„S manželem máme dvě děti. A když se tchyně s tchánem dozví, že si bereme dovolenou nebo že mají děti prázdniny, ale nejedeme na žádný pobyt, nakvartýrují se k nám domů, aby nám dělali společnost. Zavolají manželovi, prostě mu to oznámí a ten jim nedokáže vzdorovat, protože mu to asi ani moc nevadí. Momentálně jsou u nás, protože děti mají jarní prázdniny,“ stěžuje si Radka s tím, že častá (i když nezvaná) návštěva bydlí asi sedmdesát kilometrů od mladé rodiny.

sen.jpg
Foto: Shutterstock

Tchyně s tchánem také Radce často slibují, že budou společně jezdit na výlety a hrát si s vnoučaty, ale většinou zůstane jen u slibů. Už jsou starší, takže nevydrží moc dlouho chodit a většinu času stejně tráví sezením na gauči a sledováním nejrůznějších pořadů v televizi.

„Když už si vymyslíme nějaký program, musíme ho přizpůsobovat jim, aby byl v jejich silách, protože vždycky musí za každou cenu jet s námi. A když jsme jen všichni doma, každou chvíli si najdou něco, co mohou zkritizovat. Mluví nám do výchovy, do toho, kolik másla mám dát do omáčky. A dokonce mi radí i v tom, jak se mám chovat k jejich synovi. Vždycky to ale zaobalí rádoby strašně mile, takže kdybych se ohradila, připadala bych si hloupě,“ vysvětluje Radka.

Když se chce o nepříjemné návštěvě bavit s manželem, ten většinou odvětí, že přeci nemůže vyhodit vlastní rodiče nebo jim zakazovat, aby je navštěvovali. Nikoho kromě nich totiž nemají. A ještě bydlí v jiném městě.

Chápu, že je jim asi smutno. Nemají kamarády ani další děti a jen ve dvou se doma otravují. Ale ne nadarmo se říká, že ryba i návštěva smrdí třetí den. Neřeknu, kdyby k nám přijeli jednou za čas na víkend. Ale týden v kuse? To se mi zdá opravdu docela hodně. A to nemluvím o takových těch nepříjemnostech, jako že špatně vidí, takže po sobě nechávají špinavý záchod, nejsou zvyklí se denně koupat apod.,“ uzavírá Radka s tím, že bude muset zřejmě nezvané návštěvy i nadále trpět, protože z této prekérní situace nevidí žádné východisko.

Čtěte také:

Reklama