Stojí to čas, energii a namožené svaly, ale žijeme v domnění, že tím své zahrádce prospíváme. Rytím rozrušíme půdní škraloup a jednotlivé vrstvy zeminy opět smísíme. Zem provzdušníme, načechráme, obohatíme o živiny přidáním hnojiva a jako bonus se zbavíme nevítaných plevelů a přezimujících škůdců, například slimáčích vajíček.
Zkušenost, že zeleninovým záhonům nejvíce prospěje, když je na podzim důkladně zryjete, předává pěstitelům i jindřichohradecké Zahradní centrum pod kloboukem: „Zrytá zemina totiž mnohem lépe zachytí zimní srážky a mnoho škodlivých organismů a plevelů vymrzne. Není nutné každý rok hnojit kompostem nebo chlévskou mrvou, k tomu stačí tříletý cyklus. V letech, kdy nehnojíte, můžete záhony důkladně vyvápnit.“
Foto: Shutterstock
Jenže tyto zažité postupy odmítá nová vlna zahradničení, která se snaží žít více v souladu s přírodou. Ze zahraničí k nám stále častěji prosakuje takzvaná „No-Dig Way“, tedy „Cesta nerytí zahrádky“.
Proč zahrádku na podzim nerýt?
Zastánci ponechání půdy v neporušeném stavu argumentují tím, že jedině tak neničí život v půdě. Mají na mysli nejrůznější půdní mikroorganismy (edafon), které jsou takzvanou živou složkou půdy. Ve spolupráci s půdními živočichy jsou nepostradatelní a nenahraditelní pro rozkladné a syntetické procesy i procesy přeměny jednotlivých prvků a živit tak kořeny rostlin. Bez nich by život na Zemi nemohl dlouhodobě existovat.
Kromě půdních mikroorganismů rytí neocení ani žížaly, půdní červy nebo houby, které se na zúrodňování půdy také podílejí. Toto ideálně nastavené společenství se rytím zeminy narušuje. Navíc se mikroorganismy žijící ve svrchních vrstvách půdy rázem ocitají úplně na spodu, kde se jim nedostává tolik potřebného kyslíku, takže hynou. Hluboko pod zemí se navíc špatně rozkládá zapravená organická hmota, která pak často spíš zahnívá, než aby se rozkládala.
Jak se tedy zbavit plevelů a záhony zúrodnit, když je nebudete rýt? I na to má „No-Dig Way“ odpověď. Doporučuje zahubit nevítanou zeleň absolutním zamezením přístupu světla. Ideálním materiálem, který rozložíte na dané ploše, je karton, který se do půdy postupně rozloží. Naopak zapomenout bychom měli například na koberec, jenž bývá ošetřen chemikáliemi a barvivy, které se mohou vyplavovat do půdy. Na karton pak doporučují odpůrci rytí navrstvit a ušlapat 15 až 20 centimetrů organického mulče. Od kompostu, přes shnilý hnůj nebo listí až po posekanou trávu. Po minimálně šesti měsících (u vytrvalých kořenů až po roce) by nemělo být po plevelu ani památky a zemina by měla získat dostatek živin a být na povrchu krásně kyprá.
Existuje kompromis?
Pokud se bez podzimního rytí ani tak neobejdete, můžete alespoň postupovat šetrněji. Jak na to, radí zahrádkářům Zahradnická kuchařka: „Abychom tyto negativní vlivy eliminovali, je dobré rýt takzvaně nadvakrát. Z prvního pásu, který ryjeme, odstraníme vrchní vrstvu zeminy (hloubka na polovinu rýče) a odložíme ji stranou. Následně prokypříme rycími vidlemi (ne rýčem) spodní vrstvu odkrytého pásu a přidáme na ni organické hnojivo. Z druhého pásu pak sejmeme vrchní vrstvu zeminy a umístíme ji na první prokypřený pás. Podobně pokračujeme až do konce záhonu, kdy na zakrytí posledního prokypřeného pásu využijeme vrchní zeminu z prvního pásu,“ vysvětlují odborníci s tím, že k rytí bychom měli volit vlhčí počasí, kdy zemina není úplně vyschlá, ale ani se příliš nelepí na boty ani na rýč. To by nejen ztížilo práci, ale také by nedošlo k potřebnému provzdušnění.
Zdroj informací: Garden Organic, Pěstuj zeleninu, Zahradnická kuchařka, Zahradní centrum pod kloboukem, Wikipedia
Nový komentář