Kataríno, na čem teď pracuješ? Co je to, co tě v posledních dnech nejvíce naplňuje?
Právě jsme slavily první rok fungování největšího koncept storu s lokálními značkami v Čechách a na Slovensku, tak mě zaměstnává hlavně jeho rozvoj a plán toho, čemu se budeme věnovat příští sezonu a celý rok 2019. Hlavním tématem jsou letos pro nás zdroje z odpadu – vytvořili jsme krásnou fotostory na téma spotřeby a toho, že téměř každý odpad může byť zároveň zdroj. Nejen pro módu, ale taky pro jiné oblasti života. Toto téma budeme rozvíjet i další rok. Bavíme se s novými značkami nebo výrobci inovativních materiálů nejen o nových kolekcích, ale hlavně o tom, jak bude jejich prezentace v našich prostorách vypadat a co tím budeme chtít říct. Nejvíc mě ale baví moji kolegové a to, že jejich energie a účast na všem, co děláme hodně přispěla k tomu, že jsme ustáli první, hodně náročný rok. Překonaly jsme hodně “dětských nemocí”, ale nezapomněli jsme ani na to, že je třeba užít si při tom trochu legrace. A samozřejmě hodně mě naplňuje moje rodina a hlavně naše tříletá dcerka, která roste světelnou rychlostí a začíná se o design hodně zajímat.

Vedeš prodejní prostor Czech Labels&Friends, který sdružuje ucelené kolekce českých a slovenských návrhářů. Jak vnímáš zájem o lokální módu dříve a nyní? Je cítit nějaká změna nebo posun?
Designovým prodejním prostorům se věnujeme u nás již 6 let. Za ten čas se toho událo hodně. Myslím, že lidi nakupují odpovědněji, více je zajímá nejen cena, ale celý příběh “produktu”. Náš první prostor měl 25 metrů, dnes je to 500 – to docela reflektuje vývoj. Zároveň jsou ale čeští zákazníci nároční, neradi odpouštějí nedokonalosti, se kterými se nové značky a lokálně koncepty potýkají. Tím, že jsme otevřeli obrovský koncept store v nákupním centru, jsme myslím hodně přispěli k tomu, že se domácí tvorba stala dostupnější. Dnes si lokální kolekce můžou pohodlně nakoupit i ti, pro které by byla lokální tvorba ješte před rokem neviditelná. A to je to, co je pro nás důležité a na čem budeme dál pracovat.

Proč by lidé měli kupovat lokální tvorbu?
Protože má výrazně menší ekologickou stopu, než kterýkoliv fast fashion brand, a protože většina zdrojů pochází, a také zůstává v lokální ekonomice. A samozřejmě proto, že naše tvorba a produkce je krásná, rozmanitá a transparentnější.

V posledních dnech se často mluví o slow fashion a o udržitelné módě. Jaký je tvůj názor na tuto filosofii? Podporuješ to nějak?
Je to pro mně klíčová věc a důvod, proč Czech Labels&Friends vznikl. Předtím jsem působila v řetězci, který měl sice odpovědný přístup k výrobě, ale přeci jen “chrlil” jednu kolekci za druhou bez ohledu na spotřební cyklus a skutečné potřeby. Dnes je pro nás důležité, aby lidi nakupovali srdcem, ale také, aby všechno, co si od nás odnesou, skutečně využili a měli to rádi. Já sama nenakupuji fast produkci v módě ani v kosmetice. Chtěla bych se ještě “zlepšit” v doplňcích do domácnosti. Je pravdou, že pro mě je designérská móda díky mé práci hodně dostupná, ale baví mě taky sekáče. Ty jsou pro mě nenahraditelnou inspirací. Tam také ráda nakupuji dětské oblečení pro moji dceru Zinu.

Mělo by se podle tebe o problémech týkající se módního a textilního průmyslu mluvit více?
Mělo by se více mluvit o původu a hodnotě toho, co nakupujeme. Módní průmysl je specifický tím, že potřebuje vzbudit touhu a emoce, ale podle mě by měl být více odpovědný. Oblečení máme na sobě celý den, dává nám nejen důležitý pocit, ale spolu s námi tvoří i energii. Přeci nechceme nosit něco, kvůli čemu lidi nebo zvířata trpěli…To nám nepřinese nic pozitivního. Chceme, aby móda byla nejen krásná, ale hlavně dobrá a férová pro všechny – lidi, lesy i zvířata…

Byla jsi v porotě návrhářské soutěže The Way. Jak na tuto zkušenost vzpomínáš? A jací byli noví a začínající návrháři?
Byla to skvělá zkušenost a moc zajímavý projekt. Byla bych moc ráda, kdyby něco podobného pokračovalo, a nebo znovu vzniklo… Myslím, že finanční podpora je základem kariérního startu pro ty, kteří se rozhodnou vlastní tvorbou a značkou živit. A dobrá a efektivní investice by je mohla nakopnout. Samozřejmě, víc věcí bychom asi s kolegy udělali s odstupem času jinak, ale myslím, že start to byl skvělý a jsem moc ráda že Centrum Chodov se rozhodlo celou soutěž financovat a pomoct vítězi, Pavlovi Berkymu, zase tvořit doma.

Jaké jsou největší překážky, které brání mladým českým návrhářům v úspěchu?
Investice, vlastní ego a neschopnost naslouchat nebo nerovnováha mezi vlastním konceptem, a tím, co se děje kolem. Téměř všem absolventům designových škol, které jsem měla možnost vnímat, chyběla elementární znalost reality a skutečného trhu nebo schopnost pracovat v týmu.

Myslíš si, že je podnikání v módním oboru u nás složitější než třeba v zahraničí?
Složitější je v tom, že trh je malý, neexistují investoři, poptávka je minimální – v podstatě musíte lidi “motivovat a vzdělávat” a pak se asi s radostí stanou zákazníky, ale je to dlouhodobý proces, který samozřejmě nemůže být zohledněný v cenách… Jednodušší je v tom, že trh je na začátku, takže můžete improvizovat a nastavovat vlastní pravidla.

A co ty sama považuješ za svůj největší kariérní úspěch?
Nemyslím, že je něco “největší úspěch”. Všechno se dělo v čase a bylo to pro mě asi stejně důležité. I když jsem působila na mezinárodních pozicích a vedla mnoho lidí, nemyslím, že je to měřítkem úspěchu. Dobré ale je, že jsem doposud měla štěstí a byla většinou v práci ráda. Nestává se mi, že počítám dny do víkendu nebo že se těším “až vypadnu”. Tak to by asi mohl být můj úspěch.

Mohlo by vás také zajímat:

Reklama