faJak moc časté onemocnění je srdeční selhání?
Velmi časté. Odhaduje se, že srdeční selhání postihuje asi 3 % dospělé populace, čili v ČR toto onemocnění má až 300 000 osob. Výskyt je velmi závislý na věku. U osob pod 60 let je srdeční selhání vzácné, naopak až 10 % osob s věkem 80 let a výše má tuto diagnózu. Výskyt tohoto onemocnění v populaci v Evropě výrazně přibývá, přibližně o čtvrtinu za posledních 10 let. Je to nová epidemie.

Jde o vážné onemocnění? Lékaři často uvádějí, že je nebezpečnější než třeba obávaná rakovina.
Jde o závažné onemocnění, protože činnost srdce ovlivňuje funkci všech ostatních orgánů. Srdce je motor, který udržuje krevní oběh a pokud se tento oběh zpomalí, začne se to ihned projevovat. Pokud je funkce srdce snížená jen trochu, projeví se to jen v okamžiku, kdy je potřeba zrychlit krevní oběh - tedy při cvičení nebo chůzi do schodů. Pokud je funkce srdce významně snížená, projevuje se srdeční selhání i při minimálních aktivitách pacienta a vede k otokům dolních končetin a postižení ostatních orgánů. 

Jen polovina pacientů, kteří skončili v nemocnici pro projevy srdečního selhání, je po pěti letech stále ještě naživu. To znamená, že šance na dlouhodobé přežití je horší než u řady typů rakovin.

Mají pacienti povědomí o tom, jak moc vážné je to onemocnění?  
Většinou nikoliv.

Jak bývá srdeční selhání diagnostikováno a léčeno?
Diagnostikováno bývá kardiologem nebo internistou. Neexistuje žádný jeden test, který bychom provedli, a ten nám řekl, zda jde či nejde o srdeční selhání.  Je obvykle nutné provést klinické vyšetření,  je nutné probrat, jaké obtíže pacient má, jakými dalšími onemocněními trpí. Dále je nutné provést EKG, echokardiografické vyšetření srdce, odběr krve a některá další vyšetření, která můžou pomoci objasnit, proč srdce nefunguje tak jak má. Velmi často se srdeční selhání diagnostikuje v nemocnici, kde je pacient hospitalizován pro projevy srdečního selhání, jako je dušnost a otoky.

Při léčbě se snažíme odstranit vyvolávající příčinu, jako třeba zúženou chlopeň, neléčenou hypertenzi, arytmii, nebo porušené cévní zásobení srdečního svalu.  Vyvolávací příčinu lze odstranit jen u části pacientů. Všichni pacienti by měli dodržovat správnou životosprávu a měli by užívat léky, které snižují projevy srdečního selhání, příznivě ovlivňují průběh onemocnění a prodlužují život.

Kdy je tedy nejvyšší čas jít na vyšetření k lékaři a jak důležité je přijít včas?
Srdeční selhání se obvykle projeví nápadným zhoršením fyzické výkonosti a pocitem dušnosti, nejdříve při zátěži, ale později již v klidu. Dušnost se může objevit v noci v poloze v leže a ustupuje po posazení. To je důvod k bezodkladnému vyhledání lékařské péče. Srdeční selhání se také může projevit otoky končetin či břicha, bušením srdce, bolestmi na hrudi.

Podobné projevy ale může mít i řada jiných onemocnění, například onemocnění plic, ledvin nebo krve, a proto první vyšetření by měl provést praktický lékař nebo internista, který pak pacienta odešle ke specialistovi.

Jak ale odlišit obyčejnou ztrátu fyzičky od problémů se srdcem?
Na to odpoví až výsledky vyšetření u lékaře. A někdy je nutné i provést zátěžový test.

Na srdeční selhání mohou mít vliv i některá infekční onemocnění (sepse), onemocnění štítné žlázy nebo selhání ledvin. Jak je to možné? A čím dalším si škodíme?
Zánět nebo onemocnění štítné žlázy zvyšují nároky těla na kyslík a na krevní oběh a můžou tak vyvolat projevy srdečního selhání, které se zatím příliš neprojevovalo. Selhání ledvin vede k zadržování tekutin a soli v těle, a to srdce přetěžuje.

Nejvíce si však škodíme nezdravým životním stylem, protože přejídání, nedostatek pohybu a obezita vede k vzniku hypertenze a cukrovky. A všechny tyto faktory společně vedou k poškození srdečního svalu. To je také důvod, proč srdečního selhání tak výrazně přibývá. K tomu se přičítá kouření a vysoký cholesterol, které vedou k ucpávání cév zásobujících srdce a infarktům.

Srdeční selhání se dělí na akutní a chronické. Jaké jsou mezi nimi rozdíly, jak se liší příznaky?
Často jde o jedno a to samé onemocnění, které se liší rychlostí nástupu projevů. Akutní srdeční selhání je život ohrožující stav vyžadující bezodkladnou léčbu. Po zvládnutí stavu a stabilizaci má pak pacient dlouhodobé projevy snížené srdeční činnosti, pak hovořím o chronickém srdečním selhání.

Když si někdo vyslechne diagnózu srdeční selhání – co ho čeká, jaká léčba?
Takový pacient by měl být vyšetřen kardiologem, měly by být zhodnoceny příčiny onemocnění a pokus o jejich odstranění. Potom následuje léčba léky, které je nutné užívat trvale a v adekvátních dávkách. Je nutné dlouhodobé sledování specialistou. Některým pacientům je implantován do těla kardiostimulátor nebo defibrilátor. Tak jak je to v zahraničí běžné, pacienti s výraznými projevy onemocnění by měli být sledováni ve specializovaných ambulancích pro léčbu srdečního selhání, které však v ČR zatím téměř chybí.

Jak moc ovlivní člověku diagnóza srdeční selhání život?
Tato diagnóza citelně zasáhne většinu pacientů. Ale po stabilizaci projevů onemocnění a úpravě životního stylu se řada pacientů vrátí k relativně dobré kvalitě života s možností skoro normálního fungování, s určitými omezeními. U některých pacientů onemocnění může na dlouhou dobu ustoupit. U jiných zase progreduje rychle a tito pacienti, zvláště pokud jsou mladí a nemají další přidružené nemoci, můžou potřebovat transplantaci srdce, nebo léčbu dlouhodobou mechanickou podporou oběhu.

Kdo je doc. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc.
Zástupce přednosty kliniky pro výzkum a vedoucí Oddělení srdečního selhání Kliniky kardiologie IKEM.

Více ZDE.

Reklama