Dobrý den.
Když příběh o cestování, pak si vzpomínám na tento:
Vyrazila jsem jednou s mámou a mým psem k veterináři. Když jsme sešly do stanice metra, vidím soupravu - dveře ještě dokořán... „Metro! Honem do něj! Třeba to stihneme!" - zvolala jsem a utíkaly jsme jak šílenci. Na rameni mi vlála taška se psem. Užuž se dveře zavíraly a já... to stihla. Máma nikoliv. Když doběhla k metru, něco mi říkala, ale už jsem nerozuměla, co. Metro se rozjelo. Otočila jsem se a zjistila, že v metru nikdo nesedí. Posadila jsem se tedy a... v tunelu metro zastavilo, zhaslo a otevřelo dveře. Zmateně jsem vykoukla do ponurého tunelu a zahlédla jsem blížící se postavu.
Nedokážu Vám popsat ty pocity - myslela jsem si - vrah, teď mě utluče v tunelu jak v hororu. Pes v tašce se začal třást a kňučet. Chlácholila jsem sebe i pejska - utíkat jsem neměla kam a tak jsem čekala na jistou smrt :)... blížící se postava byl řidič metra, když mě uviděl, řekl: „Co tady, proboha, pohledáváte?" Vyprávěla jsem mu, že jsem dobíhala metro.
Řidič se rozesmál a s pobavením mi povídá: „Tady je depo, slečno! Doběhla jste včas! Na konečné! :-)" Pak mi řekl, že jde na druhý konec soupravy, a že jede za chvíli zpátky na trasu. Nebudu vám snad muset vysvětlovat, že jsem svým „průnikem" do metra mířícího do depa pobavila nejen řidiče, ale samozřejmě i mámu a celou rodinu. Proto vám radím - pospíchejte pomalu! :-)))))
Modré z nebe
:))) Děkujeme za pěkný a vtipný příspěvek :).
Nový komentář
Komentáře
Heh, jednou byla máma u mě a kamsi jsme cestovaly. Já jsem znalá terénu, takže když to začalo říkat, že ukončete nástup atd., věděla jsem, že ty tři metry doběhnu a nenapadlo mě, že máma nemá ty správné metroreflexy.
Ono jí sice docvaklo, že dobíhám metro, ale nestíhala, nicméně nějací puberťáci (máma je posléze popsala jako typy, co vypadali jako že ji z těch dveří vystrčí a že by je fackovala preventivně za ksichty, účesy a cokoli) jí šprajcli dveře, aby stihla nastoupit. Měla pak strašný problém, co bych jako dělala, kdyby na tom peróně zůstala:D
marketa.brenikova: to se mi stalo taky a ze stejného důvodu
tyrkys:
, já jsem zas hrozná slepota, takže jsem takhle jednou na poslední chvíli dobíhala tramvaj a až uvnitř jsem si všimla, že je to jiné číslo a rychle jsem zas vyskočila ven. Taky na mě všichni koukali dost překvapeně 
Bratránek takhle jednou skončil v depu. Odvezli ho rovnou na záchytku... a moc si toho bohužel nepamatova
My takhle jednou s kamarády dobíhali tramvaj před Výstavištěm. Zahnula do Stromovky na konečnou a řidič na nás pak koukal docela překvapeně
