Ve dvaceti ji začaly trápit zdravotní potíže. Viděla dvojitě a špatně ostřila, časem přišly potíže s chůzí a častá bolest kolene. To byl ale teprve začátek. Ve třiceti letech už se Katka kvůli bolestem a celkové slabosti nedokázala ani postavit na nohy. Až tehdy jí diagnostikovali roztroušenou sklerózu. Zákeřnou nemoc, s níž se v Česku potýká přes 17 tisíc pacientů a stále jich přibývá. Jak důležité je přijít k lékaři včas?
Roztroušená skleróza není nemocí stáří spojenou se zapomínáním, jak se mnozí mylně domnívají. Toto autoimunitní onemocnění postihuje převážně mladé lidi. Jejich imunitní systém napadá nervová spojení na různých místech mozku (proto roztroušená), a způsobuje postupnou degeneraci. Zákeřné je to, že pacient se zpočátku cítí zdravý a příznakům nevěnuje pozornost. Když už se rozhodne jít k lékaři, může být pozdě.
Jaké jsou příznaky?
Ataka (tzv. relaps) nemoci se zpočátku dostavuje pouze jednou za čas. „U každého se projevuje jinak, často zdvojeným či rozmazaným viděním, brněním končetin, netypickými bolestmi v obličeji charakteru neuralgie trojklanného nervu, zakopáváním nebo slabostí dolních končetin při chůzi. Mohou se objevit i poruchy hybnosti a jemné motoriky. Často si také pacienti stěžují na silnou únavu a unavitelnost. Velmi časté jsou také potíže s močením a pacienti mohou trpět i inkontinencí stolice,“ vyjmenovává některé ze symptomů MUDr. Eva Medová, specialistka na léčbu této nemoci z MS Centra FN Královské Vinohrady.
Vyčkávat se nevyplácí
I když potíže po prodělané atace zase vymizí, není radno s návštěvou lékaře otálet. Hraje se totiž o čas. Nemoc má dvě zásadní fáze a jen v té první mohou lékaři pacientovi ještě pomoci. Další fáze nemoci s sebou totiž přináší degeneraci (ztrátu) nervových buněk, kdy léčba již nezabírá a tělesná postižení pacienta se kvapem zhoršují.
Jedním z ukazatelů aktivity choroby jsou intervaly mezi jednotlivými relapsy. „Častá frekvence relapsů je známkou vysoké aktivity nemoci a pro nás, lékaře, jasným signálem k nasazení, resp. navýšení specifické terapie. Se specifickou léčbou začínáme pokud možno hned po první atace. Jde o léčbu finančně náročnou, ale v naší republice je plně hrazena všemi pojišťovnami,“ vysvětluje MUDr. Medová.
Léčba existuje: Tablety namísto injekcí i nová generace léků
V současnosti existují 3 linie léčby. Nejprve se nasazují tzv. léky první linie. Donedávna byly synonymem pro tyto léky injekce, které si pacient píchal několikrát týdně. Poslední dva roky jsou na trhu i tablety, takže komfort pro pacienta se výrazně zvýšil. Díky tomu se poctivě léči i pacienti, kteří hřešili na zprvu neviditelné problémy, a injekcím se vyhýbali.
Může se ale stát, že léky první linie nepomáhají. Pokud má pacient více než dvě ataky za rok, popřípadě nález aktivních ložisek na magnetické rezonanci, přistupují lékaři k tzv. eskalaci léčby. Mění léky za účinnější, s nimiž do té doby vyčkávali, jelikož jsou pro pacienta zároveň i rizikovější. „Úplně nová generace léků by si se zánětem měla umět nadobro poradit. Pacient dostane v prvním roce celkem pět infuzí a ve druhém roce se léčba v nižších dávkách zopakuje. Během dvou let léčba vyhubí všechny lymfocyty, které se podílí na progresi nemoci a tím by měla být degenerace nervů zastavena nadobro,“ popisuje MUDr. Medová s tím, že léčba musí být vždy individualizovaná s přihlédnutím k celkovému stavu pacienta.
Deset let udělalo své
Na doporučení lékaře vyzkoušela nové tablety na roztroušenou sklerózu v rámci klinické studie také paní Kateřina. A ukázalo se, že to byla dobrá volba. „Od doby, co se léčím, jsou mé ataky slabé. Projevují se špatnou chůzí a horší stabilitou a nejčastěji přichází v době, kdy jsem oslabená. Stresem, nebo třeba obyčejnou virózou,“ popisuje Katka, u které problémy s chůzí přetrvávají proto, že se začala léčit až po dlouhých deseti letech. „Každý den se cítím jinak. Už si ani nepamatuju, co je normální stav. Nemůžu vyrazit na pěší výlet, chodím pomalu a na krátké vzdálenosti. Nezvládnu projížďku na kole a asi už si nikdy nezatančím,“ uvědomuje si mladá žena trpící nemocí, proti níž neexistuje žádná prevence a může postihnout kohokoli.
Nový komentář
Komentáře
MARIE MATEJKOVA — #1Bohužel nejen mladé lidi...tuto diagnózu právě stanovili mé dceři...Je jí deset.
Stále si to snažím nějak vysvětlit..nejde to.Tak nastupujeme do boje a modlíme se za klidný a nekomplikovaný průběh nemoci....jak nejdéle to půjde...
Šílená nemoc, prostě tahle autoimunitní svinstva... Známých syn s touto diagnózou nedokázal žít a ve dvaceti spáchal sebevraždu.
Tehdy ale ještě nebyla taková osvěta a léky...
ninanina — #7chodila semhle http://psychoterapie-efektivne.com
Moje kamaradka dostala RS v triadvaceti byl to pro ni sok..ani ne tak ze by se bala o sebe samotnou.. silela ze ji s tim zadnej chlap nebude chtit, ze nikdy neotehotni a tak..nakonec to nejak zvladal a zila dal, ale po tricitce zase zacala blbnout i kdyz priznaky ji moc netrapily byla na tom horozne psychicky.. ted planuje svatbu a ceka s pritelem miminko, rikala ze ji hodne pomohla
psychoterapie
lennulik — #3 přesně jak píšete, lékař se mnohdy snaží odůvodnit příznaky jinak - od bolesti zad, musíte zhubnout atd. žádný stres atd. málokterý vám udělá MMR nebo CT, protože tato vyšetření jsou drahá
nemoc je to hnusná
vekmi zajimavé
Zajímavý článek, nevěděla jsem, že se s touto nemocí dá tak dobře bojovat pomocí léků. Ono se řekne odhalit včas, jenže prvotní příznaky asi nejsou tak hrozné, člověk je třeba připisuje něčemu jinému, a když přijdu k obvoďákovi, že se bojím, že něco takového mám, tak si poklepe na čelo a řekne mi, ať se tak nepozoruju. Jednou jsem takhle byla u doktora kvůli opakující se bolesti u srdce a přesně to mi řekl, připadala jsem si tak trapně, že už bych tam s ničím kromě angíny snad nešla
Oni si všichni obvoďáci důchodci myslí, že nám mladým nemůže nic být.
není o co stát
Je neštěstím,že tato nemoc postihuje tak mladé lidi. Vím,že život s touto nemocí není jednoduchý. Sestře mé se tato nemoc rozjela po porodu. Což přineslo zátěž všem v rodině.