Jak jsem jen mohla zapomenout!
Je to už pár let, kdy u nás doma zazvonil zvonek u dveří. Za nimi stál magistr zdejší lékárny, celý rudý, a přišel se omluvit manželovi.
Přiletěl zděšený, protože si uvědomil, že mu vydal nesprávný lék. Omlouval se tak a tolik, že jsme ho nakonec chlácholili a ubezpečovali, že se nic nestalo, ať si z toho nic nedělá a ještě jsme mu poděkovali za vzorný přístup.
Byl tam krátce, sotva chvilku po škole, tak udělal chybu a určitě se strašně lekl, když to zjistil.
Dovedu si představit, jak mu muselo být...
Tak s tímhle jsem se ještě v životě nesetkala, aby někdo přišel napravit omyl až k nám domů :-).
Gerda
Gerdo, ještě že magistr přišel, nemuselo to také dopadnout dobře :-). Ale máte pravdu, že kdybych za dveřmi "našla" lékárníka, asi bych na to také nikdy nezapomněla...
Kdo stál s nečekanou omluvou za vašimi dveřmi? napište: redakce@zena-in.cz
Reklama
Nový komentář
Komentáře
gerda:velice zodpovědný magistr,úžasné
gerda: Ještě že tak. Vyměnit např. inzulín, to by mohl být pěkný prů***. Věřím, že ten lékárník se dnes 3x podívá, co vydává. Splete se každej, v případě ošemetných věcí někdy jen jednou.
... operuju operuju a najednou koukám, že pitvám .....
Majdinka: to byly nějaké kapky do očí, naštěstí je manžel ještě nepoužil. Byla to blesková akce
V případě léků by se dala tolerovat "neomluva", ale že vydal špatně léky? Udělal to nejrozumnější, co mohl, při představě, že by se stalo něco vážného by si asi dlouho nezalékárníkoval. Dělat mrtvýho brouka by nebylo dobré řešení.