Byl to takový krásný pár. Není to tak dávno, co slavili svatbu. Mají dvě malé děti. A dnes slyším, že se rozvádí kvůli práci. Není to unáhlené? Není v tom přece jenom něco jiného?
Lidé se rozvádí kvůli ledasčemu. Kvůli nevěře, násilí, alkoholu, ztraceným iluzím. Ale kvůli práci? S takovým „případem“ jsem se setkala poprvé a u tohoto páru mě to dost překvapilo.
Petr (32 let) pracuje v divadle jako asistent. Takový Ferda Mravenec, práce všeho druhu. Jeho žena Jana (30) je účetní, teď je na mateřské. Mají spolu dvě děti. Čtyřletého Vojtu a dvouletou Kristýnku.
Osobně znám jen Petra, jeho ženu jsem viděla jen párkrát, když přišla za ním do divadla. Vždycky byl na ně pěkný pohled. Oba se k sobě úžasně hodili a působili jako spokojený až románově idylický pár.
Neuběhlo ani sedm let a slyším, že se rozvádí. Jasně, za tu dobu se může semlít ledacos, ale oni se rozvádí kvůli práci, jak se mi svěřil Petr.Tomu jsem nemohla uvěřit.
„Kvůli práci?“
„Jana začala na moji práci strašně žárlit. Vyčítala mi, že jsem věčně pryč a v divadle víc, než doma. Jasně, svým způsobem ji chápu, je na mateřské a s dětmi se asi nudí, ale někdo tu hypotéku splácet musí. Abych to utáhl, přibral jsem si ještě nějakou výpomoc v dílně. Rád truhlařím, tak proč si tím nepřivydělat, každá koruna dobrá. Občas vyrábím rekvizity nebo drobný nábytek.
Práce v divadle není od do. Jsem tady skoro pořád. Ale to přece věděla, když si mě brala, tak nevím, proč to teď nechápe a vyšiluje. Věčně na mě ječí a něco mi vyčítá. Už toho mám fakt plné zuby a o to víc do divadla utíkám. Jenomže tím jsme se dostali do začarovaného kruhu.
Nedávno mi vyházela věci před dveře, ať se prý do toho zatracenýho divadla odstěhuju, že podala žádost o rozvod.“
„A nejednáte unáhleně? Nechcete si to ještě rozmyslet?“
„Už ne. Vlastně jsem zjistil, že se mi strašně ulevilo, odpověděl trochu posmutněle.“.
Čtěte také:
Rozvod po třiceti letech. Má to ještě smysl?
Nový komentář
Komentáře
Altamora — #47 Jo.
Altamora — #45 No právě. S jedním workoholikem jsem se loni rozvedla. Neměli jsme děti, můj syn z prvního manželství už byl na prahu dospělosti, takže jsem mohla trávit docela dost času tím, že sem se zapojila do jeho práce a tím byla s ním. Ve chvíli, kdy jsem ale začala čas trávit i budováním své práce, vyčetl mi, že se o něj nezajímám, nechodím s ním na tréninky fotbalu a nestarám se dobře o domácnost a dítě. A juž našel pochopení u své zaměstnankyně
A taky celé roky říkal, že to dělá kvůli mě, kvůli rodině, ať to vydržím, že jednou nás to bude dobře živit apod. Dnes jsem fakt ráda, že živí jinde. Taky jsem nevděčná svině 
Ano, to je jistě poněkud smutné, zjistit, že rozvod neznamená ztrátu, ale úlevu... Jinak to ovšem celé není kvůli práci, ale kvůli neschopnosti fungovat jako pár, nebo lépe jako rodinná jednotka. Na tom mají oba svůj díl, rukou společnou a nerozdílnou. Škoda.
Kuře — #46 I ty jedna nevděčná
Vždyť to všechno dělal pro tebe a děti a ty takto
. To je to, co jsem měla na mysli, když jsem psala, že peníze nejsou všechno a že je třeba sdílet radosti i starosti. Alespoň v těch krátkých chvílích, kdy jsou spolu. To se pak i to odloučení snáší lépe. Jinak nejde o rodinu, ale jen o jakousi symbiózu.
