lucie.jpg
Foto: Patrik Černoch / Se souhlasem Lucie Bílé

Vzpomínáte si na svého prvního slavíka? Jak jste se cítila, když jste ho dostala?
To je jako první pusa. Když jsem šla na jeviště, tak jsem si myslela, že se mi to jen zdá. Že je to náhoda, která se nebude opakovat. Ale opakovala se ještě devatenáctkrát. Nikdy na to nezapomenu.
 
Čekala jste to tehdy trochu?
Čekat tohle ocenění by bylo asi namyšlené. 
 
Jaké to tehdy bylo, když jste se najednou ocitla v branži mezi všemi těmi známými osobnostmi?
Já jsem strašně chtěla stát na jevišti. Už na základní škole, když jsem zpívala ve sboru, jsem se na jevišti cítila nádherně a chtěla jsem, aby to jednou bylo moje povolání. Samozřejmě jsem měla už svoje idoly. Vždycky jsem měla ráda Hanu Zagorovou a stále patří mezi mé nejmilovanější kolegy. Zajímavé je, že právě ona stojí za mým pseudonymem. Mé jméno je Hana Zaňáková a to je dost podobné jejímu. A tak se narodila Lucie Bílá. Vždycky když Haničku vidím, tak jí za to děkuju. Po každé autogramiádě nebo když dělám šperky a podepisuju stovky krabiček, tak jsem strašně vděčná za to krátké jméno.

hanaaa.jpgFoto: Profimedia

A jak se podepisujete v soukromí, třeba na dokladech?
Mám dvě jména, Hana je v dokladech a Lucie všude kolem. Mám ráda obě.

A neplete se vám to pak, když se máte podepsat na fotku nebo naopak do nějakého lejstra?
Ne, umím to hodně rychle oddělit. Chodím pořád při zemi a nevznáším se někde v oblacích. Říkám, že jsem Hana, která má přezdívku Lucie.
 
Kdybyste teď měla hlasovat v novém Českém slavíkovi a sama byste byla pouhý divák, komu byste dala hlas?
V naší zemi je tolik talentovaných zpěvaček, které by si zasloužily zmínit. Držím jim palce. Teď je vše tak rychlé, že bych jim především přála čas, čas na zapuštění kořenů.

Jaká byla vaše první reakce, když jste zjistila, že bude slavík pokračovat po čtyřech letech?
Nejdřív mě to zaskočilo. Já jsem to měla asi jako mnoho z nás odchodem Karla uzavřené. A já taky trochu i tím mým dvacátým Slavíkem. Ale především Kájou, který je a bude jeho symbolem. Ale pak, když jsem nad tím začala přemýšlet, tak jsem si uvědomila, jak je dobře, že to vzniká. Jak je úžasný, že se děje něco, co podpoří kulturu, která teď dostávala strašně na frak.

profimedia-0157895539.jpg

Foto: Profimedia

Když jste zmínila Karla Gotta, chystáte se na premiéru jeho dokumentu?
Moc se na ni těším, jenomže já jsem ten typ, co nedokoukal ani Titanic nebo Romea a Julii. Takže předpokládám, že ten závěr pro mě bude asi hodně náročnej. Zvládla jsem ale zpívat i na jeho rozloučení, tak zvládnu i tohle. A určitě tam chci být.
 
Slavík bez pana Gotta bude zvláštní. Kdo myslíte, že obsadí to jeho místo zlatého slavíka?
Teď nastoupila doba úplně jiných celebrit a úplně jiných osobností, takže si nedokážu tipnout. 
 
Máte nějakou svojí denní rutinu? Mám pocit, že nestárnete. Jak se vlastně udržujete pořád ve formě?
Já si myslím, že důležitý je být šťastný. Mít v hlavě alespoň trochu svobodu. Protože ta člověka uklidňuje. Mít vedle sebe správnýho partnera. Protože když žijete ve vztahu, který vás nenaplňuje, vysiluje a vyčerpává, tak je to znát. A taky je důležitý vědět, kam patřím. Já jsem měla to štěstí, že mám povolání, pro které jsem se narodila. V ten den jsem měla určitě v jedné ruce mikrofon a v druhé háček nebo pytel s korálky. Samozřejmě se měním, čas nám utíká každýmu stejně. Vidím na sobě, že jsem už dospělejší, než bych si přála. Ale máme dvě možnosti. Buďto umřít mladý, anebo zestárnout. Já jsem pro béčko! Takže doufám, že budu stárnout s grácií. Taky je důležitý obklopovat se lidmi, které má člověk rád a kteří mají rádi jeho. Dělat věci, který ho baví. A netrápit se! Před dvaceti lety jsem asi byla půvabnější, ale byla jsem taky schopná si komplikovat život a nechtěla bych to vrátit. Jsem ráda tam, kde jsem. Ale teď by se to mohlo zastavit…

