Nechtěně jsem se stala svědkem jedné manželské rozepře. Nechci nikomu dělat soudce, ale svým způsobem chápu oba. Přečtěte si jejich příběh a posuďte, na čí straně byste stáli vy.
Ona (říkejme jí Bára) se nedávno vrátila z porodnice s malým miminkem. Chlapeček se narodil o něco dřív, takže má problém s kojením. Nemá ještě tolik sil, při kojení vždycky usne, a za dvě hodiny se zase budí hlady, takže se musí dokrmovat. Manžel, říkejme mu Ondřej, se snaží Báře pomáhat, jak to jen jde. Přebaluje, koupe, krmí, v noci k dítěti vstává. K tomu se sám stará o velké hospodářství, které čítá patnáct koní. A všechno dohromady ho trochu zmáhá.
Je unavený, nevyspalý, bez energie a nálady. Kdo ho znal dřív, dnes o něm řekne, že je to bručoun. O víkendu za ním přijeli kamarádi. A bručoun rázem pookřál. Konečně vítaná změna a povyražení. Jenomže, jak už to někdy chodí, nevěděl, kdy má přestat, a druhý den byl nepoužitelný.
To pochopitelně naštvalo Báru. Najednou nebyl nikoho, kdo by se o zvířata postaral. A tak vzala „chůvičku“ do kapsy a šla chystat krmení. Přitom na Ondru nadávala, kudy chodila. „Ožral se jako dobytek a mě v tom nechal samotnou. Kluk se za chvíli vzbudí a kdo to všechno nakrmí?“ Nabídla jsem se, že jí pomůžu.
Když už jsem měla skoro všechno hotové, přimátožil se Ondra. Omlouval se a moc mi děkoval. Já jsem ho svým způsobem docela chápala, ale jak si to bude dlouho žehlit u Báry, bůh suď.
Tady se těžko radí, svůj podíl na rodinném „dusnu“ mají oba. Ondra měl mít rozum a trochu se krotit, ale když už se mu to vymknulo z rukou, měla ho Bára klidně „vykopat“ z postele a nahnat do práce. Ale možná se schválně vžila do role mučednice, když ho nechala spát, a pak nasupeně dělala všechno za něj...
Nový komentář
Komentáře
my ženy se můžeme opít, ale ráno vstávat a dělat, za nás to nikdo neudělá a chlapi ty si vyspávají a nic neřeší
Mně by připadala mnohem víc rozmazlená, kdyby udělala to, co je v závěru článku - tj. na koně se vykašlala a vykopala k nim manžela. Ale ona ho nechala po opici vyspat a tu práci udělala. Že při tom nadávala? No a co? Měla na něj vztek, možná mu i záviděla, že on se namazat může a ona ne, tak se potřebovala vyventilovat. A která z nás nikd ynenadávala, když se ten její v nevhodnou dobu podobně upravil?
Rikina — #31
Dano, kdyz jsi teda ta jeji kamaradka - das ji precist nazory ctenarek?
Opravdu je jak rozmazlena. Jak uz jsem napsala na zacatku, tak mela milujicimu a pracovitemu manzilkovi pripravit na rano cesnecku nebo kureci vyvar, aby byl co nejdrive fit. A brblat se da i s usmevem - moc dobre vi, ze by ji vse vynahradil.
taky stále nechápu, proč by z tohodle mělo být doma dusno, nepovažuji s eza žádnou super ženu, ale v hospodářství jsem porodila dvě děti a jsme na to s manželem sami, žádný zaměstnanci,máme 10 hektarů, dobytek a koně a k tomu nějakou drobotinu na zpestření jídelníčku a myslím si, že se nadřu míň jak ženský u pásu nebo v marketu
Když on dělal všechno za ni, proč by ona nemohla udělat jednou něco za něj! Může bejt ráda že má takového chlapa který jí tak pomáhá. Jiný ženský po porodu musí hnedka makat, a nikdo za ně nic neuděla-a už vůbec nenakrmí mimino! To je akorát nějaká čůza, která by ho chudáka akorát udřela k smrti!!!!
