Rozhovor: Pokud řídíte auto, neměly by vám uniknout novinky, které přicházejí s novým zákonem o povinném ručení

Jednou z významných změn je navýšení limitů pro povinné ručení. Připomeňme si, o jakou změnu jde konkrétně?
Evropské právo je hodně zaměřené na spotřebitele a jejich ochranu. Pokud bych měla vypíchnout, co nový zákon mění, pak je to právě důležitá změna minimálních limitů pro povinné ručení. Minimální limit doposud činil 35 milionů korun pro věcné škody a 35 milionů pro újmy na zdraví, nyní se oba limity navyšují na minimálně 50 milionů korun.

Co dalšího bychom měli s příchodem nového zákona o povinném ručení jako potenciální viníci nebo poškození vědět?
Další změna, kterou bych ráda zmínila, se týká takzvané nezaviněné škody. Uvedu to na příkladu. Může jít o situaci, kdy náš klient půjčí auto své dceři. Bohužel kvůli skryté závadě na brzdách, způsobí dcera s oním vypůjčeným autem dopravní nehodu, při které si zlomí ruku a léčba této zlomeniny trvá měsíc. Nově má dcera nárok na náhradu i této újmy na zdraví. Nehoda totiž vznikla z důvodu, který slečně či paní nelze klást k tíži, protože provozovatelem vozidla je její otec a dcera bude odškodněna z jeho povinného ručení.

Jak je to s povinností mít povinné ručení? Kdo ho nyní nově musí platit?
Asi víte, že pokud má váš vůz registrační značky, musí mít sjednáno povinné ručení, a to i v případě, že s ním nejezdíte vůbec, tedy například i když je v nepojízdném stavu. Auto samozřejmě lze vyřadit z evidence, pak se na něj povinnost mít povinné ručení nevztahuje, ale je potřeba opravdu ho z evidence vyřadit a odevzdat SPZ. Jestliže má klient vozidlo registrováno a zapomene zaplatit povinné ručení, tak toto pojištění zanikne kvůli nezaplacení (klienta samozřejmě opakovaně na nutnost zaplatit upozorňujeme) a klient se zároveň vystavuje riziku sankcí, protože mít platné povinné ručení je zákonná povinnost (to je ostatně zřejmé už z toho, že jde o povinné ručení).

Sankce spojené s tím, že klient nemá platné povinné ručení, dosud přecházely na vlastníka vozu a na jeho provozovatele. To znamená, že když Česká kancelář pojistitelů (která má tuto evidenci na starosti) zjistila, že k takové situaci došlo, vystavila tzv. sankci - za každý den nepojištění toho vozidla účtovala vlastníkovi vozu a jeho provozovateli určitou finanční částku. Nově přechází odpovědnost za zajištění povinného ručení výlučně na jeho provozovatele, tedy na osobu, která auto pravidelně provozuje.

Jak vnímáte tuto změnu jako pojišťovna?
Z našeho pohledu je to velmi praktické. Na českém trhu máme silný segment autopojištění, který provozují leasingové společnosti. Ty nabízí financování nákupu vozidla svým klientům prostřednictvím úvěru nebo leasingu. Leasingové společnosti taky jsou majiteli vozu, a proto na ně přecházela odpovědnost za to, že je povinné ručení platné. Pokud by ale platné
nebylo, pak sankce za nepojištění přecházela na ně. Novinka zákona činní odpovědným toho, kdo auto provozuje. Když je to firemní auto, pak je to firma. Jsem-li to já jako jednotlivec, tak je to moje odpovědnost. To se mi zdá fér.

Musí klient se změnou zákona aktivně něco dělat se svým pojištěním?
Změny, které vstupují v platnost, nevyžadují žádnou aktivitu na straně klienta navíc se vztahují na všechny sjednané smlouvy zpětně. To znamená, že například, pokud si u nás klient sjednal nižší minimální limit, než udává tento nový zákon, tak my mu ho navýšíme automaticky. Za navýšení limitu si Allianz neúčtuje žádný doplatek, i přesto, že nám to nový zákon umožňuje.

