Při rozvodu málokdy proběhne všechno hladce. Rozvádějící se manželé se často dohadují o děti nebo o majetek, někdy se spor táhne mnoho let. A vyhrocené bývají mimo jiné spory o alimenty.

Příběh Jiřiny


„Můj manžel se odmítá dohodnout. Navrhla jsem mu už asi šest znění dohody o dětech a pořád se mu tam něco nelíbí. Hlavně výše alimentů.

Přečtěte si také:

manželPoradila jsem se s právníkem a ten mi řekl, že se výše výživného počítá z platu a že na to existuje orientační tabulka. Vím, kolik manžel bere, takže z toho mi vyšlo, že by mi měl dávat tak pět tisíc na syna a šest tisíc na dceru, tedy dohromady jedenáct tisíc. Řekl mi ale, že jsem se zbláznila, a poslal svůj návrh, kde byly na obě děti dohromady čtyři tisíce! Z toho bych jim za měsíc zaplatila tak akorát jídlo ve škole, jízdné a telefon. Takže jsme v dohadování pokračovali.

A doteď jsme se nedohodli, i osm a půl tisíce měsíčně se mu zdá moc. Nechápu to, vždyť jsou to jeho děti! Já to přece neutratím za parádu nebo za cigarety, budu to mít na jídlo a základní věci. S tím, co vydělávám já, to bude tak akorát stačit na normální život, níž už jít nemůžu.

Ale to nechce muž slyšet. Jeho argument vždycky zní: ty jsi odešla, tak si to udělej, jak chceš, když sis to sama zavinila.

Nevím, asi se nikdy nedohodneme. Myslela jsem, že s dohodou budeme rozvedení rychleji, ale takhle to asi podám sama a nechám soud, ať určí výši alimentů on. Aspoň to nebude manžel zpochybňovat.

Jak to je aneb výše výživného

Pokud se manželé nedohodnou (tedy nesepíšou dohody o péči o děti a o vypořádání majetku), jedná se o sporný rozvod. Návrh na rozvod v tom případě podává jedna strana a vše ostatní pak řeší soud, včetně výše alimentů.

Alimenty neboli výživné pro nezletilé a nezaopatřené děti soud přiřkne tomu, kdo bude o děti pečovat. Pokud soud určí výhradní péči jednoho z rodičů, platí výživné ten druhý z rodičů. V případě střídavé péče pak platí výživné oba rodiče - jeden druhému, a to podle výše platů. Platí, že oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.

Při stanovování výše alimentů se orientačně vychází z tabulky, vydané Ministerstvem spravedlnosti ČR v roce 2010. Konečné rozhodnutí o výši výživného je ale vždy v pravomoci příslušného soudu a záleží na konkrétním soudci, jak detailně bude zkoumat příjmy rodičů a jaká výše výživného nakonec bude.

Orientační tabulka výživného (Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR)
Kategorie Věk dítěte Procentuální rozmezí (procento výživného z platu)
1 0–5 let 11–15 %
2 6–9 let 13–17 %
3 10–14 let 15–19 %
4 15–17 let 16–22 %
5 18 a více let 19–25 %

Soud u rodiče, který platí výživné, zkoumá:

  • příjem (dluhy ho příliš nezajímají)
  • rozsah a kvalitu styku s dětmi
  • plnění nad rámec výživného (dárky, pojistky, různé vybavení, spoření apod.)

U druhého rodiče pak soud zajímá také příjem či to, zda s někým žije ve společné domácnosti, ale u něj v menší míře.

Obecně je to tak, že nárok na výživné dítěte vychází ze Zákona o rodině (č. 94/1963 Sb.), kde je upravena vyživovací povinnost rodičů a dětí. Základní ustanovení určují, že vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, dokud děti nejsou samy schopny se živit, a také to, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Argumenty typu: Je to tvoje vina, ty jsi odešla, jsou zcestné. Na to, kdo způsobil rozpad vztahu či kdo se chce rozvádět, soud u stanovení výživného nehledí.

Rada pro Jiřinu: Pokud se manžel nechce dohodnout, podejte sama návrh na rozvod. Vše ostatní pak bude rozhodovat soud, který určí, komu budou děti svěřeny do péče, i výši alimentů.

Další články v magazínu:

TÉMATA:
RODINA