Dana Svobodová — #27 Tak bych to podnikání nějak rozšířila - třeba o penzion a hospůdku. Jasně, tam by byl potřeba personál, ale snad by se uživil. Já jsem názoru, že když je krize, v čemkoliv, je třeba něco změnit. A současně vím, jak moc je to těžké - nejtěžší... Chce to v sobě najít takovou tu "speciální filozofii" (alá kniha a film Secret).
Rikina — #31
Rikina — #31 souhlas. jednou si vyrazil a už je zle!!
Mám dojem, že už se tu tahle rodinka rozebírala.
Jak si mladí idealisté z města koupěj ruinu na venkově, a chtějí mít ty koně, je tam práce jak na kostele, protože nic není použitelné, všechno se musí opravovat, investovat do toho, oni nemaj co, tak to dělají pomalu, všechno vlastníma rukama, a do toho ona otěhotní. A je jí špatně, pořád zvrací, nic nemůže dělat, jenom se plouhá, chlap dělá všechno sám, je uštvanej a dovolil si poznamenat, že to těhotenství nebylo úplně nejlepší nápad, načež ho tady v diskuzi všichni sežrali zaživa? 
No a teď máme pokračování. Potomek je na světě, chlap furt dělá všechno sám, a ještě je ten špatnej. Nic, kojence zavinout do plachetky a marš ke koním, dotyčná má, co chtěla - idylku na vsi. 
Dana Svobodová — #27 já teda nevím, ale na ustájení tu mám přes zimu dva koně a z ty prachy mám na přilepšenou(pro mně jich je docela dost) a chtěla jsem se zeptat, pastviny nemají, u nás jsou koně od jara do podzimu na pastvině a jen jednou za týden se jim přidává
Dana Svobodová — #27 to tam nejsou žádné dětičky co by si chtěly zajezdit na koníkovi?
Takových je přece spousta, nemají peníze na koně ani na jízdárnu, ale s radostí budou chodit kydat hnůj jen aby se mohly projet.
není to náhodou......ne to nemůže být....nebo přeci jen...život?
Anai — #22 Ve vsi není nikdo, kdo by to za těch pár šupů dělal. A víc, než pár šupů dát nemůže. Není z čeho. Koně nejsou moc výděleční. A peníze za ustájení vyjdou tak s odřenýma ušima
to je ještě laktační psychóza, ne? Píše se, že porodila nedávno. V podstatě měl Ondra štěstí, že ho neprobodla vidlema
Rozmazlená manželka. Ženy vždycky pracovaly v domácnosti a v hospodářství i s kojenci, to jen dnes máme dojem, že musíme za dítě málem dýchat. Kdyby pil každý týden, tak je to na zlobení, ale takto bych to přešla bez kabonění. Ani muži nejsou ze železa a taky potřebují relax.
Anai — #22 Z 15ti koni tezko zaplatis zamestnance. A je fakt, ze lidi nechteji pracovat a prace u koni je tezka a malo placana.
Anai — #22 ono se do zemědělství špatně hledají pracovníci, já si taky raději s brbláním udělám všechno sama než někoho platit a ještě být nespokojená s jeho prací
a pokud se to stane jednou, tak bych mu to teda nevyčítala, zvláště, když se omluvil
A což si takhle na přechodné období, kdy se s mimčem zaběhávají nenajmout brigádníka k těm koním? Pokud už pracovníky mají, tak ještě dalšího? Pokud nejsou zadlužení a "nemelou z posledního", tak je lepší se vzdát pár korun a někomu naopak nechat vydělat. Tak bych to řešila já - když práci nezvládám, buď jí změním, nebo si najdu někoho, kdo mi s ní pomůže.
tak se jednou opil, no bóže
jestli jí jinak pomáhá jak může tak snad není co řešit, ne??