Nejen o vztahu herce Romana Skamene a jeho ženy Renaty k Ivanu Jonákovi jsem si s nimi jela povídat do advokátní kanceláře kousek od Václavského náměstí v Praze. Manželé Skamenovi jsou velice milí lidé a rozhovor byl nadmíru příjemný.

Opět jsem vzala s sebou Moniku s fotoaparátem.

Rozhovor se uskutečnil v kanceláři pana Mgr. Prokeše, kterého znáte z vyjádření k případu pana Jonáka a jehož osobní asistentkou je právě manželka dlouholetého českého herce Romana Skamene paní Renata.

d

Bylo by skvělé, kdyby všechny rozhovory probíhaly tak jako tento. Věřte, bylo by vám s těmito dvěma lidmi také prima.

Jako pohádka zní i jejich manželství. Jsou spolu třicet let! Renata s Romanem ustála i velmi těžké doby, kdy mu šlo dokonce o holý život.

u

Romane, co se tehdy stalo?
Ále, to víte, bylo po revoluci a člověk je natěšený, doslova rozjařený tou dobou a svobodou. A tak jsem si vysnil vlastní restauraci v lidovém stylu. Moc jsem se těšil a moc v tu myšlenku věřil. Netušil jsem tehdy... dalo by se říci, že jsme byli oba velice naivní, když jsme si mysleli, že personál bude jako rodina a že celý podnik bude jedna velká kratochvíle. Že mohu lidem kolem sebe důvěřovat a že když jim dám velmi slušní peníze, budou k nám poctiví. Obrali nás jako lípu a skončilo to tak, že jsme si museli půjčit. Věřitele jsem si vskutku nevybral dobře. Byli to lumpové. Prakticky cucáci, kterým bylo kolem dvaceti let a mysleli, že si mohou všechno dovolit.

Mluvili česky?
Ano, česky. Ale kdo ví, kdo je školil. Z dvě stě padesáti tisíc byl najednou milion, a tím nekončili. Neustále nás vydírali.

Renata: Například přijeli a ptali se, kde máme účet. Řekla jsem, u kterého bankovního domu, a oni mě naložili do luxusního vozu a jeli se mnou pro všechny peníze. Byla jsem zoufalá, neslyšeli ani na to, že nemáme už z čeho dávat, že musíme také jíst, že máme malé děti. Bylo to hrozný.

Roman: Pak prostě jednou přijeli a drželi mě z okna ze třetího patra za nohy hlavou dolů, abych platil. Byli jsme skutečně zoufalí a neviděli žádné východisko.

p

Tehdy vám pomohl Ivan Jonák?
Ano a výrazně. Znali jsme se už před tím, a on občas zašel, mnohdy s dcerkami i s paní, jen tak posedět a popovídat. Tehdy jsme mu zoufalí volali. Přijel hned a na druhý den nás nechal zavolat ty vyděrače. Počkal si tam na ně s nějakými chlapíky, hodně drsnými. Nepárali se s nimi a oni si s odpuštěním nadělali do kalhot. Ještě se omlouvali a Ivan pravil: „Takže dluh byl tolik a tolik, tolik pan Skamene již zaplatil, a tolik zbývá. To máte tady a už vás tady nikdy nikdo neuvidí.“ Ještě poděkovali. Ten zbytek Ivan zaplatil za nás a už to neřešil. Jsme mu za to vděční. Nevím, co by jinak bylo dál.

Věříte, že je nevinný?
Ano. Myslíme si, že by nebyl schopen udělat to, z čeho ho viní. Měl svou ženu rád, neměli problémy a on neměl důvod a myslíme ani povahu k takovému jednání. Měl hodně nepřátel i přátel. I mezi hodně známými lidmi, politiky, herci, zpěváky... po té, co se to stalo, se k němu všichni otočili zády. To je smutné.

Jste stále ve styku písemně?
Ano, píšeme si, ale Ivan hodně sešel. Není na tom dobře ani fyzicky, ani psychicky. Neudělali bychom to, abychom teď od něho odvraceli tvář. Ale pomoci mu proti justiční přesile nedokážeme. Jen co jde v rámci právní praxe pana magistra Prokeše.
Renata: Nejhorší je, že on si prostě myslí, že se pak vrátí z vězení, rozrazí dveře Discolandu a jen bude pokračovat, kde skončil. To bude moc drsné pro něho.

Dívám se na vás, jste krásný pár dvou dobrých lidí. Jak dlouho se znáte?
Jéžiši, já nevim ani už. Vždyť to je nelidské, taková doba (smích).
Renata: No jo, takové věci prostě archivujeme my ženy. Poznali jsme se, když nám bylo osmnáct let. Pak jsme spolu chodili. Roman byl nespoutaný, byl pořád v luftě, ale rádi jsme se měli, to ano. Pak jsme si ale stejně dali pauzu. No, pauzu vlastně jsme se rozešli. Na dva roky.

p

A jak to přišlo, že jste se nakonec vzali?
Představte si, že jsme se náhodou potkali v autobuse. Náhodou jsme jeli jednou linkou. Povídali jsme si a pak jsme se najednou začali zase scházet.
Renata: Pak jsem otěhotněla a bylo vymalováno. Roman se k té situaci postavil čelem, jako chlap. „Tak to se asi budu muset ženit,“ pravil. A vzali jsme se.

Máte dvě děti, že?
Máme dospělou dceru, která dělá provozní v restauraci našeho synovce a která se nedávno vdávala. A syna, který studuje zemědělku. Máme fajn děti a máme se rádi.

Romane, co teď děláte? Jste někde v divadle?
Ne, ne já jsem ani nikdy natrvalo v divadle nebyl, a přesto, že mě nevzali na herectví, přesto jsem měl celou dobu pořád co dělat. Teď právě se připravuji na natáčení nového filmu. Snad to bude dobré.

Chtěl byste ještě někdy hospodu?
Nikdy!!

Renato, jaký je Roman člověk a co je za znamení?
Roman je Váha. Je to hodný, rovný chlap a já, už když jsem ho poznala před těmi dlouhými roky, už tehdy jsem si říkala, to by byl báječný táta. A taky jsem se nemýlila. Je a vždycky byl báječný táta i muž.

Romane, a jaká je Renata a v jakém je znamení?
Renata je Střelec. Je to báječná máma mých dětí a bezva ženská. Vážím si jí.

o

Klidně bychom seděli s těmito dvěma lidmi až do večera. Za celou redakci přejeme manželům Skamenovým hodně štěstí, přesně tu pohodu, lásku a stálý úsměv, které jsme u nich viděli.

Reklama