Koncem letošního srpna byla planeta Mars nejblíže naší Zemi za celou dobu existence naší civilizace. V té době byl Mars největší a nejjasněji viditelnou hvězdou na naší obloze. Spatřit jste jej mohli po půl desáté večer, přibližně na jihovýchodě.

Komu nestačil pohled pouhým okem, vydal se na hvězdárnu. Ty ale byly v době pozorování Marsu přeplněny a mnohdy si návštěvníci museli počkat i několik hodin, aby mohli Mars na pár sekund spatřit dalekohledem.

 

Ani my jsme neodolali a odjeli jsme Mars pozorovat na hvězdárnu ve Valašském Meziříčí.

Naštěstí nás nečekala hodinová fronta, jako ve větších městech, ale samotné pozorování bylo trošičku zklamáním. Na rozdíl od větších hvězdáren, ve Valašském Meziříčí nejsou tak kvalitní dalekohledy a Mars byl vidět trošičku rozmazaně a tak nějak … nezajímavě.

 

Tím ale naše návštěva na hvězdárně neskončila. Čekala nás ještě přednáška o Marsu, která nám vynahradila zklamání z pozorování. Poslouchali jsme velice pozorně, protože tak poutavé vyprávění neslyšíme každý den. Součástí bylo promítání snímků Marsu a jakási fiktivní představa obydleného Marsu. A co jsme se dozvěděli?

 

Mars, kterému se také říká „rudá planeta“, je čtvrtou planetou od Slunce a sedmou největší ve sluneční soustavě. Velikostí odpovídá asi polovině naší Země a rozloha jeho povrchu je zhruba shodná s rozlohou všech našich souší. Svou přezdívku dostal Mars podle barvy svého povrchu, která je výrazně červená. Je to způsobeno velkým množstvím zoxidovaného železa v půdě.

Obloha na Marsu má oranžovou a růžovou barvu. Je to způsobeno prachem z povrchu, který neustále poletuje atmosférou.

 

Mars je chladná a suchá planeta. Teplota bývá průměrně 50 stupňů Celsia pod nulou, ale v létě se může vyšplhat až k 25 stupňům nad nulou. Tady vidíte, že i zde se střídají roční období. Ale nejen to, je zde i vítr, jsou zde písečné bouře, mračna i mlhy.

Jeden rok na Marsu je ale 687 dní, protože oběžná dráha je delší než naše. Den je jen o něco delší než na Zemi, a to 24 hodin a 27 minut. Mezí nocí a dnem jsou velké teplotní rozdíly.

 

Polární čepičky

Zvláštností Marsu jsou oba jeho póly pokryté vrstvou ledu, stejně jako je tomu u Země. Tyto čepičky se v zimě zvětšují.

 

Na rozdíl od Země, má Mars dva měsíce, které kolem něj obíhají. Jeden z nich se jmenuje Fobos (Strach) a druhý Deimos (Hrůza). Jedná se pravděpodobně o planety, které Mars zachytil svou gravitací a které mají tvar jako brambora. Deimos se od Marsu pomalu vzdaluje, Fobos se přibližuje a v budoucnu dopadne na jeho povrch.

 

Povrch Marsu

Severní polokoule je spíše hladká, nížinatá, s malým počtem kráterů. Naopak jižní polokoule je hustě poseta krátery. Je také starší než polokoule severní. Některé útvary na povrchu Marsu jsou velice nápadné.

Nejznámějším kráterem je největší impaktní (dopadový) kráter ve sluneční soustavě, kráter Hellas Planitia. Je 9,6 km hluboký a jeho průměr je zhruba 2 100 km.

 

Dominantou povrchu Marsu jsou obrovské štítové sopky. Jde o vůbec největší sopky ve sluneční soustavě, které již nejsou aktivní pravděpodobně několik desítek milionů let. S jistotou to však nelze tvrdit. Základny těchto sopek jsou dlouhé několik set kilometrů .

Největší z nich je Olympus Mons, která je zároveň taky nejmladší. Její průměr je asi 600 km a okolní terén převyšuje o 25 km. Pro porovnání, je asi třikrát vyšší než Mount Everest.

 

Další zajímavostí je systém kaňonů blízko rovníku, který byl nazván Valles Marineris (Údolí Marineru). Táhne se od východu po západ a je dlouhý asi 4 000 km. Hluboký je od 2 do 7 kilometrů. Nachází se v oblasti Tharsis, což je obrovská výduť na povrchu, která je široká okolo 4 000 km a vysoká asi 10 km.

 

Jak je to s vodou na Marsu?

Podmínky, které dnes panují na Marsu, neumožňují výskyt tekuté vody v blízkosti povrchu. Voda je zde rozšířena jen jako pára a led.

Ale při vyhodnocování snímků ze sond odborníci odhalili útvary, které mohly být v minulosti vytvořeny tekoucí vodou. Připomínají údolí vymletá řekami, kaňony, koryta vyschlých řek. Některé útvary vypadají jako dávná moře či oceány.

To, jestli na Marsu voda byla, či ne, jsou zatím jen spekulace.

 

Z několika sond, které byly vyslány na Mars, na jeho povrchu úspěšně přistály jen tři. Několik dalších Mars sledovalo z oběžné dráhy.

Dnes sní astronomové o tom, že na Marsu objeví život, a vysílají další a další sondy. Snad se o Marsu dozvíme ještě něco více.

 

Podle přednášky na hvězdárně ve Valašském Meziříčí zpracovala

               
Reklama