Jakou souvislost má vitamin D a imunita?
Vitamín D má zásadní vliv na oba druhy imunity tzn. jak přirozenou (tedy tu, s kterou se narodíme) tak adaptivní neboli získanou (která se vytváří během života). Hraje významnou roli v modulaci buněk imunitního systému ve smyslu útlumu i stimulace s celkově pozitivním efektem na imunitní funkce našeho organismu.  Typickým příkladem je nízká hladina vitamínu D v krvi (kalcidiolu) u autoimunitních onemocnění - např. revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, zánětlivá střevní onemocnění (IBD) a jejich zvýšený výskyt v oblastech s menším slunečním svitem.

Máme ho v těle dostatek nebo se musíme zajímat o jeho přísun?
Otázkou je, jak tento dostatek poznáme? Pokud chceme vědět, zdali máme optimální hladinu vitamínu D (vzhledem k věku a případnému onemocnění), musíme si nechat udělat krevní odběr na hladinu kalcidiolu (25- OH D) v krvi. Optimální hladina je dle posledních doporučení minimálně 50 a ideálně více než 75 nmol/l s maximem do 250 nmol/l. O přísun vitamínu D se musíme zajímat vzhledem k zjištění SZÚ (Státního zdravotního ústavu) publikovaného v roce 2017, že méně než 1 % osob má dostatek vitamínu D z obvyklé české stravy.

Jsou některé věkové skupiny lidí, kteří potřebují vitamín D více, vzhledem k posílení imunity?
Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno výše, je zajištění dostatečné dávky vitamínu D důležité pro všechna životní období; od těhotenství, přes dětství, dospělost až stáří. V různých fázích života se můžeme spolehnout na tvorbu vitamínu D ze slunečního svitu, ale tato schopnost s věkem klesá. Pokud tedy máme vybrat určité skupiny, u kterých se soustředit na suplementaci (doplnění) vitamínu D, tak se jedná o seniory, obézní pacienty, kuřáky, vegany a vegetariány, lidé s kůží vyššího fototypu, těhotné ženy, lidé s onkologickým, kardiovaskulárním nebo ledvinovým onemocněním, ženy v menopauze a ti, kteří trpí dalšími akutními nebo chronickými zánětlivými onemocněními. Podle nejnovějších výzkumů se pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy pro lepší zvládání infekce, doporučuje mít hladinu vitaminu D v krvi 100-125 nmol/l.

Najdeme vitamín D v běžné stravě? Nebo jakým způsobem máme tělu dodat vitamín D i v jiných měsících, když nesvítí tolik slunce?
Vitamín D ve stravě najdeme, ale náš spotřební koš, tzn. potraviny, které nejčastěji konzumujeme, nám jeho dostatek u většiny populace nezajistí. Poslední doporučení pro příjem vitamínu D (D2 a D3) ve stravě jsou uvedena níže a proti původním doporučení z roku 2004 (5µg/den) se zvýšila 3-4krát.

10 µg*/den (400 IU**) u kojenců a 15 µg/den (600 IU) u dětí a dospělých (EFSA 2016)
10 µg/den (400 IU) u kojenců a 20 µg/den (600 IU) u dětí a dospělých (DACH 2015)

Co tedy do jídelníčku zařadit, abychom měli doporučený příjem vitamínu D?
Tučné ryby a rybí výrobky, vejce (160 IU/100 gramů, tj. 2 menší vejce), margariny s vitamínem D, mléčné výrobky (1,2-36 IU /100 gramů) - viz seznam níže. Z rostlinných zdrojů se jedná o houby, zvláště hřiby, ale je nutné zmínit, že zde obsažený druh vitamínu D je jiný než v živočišných zdrojích, jedná se o D2, jehož efektivita na hladinu vitamínu D v krvi je 3x menší.

  • Tresčí olej 500 ug (20 000 IU) v 100 ml
  • Losos, herinek (sleď) nebo tuňák 15–25 ug (600 –1 000 IU) na 100 g
  • Sardinky v konzervě v oleji 7.5 ug (300 IU) na 100 g
  • Ústřice 10 ug (400 IU) na 100 g
  • Pstruh 5 ug (200 IU) na 100 g
  • Štika 2 ug (80 IU) na 100 g
  • Gouda sýr (5 IU) na 100 g
  • Mléko plnotučné (50 IU) na 100 ml
  • Vaječný žloutek 2–3 ug (80–120 IU) na 100 g

Jak jsou na tom Češi s příjmem vitaminu D? 
Dospělá populace v ČR přijímá z obvyklé stravy (tj. bez doplňků stravy) v průměru 3,6 ug vitamínu D/den, tzn. že nové doporučení 15-20 ug/osobu a den splňuje pouze 1 % dospělých osob. Přívod je nižší u žen, průměrně 3,1 ug vitamínu D/den, než u mužů 4,2 ug vitamínu vzhledem k rozdílům ve spotřebě potravin živočišného původu.

