaké se jí dostává, zejména od médií. Sama však také uznává, že si za to může sama tím, jak se prezentuje. V jednu chvíli zvažovala, že přestane zveřejňovat sexy fotky na sociálních sítích a nahradí je autentickými fotkami svých synů nebo domácích mazlíčků, s mírným make-upem a bez filtrů, a bude tak působit seriózněji – jako inteligentní aktivistka, jakou doopravdy je. Nakonec se ale rozhodla jinak: „Jenomže já jsem prostě taková. Jsem kombinací všeho, co znám, a vždy jsem věřila, že snaha o smyslný a přitažlivý vzhled by neměla být v rozporu s inteligencí. Ženy tvrdě bojovaly za to, aby se nemusely omezovat. To mě jen utvrdilo v tom, že musím být ještě lepší ve využívání všeho, co mám k dispozici, abych upozornila na to, co je správné. Pokud se díky mé image otevřou některé dveře, budiž. A tak jsem pokračovala ve své práci, jak nejlépe jsem uměla. Bylo pozdě na návrat – snažit se změnit názory, které na mě lidé měli, by zabralo příliš mnoho času a úsilí.“
Přečtení autobiografie Pamely Anderson S láskou Pamela však příliš úsilí nezabere: kniha se čte lehce, přitom nutí k zamyšlení; pikantní vzpomínky střídají vážné úvahy, ze sídla Playboye se přeneseme k záchraně velryb, od jemné ironie k poezii. Vše ale bude držet pohromadě a vyzařovat jemný hvězdný pel s nádechem dívčí nevinnosti. Přesně taková je totiž Pamela Anderson. Originální, překvapivá, plná tajemství i dobrodružství. Její kniha i ona nás inspirují k tomu, abychom nezůstávali stát na místě a následovali své sny, ať už jsou jakékoliv. S láskou Pamela je důkazem, že za vzhledem a image se může skrývat mnohem víc a že každý z nás má v sobě sílu změnit svůj život.
Pamela Anderson nám na svém vlastním nekonvenčním příkladu ukazuje, že s láskou a odvahou můžeme dosáhnout všeho, co si přejeme.
Knihu S láskou Pamela vydává Grada.
Nový komentář