Rozumíte jim? Já občas ne. Komu?

Puberťákům přece. A těm kolem dvaceti.  Za mých mladých časů jsme říkali kilo (stovka), pětka (desetikoruna), litr (tisícovka), houba (víno s kolou), klíďo (klidně), buchta (holka), ale dnes?

Připadám si opožděná. Dvacetiletá holčinka se mě zeptala, jestli jdu na “o“ – to znamená oběd, taky mi ovšem bylo prozrazeno, že Óčko není jen hudební televizní kanál, ale orgasmus. Synovec, počítačový maniak, mi řekl, ať mu na tu mesku feednu a on to sejvne na komp (mám mu odpovědět na mail a on ho uloží v počítači). Druhý, který se svou kapelou a náctiletými fanynkami objíždí minikoncerty, na mou otázku, co jeho oblíbení Kabáti, odvětil, že jsou šamponi a nejde to hýrovat (nehrajou tak tvrdě a nedá se to poslouchat).

Kluk v tramvaji zase vyprávěl kamarádovi, jak si včera pěkně zaroštil. Raději ani nechci přemýšlet nad tím, co vlastně dělal. Ale prej to fest hučelo. Jo a ta roštěnka byla fany (děvče bylo milé, veselé). No a nakonec řekl, že brašoun je skejťák, občas pálí zelí a je totálně frý (brácha jezdí na skateboardu, kouří marihuanu a je naprosto nezávislý). Kamarád ho pochválil, že je fakt dobrej, zmíněný večer byl asi fest kvalitní hustota. Na závěr se kluci domluvili, že zajdou do pabu na sklo a koupí dobrý cíčka (pab – hospoda, cíčka – cigarety).

Ovšem dostal mne patnáctiletý synek kamarádky. Přišel se školy. Na otázku, co bylo, odpověděl: „Kua, ms. Prudí.“ „Myslíš fyzikářku?“ „J!“ Kamarádka povzdychla: „v ledničce máš jídlo“. „Nj,“ zněla odpověď. Vypadala jsem asi odněkud zaraženě. "Víš, on často „četuje“ na počítači a zkratky, který původně jen psal, užívá i v běžné mluvě.“ Takže j znamená jo, nj – rozumím a kua, ms, to je trochu jadrnější – zkusím to „vypípat“ (ku.va, to mě pose.).

Našla jsem si ve slovníku, že za slang studentský či slang mladých se „považuje vrstva speciálních nespisovných názvů a obratů, jimiž je charakterizována běžná jazyková komunikace mezi studenty či mladými. Na rozdíl od jiných slangů má slang mladých některé zvláštní rysy, vyplývající ze specifiky studentského prostředí“ a že: „jeho tvůrci jsou mladí lidé, myšlenkově pohotoví, nemající zpravidla tolik společenských zábran jako dospělí lidé. Velmi výrazně se uplatňují psychické zvláštnosti studentů, jako např. snaha o originalitu, o uplatnění a rozvíjení osobnosti, sklon k vtipu a nadsázce, částečně i averze vůči oficiálnosti, snaha o emocionální a expresivní vyjádření, podmíněna různorodostí citového života mladého člověka“.

Dnešní mluva těch mladých je hodně ovlivněna počítačovými výrazy a angličtinou. Takže buďte v poho nebo cool a nechte je mluvit! Oni z toho za chvíli vyrostou. Nenuťte je, aby s vámi komunikovali v běžné češtině. Nebo to bude fakt hustý!

Reklama