Barbora a Petr Výmolovi jsou oba členy výzkumné skupiny profesora Aleksiho Šeda v Laboratoři biologie nádorové buňky na Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, kde pracují na výzkumu metastáz v mozku. Zkušenosti mladého manželského páru potvrzují, že Česko může být pro výzkumníky a výzkumnice dobrou adresou.
Barbora a Petr Výmolovi
Foto: Se souhlasem manželů Výmolových
Jak to vidí Výmolovi
Poznali se ještě na studiích na vysoké škole v laboratoři, kde po škole začali také pracovat. Z přátelství se nakonec stala láska pečetěná svatbou a očekáváním miminka, které se má narodit v prosinci. Bára i Petr Výmolovi absolvovali podobně jako ostatní studenti stáže v zahraničí, díky kterým získali mnoho zkušeností, ale i srovnání, jak to chodí jinde. Oba se přitom shodují na tom, že mladí vědci neodcházejí do zahraničí apriori kvůli penězům. „U lidí po škole možná finanční podmínky do určité míry roli hrají, ale spíše je to také o možnostech a typicky i o přístrojovém vybavení, které poskytuje potřebné zázemí pro výzkum,“ říká Barbora Výmolová.
Foto: Se souhlasem manželů Výmolových
Situaci zlepšil projekt NÚVR
Podle Petra Výmoly se v poslední době začala situace ve vědě, konkrétně ve výzkumu rakoviny, významně zlepšovat díky projektu Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), který běží od roku 2022 a jehož součástí je i laboratoř, ve které manželé Výmolovi pracují. „Peníze z Evropské unie nebyly investovány do budování nějaké budovy, která by nebyla nakonec nikým obsazena. Místo toho se sjednotila stávající vědecká pracoviště, jež spadají pod Prahu, Olomouc a Brno. Investovalo se nejen do lidí, ale i do přístrojového vybavení, jež nyní snese evropské srovnání. A to jsou podmínky, na které vědci slyší,“ vysvětluje mladý vědec Petr Výmola a dodává, že se díky zlepšeným podmínkám vrátila ze zahraničí řada zkušených kolegů, kteří si mohli založit své vědecké skupiny a pracovat tak na výzkumech, které přinášejí jasné výsledky.
NÚVR je však časově omezeným projektem, který bude na konci roku 2025 končit. „Pak bude nutné hledat další prostředky na podporu vědy. Jsou tady možnosti grantů, ale v Česku je poměrně složité je získat,“ říká Barbora Výmolová. „Já vnímám NÚVR jako startovací projekt, který umožnil vytvoření vědeckých skupin, jenže není jisté, zda by pak nastartované věci neskončily, to by byl určitě krok zpátky. Bylo by skvělé, kdyby mohl NÚVR pokračovat a zachoval se tak komplexní přístup, který nyní nabízí. Ať už jde o finance, sdílení informací nebo o koordinaci výzkumu. Zkrátka jde o to dělat tu vědu v Čechách spojenější,“ doplnil svoji manželku Petr Výmola.
Foto: Se souhlasem manželů Výmolových
Osvěta už na středních školách
To, že NÚVR má k vědě skutečně komplexní přístup, dokazují i aktivity směrem ke studentům středních i vysokých škol. „Věda potřebuje zkušenosti a znalosti seniorních vědců a vědkyň, stejně jako potřebuje nadšení a energii mladých lidí. Proto v NÚVR připravujeme program pro střední školy, v němž budeme studentům a studentkám nabízet praktickou zkušenost s výzkumem,“ uvedl ředitel NÚVR profesor Aleksi Šedo a dodal: „Ve spolupráci s domovskými fakultami jsme otevřeli také dva unikátní doktorské studijní programy – Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého a Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově. Chceme v nich vzdělávat budoucí lídry oborů, které udávají směr onkologickému výzkumu. První studenti a studentky do nich nastoupí již letos.”
Šedo také zdůraznil, že podporou mladých talentů míní i dobré podmínky pro práci v Česku. „Samozřejmě, že chceme, aby naši lidé odjížděli do zahraničí. Ale chceme také, aby pro ně dávalo smysl se vrátit do Česka. Jak z hlediska kariéry a profesního růstu, tak ekonomicky, ale i s ohledem na jejich osobní život,“ dodal.
Zdroje: Autorský rozhovor, ředitel NÚVR profesor Aleksi Šedo, vědci - manželé Petr Výmola a Barbora Výmolová
Nový komentář