Jak se stavíte k dnešní koronavirové situaci?
To je těžká otázka, nejsem imunolog ani lékař. Nechci dopadnout jako spousta lidí, kteří mají názor na vir, o kterém spousta lékařů a imunologů ví stále málo. Jsem, co se týče zdraví velmi pokorná, vděčná, především za zdraví svých blízkých. Opravdu si netroufám situaci hodnotit, myslím si, že bychom všichni měli zachovat co největší obezřetnost. Na druhou stranu spoustu mých přátel zkrachovalo. Nacházíme se v těžkém období. A řekla bych, že je enormně důležitá pospolitost. Láska. A respekt.
Myslíte si, že jde o přerod celé společnosti?
Určitě! Jde o změnu, která se možná zdá být v současné chvíli pomalá, pozvolná, ale ve skutečnosti se její následky projeví až po delší době. Víte, lidé se báli uprchlíků, rozkolu paradigmatu rodiny, umělé inteligence, feminismu. Najedou jsou všechna tato témata minoritní, když se jedná o zdraví. O konkrétní ohrožení blízkých. Přeci i egyptolog Bárta říkal, že nás Něco překvapí. Tak už možná víme…
Otázkou ale je, zdali je nutné, aby byla tato otázka nad tématy, které společností stále pulzují. Třeba právě ten feminismus…
Nejsem sociolog, ale máte pravdu, že by ostatní vyjmenovaná témata rozhodně neměla zůstat upozaděna. Feminismus vnímají lidé špatně, to slovo má zvláště u nás negativní konotaci. Přitom rovnoprávnost vám podepíše každý. Já si například myslím, že by měl být každý muž, každý tatínek, feministou. Znám jedno velmi vtipné tvrzení, že feminismus je radikální názor, že i ženy mají lidská práva.
To se většinové společnost asi nebude dobře číst…
Ten ismus má zkrátka špatnou pověst. Řekla bych, že dík extremistkám. No, kdo by se nebál ženy, co pálí podprsenku (smích). Nicméně, všichni, kdo brojí proti feminismu, by si měli uvědomit, jaké by to bylo, kdyby jejich dcery či vnučky nemohly studovat vysokou školu, nemohly by volit, neměly pas a bankovní účet, nemohly by si svobodně vybrat partnera a podobě. Kdo souhlasí s tím, že na všechny tyto aspekty mají ženy právo, je feminista. Víte, mám opravdu z celého srdce ráda muže. A mám ráda i svoji práci. Tyhle dvě “ráda” přece nemohou být kontra. A také, svět je globální, když si uvědomíte, že jen pár hodin daleko letadlem stále ještě probíhá obřízka malých dívek…
S tím by asi stejně mnoho lidí především v Čechách nesouhlasilo. To, co vybojovaly sufražetky dříve, platí za jakousi normu, ale podle většiny lidí to zřejmě stačí, dál už jít nechtějí…
Nevím. Asi, jak kde a jak kdo… Dvě třetiny české společnosti si myslí, že za znásilnění si může žena tak trošku sama, protože se vyzývavě obléká. Nebo že polonahá dívka v reklamě na psí žrádlo je v pořádku. Tak nevím. Je to legrační, tyhle výzkumy, vždycky si říkám, kdo je asi skupina respondentů.
Čím to podle vás je, že je česká společnost zarytá v nějakém stereotypu?
Těžko říct, já nejsem odborník na mezilidské vztahy. Ani psycholog, ani sociolog. Já jen píšu knížky a dělám charitu. Mé názory jsou čistě osobní. Z čeho mám ale radost je fakt, že když přednáším na vysoké škole, tak vidím, že mladí lidé jsou jiní. Svobodnější. Gender prostě neřeší. Otázky mojí generace jsou pro ně dinosauří téma.
A také zřejmě doba, ve které člověk vyrůstal…
Moje generace by možná měla být mostem mezi našimi dětmi a našimi rodiči. Roman Týc podotýkal, jak v dnešní době často od starší generace slýcháváme: Zahoď ten telefon, běž si raději hrát. Tak přesně na tom se ukazuje, jak málo starší generace proniká do té mladší. Telefon je pro ně ale platforma, právě to hřiště.
Nemyslíte si, že je to škoda?
Nevím, samotnou mne to někdy „mega štve“, ale tenhle svět jsme našim dětem připravili my. Spíš se snažím na svět dívat pokorně a s náhledem svobody, že každý má právo zvolit si svoji cestu. Svůj vlastní smysl života. Netroufám si posuzovat, zda je něco škoda.
Řekla bych, že máme už skoro svatou trojici: vzdělání, věk a výchovu. Myslíte si, že svou dceru vychováváte podobně jako vás vaši rodiče?