Takže pro vaše klienty, kteří mají u vás povinné ručení se nic nemění.
Pro současné klienty se kvůli novému zákonu o povinném ručení prakticky nic nemění. Navíc díky výše zmíněné změně, týkající se tzv. nezaviněné škody, může klient nově žádat plnění, na které by před účinností zákona neměl nárok. To je pro něj významný benefit navíc.

Jak jsou na tom řidiči, za které někdo pojištění, tedy povinné ručení na auto platí? Například se toto může dít v rodině, kdy jeden z rodičů je pojistníkem a platí za auto povinné ručení, kterým jezdí mladý člověk – jejich syn nebo dcera. Protože je to pro všechny finančně výhodnější.
Ano, to se děje, ale z dlouhodobého hlediska je to pro tohoto mladého řidiče nebo řidičku, nevýhodné – nevytváří se mu škodní historie v databázi České kanceláře pojistitelů. Pokud si v budoucnu sjedná pojistku na sebe, a k tomu zřejmě jednou dojde, bude svou řidičskou historii začínat od nuly a tedy bude platit vyšší pojistné, stejně jako každý začátečník. Určitě je proto lepší, aby si tito začínající řidiči sjednali povinné ručení rovnou na sebe, protože tak si postupně budují škodní historii.


Foto: Veronika Hašplová, senior expertka neživotního pojištění Allianz

Jak je to nově s vozidly, která do teď mít povinné ručení nemusela, ale nyní musí? O jaká vozidla jde?
Novinkou je rozšíření vozidel, která musí mít sjednáno povinné ručení. Jsou to například elektrokoloběžky, zahradní traktůrky, segwaye, velké pojízdné sekačky, golfové vozíky a další. Povinnost sjednat si pojištění určují dvě kritéria: buď je to kritérium rychlosti, nebo kombinace rychlosti a hmotnosti. Je-li nějaké „vozítko“ vybaveno hnacím motorem, který umožňuje jet rychleji než 25 km/hod, musí mít sjednané povinné ručení. Druhá varianta je, že „vozítko“ má hmotnost vyšší než 25 kg a rychlost větší než 14 km/hod, ani tato vozítka nesmějí bez povinného ručení na silnici.

Jaká je z vaší zkušenosti informovanost o této povinnosti mít sjednané povinné ručení pro tato „vozítka“?
Zatím jsem neviděla, že by to bylo téma nějaké informační kampaně. Spíše je to na jednotlivcích, na provozovatelích takových vozítek, aby si pojištění sjednali. Jedná se o segment vozidel, která nepodléhají registraci a je tedy čistě na těch, kdo něco takového provozují, aby si nutnost mít pojištění uvědomili. Vzhledem k tomu, že tato vozítka nejsou registrovaná, nelze přesně říci, o jak velkém segmentu se bavíme, kolik jich mezi lidmi je. Jsou běžně k dostání a asi není tajemstvím, že mnohdy mají parametry stažené tak, aby se na ně povinné ručení nevztahovalo.

Pak se to ale řeší, až když se stane škoda, že?
Z praxe víme, že i tato „vozítka“ mohou způsobit významné škody. Bohužel se děje i to, že některá jsou upravena tak, aby podávala vyšší výkon, tedy aby jezdila rychleji, než je uvedeno v popisu.

Pokud bych způsobila nějakou škodu, například při jízdě na elektrokoloběžce, může jít pak škoda a její plnění z pojistky, kterou mám sjednanou – myslím tím pojistku „na blbost“?
Pokud se na vozítko vztahuje povinnost mít sjednané povinné ručení, pak to možné není. V opačném případě, jde uplatnit nárok z občanské odpovědnosti.

Změny se týkají také Zelené karty, že?
Při cestách po Česku od 1. října 2024 už nebude nutné mít u sebe zelenou kartu, ale pozor v zahraničí stále tato povinnost platí. My budeme našim klientům vystavovat zelenou kartu v elektronické podobě i nadále, nebudou si o ni muset samostatně žádat.

Děkujeme paní Veronice Hašplové za odborný rozhovor.