ToraToraTora — #32 Souhlasím s tebou. 14 let jsem snášela to, že manžel když přijde domů (1-2 víkendy v měsíci) kouká na televizi, spí, výjimečně jsme jeli na chalupu. Když nakonec změnil zaměstnání, mělo to být o tom, aby byl víc se mnou a s dětma. Změna byla v tom, že kouká na televizi nebo spí každý víkend(ano - spí i cleý víkend, jídlo mu nosí dcera do postele) + denně po návratu z práce.
Já pracuji na plný úvazek (mám dost nepravidelnou pracovní dobu), starám se o obě děti a teď mám nůž na krku ohledně zvýšení kvalifikace.
A najednou má manžel obrovský problém - já si dovoluji odjíždět na služební cesty, já si dovoluji být večer u PC a pracovat, já si dovoluji mít vlastní život. Najednou zjistil, že ON nemá nic než tu práci sport v TV a já mám práci, kamarády, děti... A nemám už chuť čekat na ty vzácné okamžiky, kdy se jemu bude chtít si povídat. Prostě si vystačím i bez nich.
Suzanne — #39 Taky bych ráda slyšela její verzi. Hlavně by mě zajímalo, jak se věnoval dětem, když náhodou byl doma. Jestli si s nimi povídal a hrál nebo jestli se kolem něho muselo chodit po špičkách, protože tatínek je unavený, tak ho neotravujte. To k tomu, že ta nevděčná osoba rozbíjí rodinu. Každý z nás zná nějakého workoholika. Ti, co znám já, mají rodinu jen na papíře, protože problémy manželky a dětí jsou hloupé a nedůležité ve srovnání s jejich velkým posláním - vydělat peníze
.
wich — #43 promiň, ale předchozí přítel jsem si vyložila jako ex.
ty nevíš, že nevědomost hříchy nečiní? já to nevěděla
maje — #42 O mrtvých jen dobře ne? Ale zmlsni si, když máš potřebu.
wich — #41 no nevím, jak ten tvůj ex, ale znám dost muzikantů, kteří by potěšili ženu víc jako gigollo, než jako muzikant
RenataP — #37 Podnikatel, muzikant. Práce na 100 %. Až do úplného konce.
maje — #38 Jsi trapná.
On s ní být nechce. Taky bych nechtěla
Mimochodem, moc nevěřím na to, když chlap dře "jenom kvůli rodině", a proto na svoji rodinu nemá čas. Prostě na to nevěřím, kdyby chtěl, našel by čas na intenzivně prožité chvíle se svými blízkými. Opravdu bych ráda četla její verzi.
RenataP — #37 přítel byl snad gigolo?
wich — #35 jakou? Nech nás pokochat, sííím...
V tom vztahu něco neklape, tohle je jen zástupný problém.
Každé takové nanynce bych ze srdce přála někoho, kdo má práci jako já nebo můj předchozí přítel
pajda — #23 děkuji. S osmičkou bych i souhlasila, ale co je odsuzujícího na tom, že Átéčko zná podobný případ z okolí a Anai to sama prožila, to je mi záhadou
Nejde o to, kolik času tráví v práci, ale jak intenzivně tráví ten, který mu zbyde na rodinu/manželku. Navíc, co my víme, třeba už jeden z nich má milence/milenku, třeba prošli zážitkem, který je rozdělil a hledají zástupné záminky....
ifulinkaa — #30 ale na společné chvíle i koníčky čas měl
a v tom je právě asi ten zakopaný pes. tenhle čas nemá, a pokud ho má, tak stejně radši jde pryč.
kvůli práci nebo neschopnosti najít kompromis, tudíž se spolu bavit jinak, než si něco vyčítat?
vdaná nejsem a dlouho nebudu, ale přítel měl vždy hodně práce , 7 dní v týdnu, ale na společné chvíle i koníčky čas měl. nevyčítala jsem mu to, peníze jsme potřebovali, on svůj čas taky. nevlastnila jsem jej. o tom to je.