Každý chtěně i nechtěně kopíruje vlastní výchovu. Jenže výchova dětí je tak obrovský otazník. Kdo vám kdy řekne, co je správné. Je tolik cest a možností. Já nejsem autoritativní k nikomu a nikdy, takže má výchova je svobodomyslná. Ono je možná výchova spíše zrcadlem rodiče, než dítěte. Ne nadarmo se říká, že si nás děti vybírají, aby nám ukázali, co se máme naučit.. Bi jsem třeba nikdy do ničeho nenutila. Ona je skvělá kamarádka, držák. Opravdu bych řekla, že je mou nejlepší přítelkyní. Na druhou stranu má spoustu svých smutků. Které bych tak ráda vymazala. Jen nevím jak.
Tohle asi k dospívání prostě patří. Řešíte ale například to, jak se Bibiana prezentuje na sociálních sítích?
Ne, vůbec! Nedávno se mě na to někdo ptal, ale já si v takových chvílích vždy vzpomenu na sebe. Byla jsem premiantka gymnázia, „šprtka“ a najednou přišla puberta a já nevyšla ven bez černého kříže, výstřihu, barevných vlasů. Živě si vzpomínám na dědečka, který mě vyhodil od stolu a řekl, že se mám vrátit k obědu až si odlakuji černé nehty. Babička mě pak tajně nosila jablka do ložnice, protože jsem se rozhodla, že zcela jistě neustoupím.
Za socialismu se spousta lidí muselo s nějakými výstřelky přece jen trochu krotit, dnes si mohou mladí dovolit téměř vše…
To je dobře. Ne? Svoboda je nesmírně důležitá, když si člověk uvědomí, že jeho vlastní končí tam, kde začíná svoboda druhého. Otázkou je, jak právě svobodu ovlivní nynější situace. Spousta lidí bylo zvyklých například extrémně hodně cestovat. Brali jsme své krásné možnosti zcela automaticky… My, jak milujeme Londýn a jeho knihkupectví a galerie, tak jsme tam byly takřka každý druhý měsíc. Ale třebas se vir unaví. Nebo ochočí. Viry jsou přece nesmírně chytré. Pepa Klíma nedávno u vína přišel s nápadem, že on nebude chtít vyhubit, proto se tak trošku zjemní. Ale, pravda, nebylo to úplně za střízliva tahle teorie (smích).
Spousta změn a úbytek svobody nás možná ještě znovu čeká. Změnily se podle vás například i vztahy?
Každá krize je přece prověření hodnot. I lásky.
Když už jsme u toho seznamování, jaký máte názor na Tinder a jiné seznamovací platformy?
Docela pozitivní. Tři moje kamarádky mají přes Tinder dlouhodobé vztahy, jedna je dokonce vdaná. K 21. století obdobný druh setkání zřejmě patří. Já bych si na nich profil nezaložila, na to bych neměla odvahu. A ani chuť.
Slyšela jsem, že jste zamilovaná! A kde by se například měly ženy s muži v dnešní době seznamovat, kde mají šanci?
Vůbec netuším. Třeba na výstavách? A ano, jsem. Jsem za ten cit životu tolik vděčná. Nekonečně.
Jste teď spokojenější, třeba i se svým vzhledem?
To nevím, já jsem všeobecně k sobě velmi kritická. Jako každá žena.
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Nesvatbová? To snad ne.
U přispivatele Rikina mě pokaždé překvapí, jak snadno a přesně vždy ve svých komentářích vystihne podstatu problému viz. například nyní : "že by dnes chtěly ne rovnoprávnost, ale zvýhodňování" až začínám mít podezření, že se nejedná o tu Rikinu, ale toho Rikinu.
Hezký rozhovor s príma ženou.
Feminismus ve střední Evropě je skutečně už dávno "dinosauří téma". Všechna jmenovaná lidská práva měla už moje prababička. A vnučka je bude mít též.
Averze vůči feministkám plyne z toho, že by dnes chtěly ne rovnoprávnost, ale zvýhodňování. Vydupávat si práva navíc, protože jsou ženy. Ohledně polonahých osob v reklamě - no a co? V reklamách snad nejsou polonazí muži? Polonahé děti? A co zvířata? Ano, plno reklam je úplně pitomých, ale to jaksi bez ohledu na případnou přítomnost polonahé ženy. No a obřízka malých dívek je jistě závažné téma, v zemích, kde se to děje, ale co to má společného s feminismem? Osobně si myslím, že ani obřízka chlapců není v pořádku, ač se to leckde děje. Ale to je otázka spíše náboženství a s ním spojených zvyků, než otázka rovnoprávnosti. Obecně takových tradičních zvyků, kdy se lidem fyzicky ubližuje pod hlavičkou nějakého vyznání či víry, je na světě veliká spousta. Historicky to nikdy nebylo jinak.