Jaký další vitamín je pro posílení imunity důležitý?
Pro posílení imunity je důležitých více složek naší stravy než jen vitamíny. Pokud tedy vybereme jen ty klíčové s maximálním efektem, jedná se o vitamíny (A, B6, B12, kyselinu listovou, C, D a E) a stopové prvky (zinek, měď, selen a železo), které jsou důležité pro podporu imunitních funkcí. Nelze ale zapomenout na omega 3 mastné kyseliny, prebiotika (rozpustnou vlákninu) a fermentované potraviny s obsahem probiotik k podpoře zdravé střevní mikrobioty, která má na imunitní systém velký vliv. Určitě zde můžeme jmenovat i zelený čaj a skupinu karotenoidů. Ale celý komplex výše uvedených látek musíme propojit s dostatkem spánku, tekutin, pobytem na čerstvém vzduchu a dobrým naladěním naší mysli.

Je dobré si pro aktuální období pandemie naordinovat pravidelnou dávku nějakých doplňků stravy s potřebnými vitamíny?
Pokud nejsme schopni zařadit do naší běžné stravy zvýšené množství ovoce (4 porce, tj. 2 hrnky min. 400 gramů) a zeleniny 5 porcí (2,5 hrnku min. 400 gramů) na den pak ano. Doplňky stravy je optimální vybírat z přírodních zdrojů s osvědčenou kvalitou a případnými certifikáty jakosti. Vhodné jsou i různé čerstvé ovocno-zeleninové šťávy, které lze zakoupit v obchodě. Platí pravidlo, že než si koupím doplněk stravy, podívám se na zdroje vitamínů v tomto produktu. Tedy pokud je např. ve složení uvedeno: zdrojem vitamínu C je třešeň acerola nebo askorbová kyselina (vitamín C), budu volit produkt s třešní acerolou.

Vysvětlivky ke zkratkám:
*µg = mikrogramů
**IU = mezinárodních jednotek (international units)

1.        Význam suplementace kalcia a vitaminu D v léčbě osteoporózy.Prof. MUDr. Petr Broulík, DrSc.III. interní klinika VFN v Praze a 1. LF UK, Praha. ročník 26 |číslo 1/2016. REMEDIA

2.        VITAMIN D – AKTUÁLNÍ SITUACE VITAMIN D – AKTUÁLNÍ SITUACE. doc. MUDr. Pavol Hlúbik, CSc., MUDr. Jana Fajfrová. Interní Med. 2008; 10(6): 295–297

3.        Vitamin D v praktické medicíněprof. MUDr. Petr Broulík, DrSc., MUDr. Karolína Broulíková.III. interní klinika 1. LF UK Praha a UVN Praha. nterní Med. 2013; 15(8–9): 256–260

4.        Vliv vitaminu D na imunitní mechanizmy. prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc.Endokrinologický ústav, oddělení klinické imunoendokrinologie, Praha. Interní Med. 2014; 16(3): 110–112

5.        Nové poznatky o funkci vitaminu D. Petr Hrdý, Pavel Novosad. Prakt. lékáren. 2015; 11(2): 54–57

6.        Deficit vitaminu D a imunitní funkce. prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc. Med. praxi 2019; 16(5): 318–322

7.        http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/mene-nez-1-osob-ma-dostatek-vitaminu-d-z-obvykle-české

8.        Nutrition, immunity and COVID-19. Calder PC. bmjnph2020;0. doi:10.1136/bmjnph-2020-000085
 
Děkujeme za rozhovor

Naše tipy na vitamínové doplňky stravy

Doplňky stravy s vitamínem C koupíte například ZDE.

IMUNO PROTECT od Biominu je spojením vitaminů C, D a zinku. Céčko zrychluje reakci imunitního systému. Déčko zajistí, aby odpověď organismu nebyla přehnaná a neobrátila se proti nám. Zinek podporuje růst bílých krvinek bojujících s bakteriemi a viry a chrání buňky před napadením. Balený v tobolkách, bez lepku a laktózy. Vhodný pro vegetariány www.jsemstalekost.cz, Koupíte například ZDE.
Produkty, které obsahují omega 3 mastné kyseliny koupíte například ZDE.

Naše články

Reklama