Ano, ano, to jsou ty vaše asociace. A nejen vaše. Nutno přiznat, že když jsem na poslední poradě přišla s tím, že den před Silvestrem udělám rozhovor s bobrem, asociace mého nadřízeného způsobily nebývalý zájem. Říkám si, že by ho to roztomilé zvířátko tak zajímalo…

Tak tedy pro ujasnění:

BOBR OBECNÝ: 

m

Ne, ten to není

BOBR EVROPSKÝ:

m

Bingo!

Do redakce se dostavil ve svém krásném, hebkém a huňatém kožíšku a se svým obligátním placatým ocasem. Usmíval se, neb jsme mu připravili lahůdky, které má rád. Lýko a větvičky topolu a vrby. Měl tady i kukuřici, která je jakousi laskominou pro všechny bobry.

Odkud pocházíte, pane Bobře?
Po letech, kdy jsem byl na vašem území takřka vyloven, se po letech začínám v hojnější míře vracet hned z několika směrů: od severu z Polska, od jihu z Rakouska, od západu z Bavorska a podél Labe. Já osobně jsem, jak je asi patrné z přízvuku, Rakušák.

Je vás kousek, kolik vážíte?
Teď přes svátky jsem trochu přibral, ale rád bych se co nejrychleji vrátil na svých obvyklých 30 kg.

Zajímavé, jak dobře si držíte tu vrbu. Vy máte ruce skoro jako my…
Ano, málokdo to ví, ale mám, podobně jako lidoopi a někteří další hlodavci, pátý, částečně protistojný prst na předních končetinách. Náležitě toho využívám při stavbě svého obydlí.

A to vzadu jsou plovací blány?
Jistě. Díky plovacím blanám mezi prsty a uzavíratelným nozdrám a uším jsem velmi dobře přizpůsoben životu ve vodě. Mimo to mám i žlázu, jejíž výměšek slouží k impregnaci srsti.

To je zajímavé, my na to máme spreje… A co vaše děti? Máte?
Potomky, tedy ty přirozené, máme pouze na Labi. V ostatních případech se jedná o akce prováděné vašimi ochránci přírody a ochránci přírody z okolních států.

A kam jste se vrátili jako první?
To byla moje prababička s pradědečkem, v roce 1986, a bylo to na řeku Jihlavu, o dva roky později pak sestřenice s rodinou na Dyji.

Máte zajímavou architekturu, řeknete nám o tom něco?
Stromy nám, jak asi víte, neslouží pouze k obživě. Pokud se nacházíme na místě, kde si nemůžeme udělat útulný byteček v podzemí, dokážeme strom pokácet a použít ho jako základ svého obydlí, které tvoří hráz na potoce či řece. Ne vždycky tedy stavíme hráze nebo hrady.

Aha. A jste aktivní ve dne, nebo spíš v noci?
Ze svého obydlí vyrážíme do práce hned po setmění a vracíme se až pozdě k ránu. Přes den odpočíváme. Naše, jak vy rádi říkáte, „záškodnická“ práce má ale i kladný účinek. V důsledku pokácení některých stromů dojde k prosvětlení území, které se pak stává vhodnějším pro mnohé druhy, zejména ptáků. To jen vy rádi vidíte všecko černě.

Kolik tak máte dětí?
Naše ženy jsou těhotné 107 dnů. My muži to máme vypočítané, aby se mláďata narodila v květnu nebo v červnu. Bývá to 2-5 mláďat. Dva roky zůstávají děti v naší mateřské kolonii, která je tvořena rodiči a jejich různě starými mláďaty. Potom si zakládají novou kolonii.

Co byste řekl na závěr?
Kvůli naší vysoce kvalitní kožešině a aromatickým výměškům žlázy, o které jsem mluvil, a kterou jste uplatňovali hlavně v lékařství a kosmetice, jste nás skoro vyhubili. I když se naše stavy v posledních letech zvýšily, stále jsme kriticky ohrožený druh.

Naštěstí se vám vrátil mozek, a tak jsme se vrátili i my. Nechci se vytahovat, ale jsme přece jen krásná zvířata.

A my souhlasíme.

Byla by veliká škoda se připravit o něco tak specifického, jako je pěkný, chundelatý a roztomilý BOBR. :-)

Na ženě-in jste se mohli dočíst i o tom, co obnáší práce bobroložky... Zajímavý rozhovor si připomeňte tady:

Reklama