profimedia-0020878370.jpg

Foto: Profimedia

Dodržujete nějaký jídelníček?
Rozhodně jím, co mi chutná a co potřebuju. Miluju kávu, a to opravdu hodně. A jsem masová. Zkusila jsem být půl roku vegetariánem, ale tělo mi řeklo rozhodně ne. Mám ráda chleba a zeleninu. Umím si jídlo užít, udělat si z něj krásnej rituál. Navíc mám hospodu a tam se strašně dobře vaří, takže ráda ochutnávám.

A co nějaký rituál v péči o pleť?
Nejdůležitější je spát. Teď jsem měla docela náročnej program a každej den jsem usínala tak pozdě, že už moje tělo odmítalo usnout, protože bylo úplně zblblý. A to se nesmí stát. 
 
Váš partner býval fitness trenér. Cvičíte někdy s ním?
Do posilovny s ním nechodím, to ne. Já cvičím ráno a hlavně večer, protože tvořím šperky hodiny denně a jsem u toho pořád ohnutá. Ramena s krční páteří dostávají zabrat. Takže cvičím, abych se protáhla a chodím na různé fyzioterapie, aby mě napravili. Na jevišti to ale vždycky hezky rozhejbu.

profimedia-0622852045.jpg

Foto: Profimedia

Hodně lidí říká, že se během pandemie naučili něco nového, když trávili hodně času doma. Jak jste na tom vy?
Zjistila jsem, že kdybych se už nikdy náhodou nedostala na jeviště, tak se uživím něčím jiným. Vždycky jsem dělala ruční práce a bavilo mě to, ale pak jsem zjistila, že to může dělat radost i ostatním. Teď za to kupuju invalidní vozíky, takže jsem se stala takovým tím šperkařem na plný úvazek. Otevřela jsem dokonce internetový a kamenný obchod. V něm nabízím šperky a dělá mi neskutečnou radost, když je pak na někom vidím. Kromě toho jsem si hezky rozjela vlastní firmu s kávou, což mě také baví. Stihla jsem zrekonstruovat divadlo i restauraci. Takže ne, že bych se naučila něco nového, ale zdokonalila jsem se v oborech, které jsem předtím měla čas jen naťuknout. Pořád se však cítím nejlíp na jevišti. 
 
Jste tedy velkou milovnicí kávy?
Já nepiju alkohol, takže káva je taková moje radost. A k tomu si dát dobrou vodu a něco sladkého. Máme doma cukrářku. Můj bratr si vzal cukrářku, a to se vždycky hodí. Beru kávu jako něco speciálního. Při kávě se lidi seznámí, zamilují, pohádají a zase usmíří, dávají si schůzku na pracovní jednání nebo kamarádky jdou společně na kávu... Mě celou kariéru někdo zval na kávu a já jsem neměla nikdy čas. Tak jsem si řekla, že to obrátím, udělám si svoji značku a budu je zvát já. Mám několik druhů kávy, které se jmenují podle mých postav z muzikálů. A myslím si, že mám tu nejlepší (smích). Spojila jsem se se soukromou pražírnou z Děčína a pražím si kávu. Zkouším si toho hodně, protože život je krásnej, ale krátkej, a já si na všechno chci sáhnout a všechno si chci zkusit.
 
Co teď plánujete pracovního?
Ve středu 22. září jsme měli první premiéru v našem zrekonstruovaném divadle s panem Nárožným a Veronikou Freimanovou. Pak máme další s Václavem Vydrou. A začátkem roku začneme zkoušet s Danou Morávkovou a s Honzou Čenským. Pak si nazkouším muzikál já. Jmenuje se Láska je láska. Dál mě čeká turné s mojí kapelou, turné s Petrem Maláskem a pak už vánoční turné. A těším se na předávání cen slavíka.

divadlo-lb.jpgFoto: Patrik Černoch / Se souhlasem Lucie Bílé

Zdroj: Autorský rozhovor s Lucií Bílou

Reklama